|
|
Životní styl na venkově mezi světovými válkami a v současnosti - případová studie
Ulrichová, Eva ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Téma venkova a jeho změn se v současnosti ve sdělovacích prostředcích a na internetových portálech, které jsou na tuto problematiku zaměřené, občas objeví. Málokdy ale tyto informace vyzní optimisticky. Častěji jsou autoři těchto zpráv rozčarováni úpadkem tradičního venkova. Ve své práci "Životní styl na venkově mezi světovými válkami a v současnosti" chci především přiblížit styl života na českém venkově v době meziválečné a ukázat na rozdíly i shody s vesnickým životem současným. Nejsilnějším motivem k napsání této studie pro mě byla otázka, zda u nás je opravdu aktuální proces upadání vesnic, jak dnes z mnoha stran slyšíme. Zda se tak stírají rozdíly mezi vesnicí a městem, zda mizí tradiční vesnice a jejich charakter. Další motivací bylo využít paměti a ochoty starších obyvatel venkova a nechat se při jejich povídání zanést do časů mládí, kdy cesty byly ještě prašné a plné volně pobíhajících slepic, večer se v domech svítilo petrolejkou a pro vodu se chodilo do studny. Ze sociologického pohledu je pro mě nejzajímavější životní styl venkovských obyvatel. Budu se proto zabývat právě životním stylem a faktory, které ho ovlivňují. Zaměřím se zejména na změnu obživy a s ní související stravy, trávení volného času dětmi i dospělými, na vývoj zvyků, tradic, spolků, svátků, na strasti a radosti dospívání,...
|
|
|
Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost - případová studie
Ulrichová, Eva ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Věra (oponent)
Diplomová práce "Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost" je případovou studií přinášející informace o proměnách životního stylu v posledních 90-ti letech ve vesnici Závišice a o příčinách těchto proměn. Nejpodstatnější změnou ovlivňující všechny ostatní je odklon od zemědělství jako hlavního způsobu obživy. Nejpůsobivějšími procesy způsobujícími změny životního stylu venkovského obyvatelstva ve sledovaném období byla kolektivizace, socializace, centralizace a transformace po roce 1989. Obsahově nejrozsáhlejší jsou v textu analýzy proměny zvyků, tradic, způsobu obživy a trávení volného času, dětských her a povinností, školní docházky, stravování, oblékání, bydlení, změna přístupu k výchově dětí, slavení náboženských, rodinných či světských svátků, proměna spolků a zájmových skupin. Diplomová práce se na tuto problematiku dívá z mnoha úhlů pohledu, některé závěry zobecňuje a vytváří tak komplexní vhled do životního stylu obyvatel českého venkova v posledním století. Informace jsou čerpány z výpovědí pamětníků, psaných dobových materiálů (obecních, školních a rodinných kronik, osobních pamětí, novin) a z relevantní odborné literatury. Klíčová slova: životní styl, český venkov, sociologie venkova a zemědělství
|
|
|
Zkušenost neplodnosti: retrospektivní biografická rekonstrukce nyní plodných žen
Ulrichová, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se prostřednictvím retrospektivních biografických rozhovorů se třemi nyní plodnými ženami zabývá tím, jak vypravěčky zpětně konstruují svou identitu v průběhu prožívání zkušenosti primární neplodnosti, její diagnostiky a případné léčby. V práci dále zjišťuji, jak proměnu identity neplodné ženy ovlivňuje vstup lékařských a sociálních institucí. Diplomová práce vychází z konceptu teorie Ervinga Goffmana o pacientech v totálních institucích: teorie podporuje tvrzení, že totální (lékařské) instituce deformují původní identitu pacienta a následně konstruují identitu novou. Hlavním zjištěním této práce je identifikace čtyř různých období proměny identit v průběhu prožívání zkušenosti neplodnosti: identita implicitně plodné ženy a potenciální matky, popření identit a proces přijímání nové identity, identita neplodné ženy a pacientky, a mateřská identita. Proměny identity probíhají na základě fáze diagnostiky neplodnosti, proto výzkum zvažuje čtyři různá období: pre-diagnostické, diagnostické, post-diagnostické a kontra-diagnostické. Výzkum dále zjistil, že na rozdíl od teorie Goffmana, na konstruování identity neplodných žen během diagnostiky a léčby neplodnosti nemají vliv pouze lékařské instituce, ale i síla vlastní identity potenciální matky.
