|
|
Characterization of serine proteases of Schistosoma mansoni involved in interaction with host
Ulrychová, Lenka ; Horn, Martin (vedoucí práce) ; Schabussova, Irma (oponent) ; Sojka, Daniel (oponent)
Schistosomóza je závažné parazitární onemocnění způsobené motolicemi rodu Schistosoma. I ve 21. století zůstává celosvětovým zdravotním problémem, neboť je jí nakaženo více než 250 milionů lidí v 78 zemích světa. Současná terapie je založena především na dvou lécích, praziquantelu a oxamniquinu. Vzrůstající riziko vzniku rezistence vyvolává potřebu nových alternativních chemoterapeutik nebo vakcín. Proteázy schistosom se podílejí na mnoha kritických interakcích parazita s hostitelem, a proto představují slibné cíle pro vývoj nových léčebných strategií proti schistosomóze. Tato dizertační práce se zaměřuje na charakterizaci serinových proteáz krevničky Schistosoma mansoni a na určení jejich role v interakci s lidským hostitelem za použití genomických a bioinformatických přístupů, včetně metod molekulární biologie RNA a proteinové biochemie. Nejprve byly pomocí funkční proteomiky klasifikovány hlavní typy proteolytických aktivit v exkrečně sekrečních produktech vylučovaných vývojovými stadii S. mansoni žijícími v krvi hostitele. Analýza odhalila komplexnost těchto proteolytických aktivit, které jsou jedinečné pro každé stádium parazitující v lidském hostiteli. U všech studovaných stádií byla v sekrečních produktech detekován významný podíl aktivit serinových proteáz. Následně byla v genomové databázi...
|
|
| |
|
|
Subcelulární lokalizace a úloha komplexu exocyst v savčích buňkách během cytokineze
Ulrychová, Lenka ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Posledním krokem buněčného cyklu je cytokineze. Během ní dojde k oddělení dvou dceřiných buněk. Tohoto procesu se účastní množství membránových struktur jako jsou endoplazmatické retikulum a trans-Golgi komplex. Kromě toho je v posledních letech stále více zdůrazňována úloha recyklačních endozomů. Všechny tyto organely spolu vzájemně komunikují pomocí vnitrobuněčného transportu, který je velice důležitý pro úspěšný průběh cytokineze zejména z pohledu nově vznikající plazmatické membrány oddělujících se dceřinných buněk. Nedávné studie odhalily, že tato membránová dynamika je regulována tzv. malými GTPázami z proteinové nadrodiny Ras. Další proteiny s významnou úlohou během membránového transportu jsou takzvané poutací komplexy, které směrují příslušné vnitrobuněčné komponenty k cílové plazmatické membráně, kde usnadňují vzájemnou fúzi. Nejlépe prozkoumaným poutacím komplexem je exocyst komplex. Jeho přítomnost byla prokázána ve všech typech eukaryotních buněk. Tento proteinový komplex je složený z osmi podjednotek Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 a Exo84. Ačkoliv přesný mechanizmus zůstává neznámý, zdá se, že dochází k interakcím mezi podjednotkami exocyst komplexu a zástupci Ras rodiny proteinů. Je proto možné, že se tyto proteiny podílejí na regulaci transportu vnitrobuněčných váčků...
|
|
| |
|
|
Aplikace úlohy o pokrytí na hasební obvod stanice Ovčáry
Ulrychová, Lenka ; Skočdopolová, Veronika (vedoucí práce) ; Kuncová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá úlohou o pokrytí, která patří do kategorie distribučních úloh lineárního programování a je možné v praxi nalézt v mnoha podobách. V klasické úloze o pokrytí se jedná o výstavbu nových obslužných stanic, tato práce je však zaměřena na již postavenou stanici a zkoumá rozhodnutí o její výstavbě, jako stanice typu JPO I, v úloze se počítá s tzv. stupni nebezpečí. Práce je založena na skutečných datech, poskytnutých Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje. První část je zaměřena na teorii distribučních úloh, optimalizačního systému MPL, pomocí kterého je problém řešen, a čtenář se v práci dozví i něco málo z historie HZS v České republice. V další části je přidána modifikace pro prozkoumání plošného pokrytí dané oblasti, kde jsou místo stanic započítány již samotné jednotky.
|
host ::
RSS.