|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Explaining the UN Security Council's Selective Involvement in African Conflicts
Urbánek, Daniel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
V současné době se jak na akademické půdě, tak ve sféře praktické politiky opětovně řeší otázka selektivního zapojení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) v ozbrojených konfliktech. Tato práce si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní případové studie zjistit, nakolik se tato selektivita - často dokládaná rozdílným přístupem OSN ke krizím v Libyi a Sýrii - promítá do aktivity organizace v afrických občanských válkách. Dva možné faktory, ovlivňující rozhodování Rady, jsou založeny na klasických teoriích mezinárodních vztahů - dle realismu záleží především na zájmech stálých pěti členů Rady v dané oblasti, konstruktivismus naopak vyzdvihuje normativní cíle organizace, a tedy roli závažnosti dané situace. Vlivtěchto proměnných na aktivitu Rady je následně zkoumán v rámci konfliktů v Alžírsku, Burundi, Džibutsku a Guineji- Bissau, přičemž důraz je kladen na vztah mezi sledovanými příčinami a výsledným zapojením Rady bezpečnosti.
|
|
|
Explaining the UN Security Council's Selective Involvement in African Conflicts
Urbánek, Daniel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
V současné době se jak na akademické půdě, tak ve sféře praktické politiky opětovně řeší otázka selektivního zapojení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) v ozbrojených konfliktech. Tato práce si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní případové studie zjistit, nakolik se tato selektivita - často dokládaná rozdílným přístupem OSN ke krizím v Libyi a Sýrii - promítá do aktivity organizace v afrických občanských válkách. Dva možné faktory, ovlivňující rozhodování Rady, jsou založeny na klasických teoriích mezinárodních vztahů - dle realismu záleží především na zájmech stálých pěti členů Rady v dané oblasti, konstruktivismus naopak vyzdvihuje normativní cíle organizace, a tedy roli závažnosti dané situace. Vlivtěchto proměnných na aktivitu Rady je následně zkoumán v rámci konfliktů v Alžírsku, Burundi, Džibutsku a Guineji- Bissau, přičemž důraz je kladen na vztah mezi sledovanými příčinami a výsledným zapojením Rady bezpečnosti.
|
|
|
Explaining the UN Security Council's Selective Involvement in African Conflicts
Urbánek, Daniel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
V současné době se jak na akademické půdě, tak ve sféře praktické politiky opětovně řeší otázka selektivního zapojení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) v ozbrojených konfliktech. Tato práce si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní případové studie zjistit, nakolik se tato selektivita - často dokládaná rozdílným přístupem OSN ke krizím v Libyi a Sýrii - promítá do aktivity organizace v afrických občanských válkách. Dva možné faktory, ovlivňující rozhodování Rady, jsou založeny na klasických teoriích mezinárodních vztahů - dle realismu záleží především na zájmech stálých pěti členů Rady v dané oblasti, konstruktivismus naopak vyzdvihuje normativní cíle organizace, a tedy roli závažnosti dané situace. Vlivtěchto proměnných na aktivitu Rady je následně zkoumán v rámci konfliktů v Alžírsku, Burundi, Džibutsku a Guineji- Bissau, přičemž důraz je kladen na vztah mezi sledovanými příčinami a výsledným zapojením Rady bezpečnosti.
|
|
|
Vybrané aspekty zahraniční politiky USA v kontextu procesu dekolonizace
Urbánek, Daniel ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem Spojených států amerických vůči procesu dekolonizace, přičemž jejím cílem je identifikovat, zda se americká jednání v tomto kontextu řídila idealistickými či realistickými motivy. Po stručném vymezení těchto dvou paradigmat a popisu toho, jak americká zahraniční politika funguje a kdo jsou její hlavní aktéři, seznamuje práce čtenáře s tradicemi, jimiž je tato politika dodnes ovlivňována - především pak jde o tradici izolacionismu. Hlavní část práce je rozdělena na dva úseky - v prvním probíhá analýza čtyř politických programů, týkajících se Spojených států, konkrétně Monroeovy doktríny, 14 bodů prezidenta Wilsona, Atlantické charty a Charty OSN. V rámci této analýzy je důraz kladen jednak na vliv těchto programů na koloniální systém, jednak na určení, zda splňují spíše idealistické či realistické charakteristiky. Druhý úsek pak nabídne případovou studii zaměřenou na Suezskou krizi, tedy na moment, kdy Spojené státy reálně zasáhly proti evropským koloniálním mocnostem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.