|
|
|
Rodičovství dvou žen
Ulrichová, Eva ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Kozubík, Jan (oponent)
Práce zkoumá rodičovství a výchovu dětí stejnopohlavními páry z pohledu neheterosexuálních žen v České republice, především jejich možnosti, názory a preference. Hlavními cíli výzkumu je zjistit, co neheterosexuální ženy ovlivňuje v rozhodnutí pořídit si dítě, jaké reprodukční technologie preferují a jak přistupují k výchově dítěte. Dále se v práci pokouším odhalit rozdělení rolí v ženské stejnopohlavní rodině, především jaké aspekty ženy vedly k rozdělení rolí v domácnosti. Práce staví na kvalitativním výzkumu, konkrétně jsem se sedmi neheterosexuálními ženami vedla hloubkové polostrukturované rozhovory. Pomocí tematické analýzy výpovědí žen jsem identifikovala pět tematických kategorií: téma původu, širšího okolí, preferencí reprodukčních možností, homoparentálních rodin a výchovných preferencí. Hlavními zjištěními výzkumu je vliv rodiny, práce a peněz na rozhodnutí o pořízení dítěte. Dalším důležitým vlivem pro rozhodnutí o založení rodiny je touha po mateřství. Vliv práce a finanční situaci jsem také identifikovala jako nejdůležitější aspekty pro rozdělení rolí v domácnosti. Neheterosexuální ženy také uznaly jako nejvhodnější reprodukční techniku dárcovství mimo kliniku od cizího dárce, v případě komplikací oplodnění na klinice s fingovaným otcem. Výchova dětí v homoparentálních rodinách spočívá...
|
|
|
Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost - případová studie
Ulrichová, Eva ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Věra (oponent)
Diplomová práce "Proměny životního stylu na venkově od první republiky po současnost" je případovou studií přinášející informace o proměnách životního stylu v posledních 90-ti letech ve vesnici Závišice a o příčinách těchto proměn. Nejpodstatnější změnou ovlivňující všechny ostatní je odklon od zemědělství jako hlavního způsobu obživy. Nejpůsobivějšími procesy způsobujícími změny životního stylu venkovského obyvatelstva ve sledovaném období byla kolektivizace, socializace, centralizace a transformace po roce 1989. Obsahově nejrozsáhlejší jsou v textu analýzy proměny zvyků, tradic, způsobu obživy a trávení volného času, dětských her a povinností, školní docházky, stravování, oblékání, bydlení, změna přístupu k výchově dětí, slavení náboženských, rodinných či světských svátků, proměna spolků a zájmových skupin. Diplomová práce se na tuto problematiku dívá z mnoha úhlů pohledu, některé závěry zobecňuje a vytváří tak komplexní vhled do životního stylu obyvatel českého venkova v posledním století. Informace jsou čerpány z výpovědí pamětníků, psaných dobových materiálů (obecních, školních a rodinných kronik, osobních pamětí, novin) a z relevantní odborné literatury. Klíčová slova: životní styl, český venkov, sociologie venkova a zemědělství
|
|
|
Životní styl na venkově mezi světovými válkami a v současnosti - případová studie
Ulrichová, Eva ; Růžička, Richard (oponent) ; Duffková, Jana (vedoucí práce)
Téma venkova a jeho změn se v současnosti ve sdělovacích prostředcích a na internetových portálech, které jsou na tuto problematiku zaměřené, občas objeví. Málokdy ale tyto informace vyzní optimisticky. Častěji jsou autoři těchto zpráv rozčarováni úpadkem tradičního venkova. Ve své práci "Životní styl na venkově mezi světovými válkami a v současnosti" chci především přiblížit styl života na českém venkově v době meziválečné a ukázat na rozdíly i shody s vesnickým životem současným. Nejsilnějším motivem k napsání této studie pro mě byla otázka, zda u nás je opravdu aktuální proces upadání vesnic, jak dnes z mnoha stran slyšíme. Zda se tak stírají rozdíly mezi vesnicí a městem, zda mizí tradiční vesnice a jejich charakter. Další motivací bylo využít paměti a ochoty starších obyvatel venkova a nechat se při jejich povídání zanést do časů mládí, kdy cesty byly ještě prašné a plné volně pobíhajících slepic, večer se v domech svítilo petrolejkou a pro vodu se chodilo do studny. Ze sociologického pohledu je pro mě nejzajímavější životní styl venkovských obyvatel. Budu se proto zabývat právě životním stylem a faktory, které ho ovlivňují. Zaměřím se zejména na změnu obživy a s ní související stravy, trávení volného času dětmi i dospělými, na vývoj zvyků, tradic, spolků, svátků, na strasti a radosti dospívání,...
|
host ::
RSS.