|
|
Chronický vulvovaginální dyskomfort a kvalita poševního prostředí
Kestřánek, Jan ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Unzeitig, Vít (oponent) ; Hořejší, Jan (oponent)
SOUHRN Vulvovaginální dyskomfort (VVD) není život ohrožující onemocnění, avšak jeho dopad na kvalitu života ženy je veliký. Po gynekologické prevenci a prenatální péči je nejčastější příčinou návštěvy gynekologické ambulance. Příčiny vzniku chronické formy nejsou prokazatelně objasněny. CÍLE PRÁCE: Prvním cílem této práce bylo pokusit se odhalit etiologii chronického vulvovaginálního dyskomfort (CVD), charakterizovat skupinu pacientek s CVD a vztáhnout tuto ke kvalitě poševního prostředí. Druhým cílem bylo vyhodnocení dotazníku, který byl zaměřen na možné příčinné faktory CVD. Třetí část práce je experimentální, zaměřená na problematiku quorum sensing molekul (QSM) a manosa-binding lektin (MBL) polymorfismů. METODY: Data pro všechny tři části studie byla získána v ambulanci pro chronický vulvovaginální dyskomfort vyšetřením a dlouhodobým sledováním pacientek s CVD. K pátrání po možných příčinných faktorech CVD byl použit dotazník. VÝSLEDKY: Studie prokázala, že se v naprosté většině případů setkáváme s idiopatickou formou CVD. Je zřejmé, že se jedná hlavně o ženy v produktivním věku, ve většině případů zdravé, bez zjevného spouštěcího momentu. Bylo prokázáno, že se v ambulantní praxi této problematice adekvátně věnuje minimum lékařů a že nejmarkantnějším nálezem u pacientek s CVD je absence laktobacilů...
|
|
| |
|
|
Chronický vulvovaginální dyskomfort a kvalita poševního prostředí
Kestřánek, Jan ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Unzeitig, Vít (oponent) ; Hořejší, Jan (oponent)
SOUHRN Vulvovaginální dyskomfort (VVD) není život ohrožující onemocnění, avšak jeho dopad na kvalitu života ženy je veliký. Po gynekologické prevenci a prenatální péči je nejčastější příčinou návštěvy gynekologické ambulance. Příčiny vzniku chronické formy nejsou prokazatelně objasněny. CÍLE PRÁCE: Prvním cílem této práce bylo pokusit se odhalit etiologii chronického vulvovaginálního dyskomfort (CVD), charakterizovat skupinu pacientek s CVD a vztáhnout tuto ke kvalitě poševního prostředí. Druhým cílem bylo vyhodnocení dotazníku, který byl zaměřen na možné příčinné faktory CVD. Třetí část práce je experimentální, zaměřená na problematiku quorum sensing molekul (QSM) a manosa-binding lektin (MBL) polymorfismů. METODY: Data pro všechny tři části studie byla získána v ambulanci pro chronický vulvovaginální dyskomfort vyšetřením a dlouhodobým sledováním pacientek s CVD. K pátrání po možných příčinných faktorech CVD byl použit dotazník. VÝSLEDKY: Studie prokázala, že se v naprosté většině případů setkáváme s idiopatickou formou CVD. Je zřejmé, že se jedná hlavně o ženy v produktivním věku, ve většině případů zdravé, bez zjevného spouštěcího momentu. Bylo prokázáno, že se v ambulantní praxi této problematice adekvátně věnuje minimum lékařů a že nejmarkantnějším nálezem u pacientek s CVD je absence laktobacilů...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.