|
|
Povijany na Tóru ze sbírek židovského muzea v Praze
Uličná, Lenka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Veselská, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřila na obecnou charakterizaci povijanů na Tóru, jejich obvyklou formu a funkci, ukázala typické i neobvyklé příklady těchto předmětů ze sbírek ŽMP a představila zvyk výroby povijanů na Tóru v kontextu židovských rituálů spojených s narozením dítěte i dalších rituálů životního cyklu, a to s přesahem k paralelním kulturním projevům majoritní křesťanské společnosti. Zamýšleným přínosem této práce je interdisciplinární uchopení tématu. V rámci etnologického přístupu jsme se pokusili o paralelní uplatnění hledisek hebraistických, resp. judaistických, religionistických a uměleckohistorických. Práce přináší dílčí výsledky, které mohou být uplatněny při snaze o komplexní popis všech povijanů z českých zemí, jenž je dlouhodobým záměrem Židovského muzea v Praze.
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Staročeské glosy ve středověkých hebrejských rabínských spisech
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
disertační práce Lenka Uličná Tato práce si klade za cíl představit a interpretovat staročeské tzv. kenaanské glosy dochované ve středověkých rabínských hebrejsky psaných spisech, a to v textech ʿArugat ha-bośem autora Avrahama ben ʿAzriela, v komentáři k Maḥzoru norimberskému a ve spise Or zaruaʿ autora Jicḥaḳa ben Mošeho. Doposud byly lingvistické analýzy tohoto jazykového materiálu založeny na čtení glos, jak je uvádějí edice. Předkládaná práce vychází z analýzy rukopisných verzí glos a významným způsobem tak zpřesňuje dosavadní bádání. Otázku tzv. kenaanských glos chápeme především jako otázku sociolingvistickou, čemuž odpovídají i použité metody: nutná předcházející jazykovědná práce však vyžadovala využít metody paleografické a analytické metody diachronní lingvistiky. Výsledky této analýzy prezentované prostřednictvím slovníkových hesel jsme pak použili při charakteristice tzv. kenaanského jazyka a jeho postavení vzhledem k tzv. jazykům židovským na jedné straně a k češtině křesťanské majority na straně druhé. Glosa je mj. projevem bilingvismu produktora textu. Ten si je vědom nedostatečnosti jednoho jazyka a s intencí zabezpečit porozumění jistému výrazu v původním textu využívá jinojazyčnou glosu tak, že ji do textu zakomponuje, nebo ji použije v pomocné větné konstrukci, nebo pod....
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Phonology of Masoretic Hebrew II: Accents As Prosody
Hedánek, Jiří ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Skoumalová, Hana (oponent) ; Uličná, Lenka (oponent)
Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny Abstrakt Jiří Hedánek Univerzita Karlova Filozofická fakulta studijní program P7310 filologie obor 3710V078 Jazyky zemí Asie a Afriky Mgr. Jiří Hedánek, Th.D. Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny Phonology of Masoretic Hebrew II Accents As Prosody vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. 2017 Abstrakt Disertace Phonology of Masoretic Hebrew: Accents as Prosody (2017) [Prosodie akcentů ve fonologii masoretské hebrejštiny] vykládá tzv. akcenty tiberiadského zápisu jako vyznačování řečové prosodie. Tradičně se vysvětlují jako značky přízvukové, zpěvní nebo syntaktické. Jenže na přízvuky se kladou jen některé. Neodpovídají přesně ani hudebním realizacím, které více odrážejí místní tradice než zápis. Syntaktické výklady vycházejí z dělicích značek, ale mnoho různých značek jsou pojiče, žádné spoje nepřekračují hranice veršů, některá slova mají dvě různé značky a jednoduchým veršům často chybějí silnější děliče. Prosodický výklad vysvětluje jak tendenci klást značky na přízvuky, tak i proč vzniklo mnoho hudebních tradic, tak také proč značky často odpovídají syntaxi, ale někdy tomu tak není. Vychází se z obecné koncepce prosodických jednotek. Po jejich vztažení k masoretské hebrejštině se zřetel obrací k intonaci. Předchozí disertace...
|
|
|
Staročeské glosy ve středověkých hebrejských rabínských spisech
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
disertační práce Lenka Uličná Tato práce si klade za cíl představit a interpretovat staročeské tzv. kenaanské glosy dochované ve středověkých rabínských hebrejsky psaných spisech, a to v textech ʿArugat ha-bośem autora Avrahama ben ʿAzriela, v komentáři k Maḥzoru norimberskému a ve spise Or zaruaʿ autora Jicḥaḳa ben Mošeho. Doposud byly lingvistické analýzy tohoto jazykového materiálu založeny na čtení glos, jak je uvádějí edice. Předkládaná práce vychází z analýzy rukopisných verzí glos a významným způsobem tak zpřesňuje dosavadní bádání. Otázku tzv. kenaanských glos chápeme především jako otázku sociolingvistickou, čemuž odpovídají i použité metody: nutná předcházející jazykovědná práce však vyžadovala využít metody paleografické a analytické metody diachronní lingvistiky. Výsledky této analýzy prezentované prostřednictvím slovníkových hesel jsme pak použili při charakteristice tzv. kenaanského jazyka a jeho postavení vzhledem k tzv. jazykům židovským na jedné straně a k češtině křesťanské majority na straně druhé. Glosa je mj. projevem bilingvismu produktora textu. Ten si je vědom nedostatečnosti jednoho jazyka a s intencí zabezpečit porozumění jistému výrazu v původním textu využívá jinojazyčnou glosu tak, že ji do textu zakomponuje, nebo ji použije v pomocné větné konstrukci, nebo pod....
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Povijany na Tóru ze sbírek židovského muzea v Praze
Uličná, Lenka ; Veselská, Dana (oponent) ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřila na obecnou charakterizaci povijanů na Tóru, jejich obvyklou formu a funkci, ukázala typické i neobvyklé příklady těchto předmětů ze sbírek ŽMP a představila zvyk výroby povijanů na Tóru v kontextu židovských rituálů spojených s narozením dítěte i dalších rituálů životního cyklu, a to s přesahem k paralelním kulturním projevům majoritní křesťanské společnosti. Zamýšleným přínosem této práce je interdisciplinární uchopení tématu. V rámci etnologického přístupu jsme se pokusili o paralelní uplatnění hledisek hebraistických, resp. judaistických, religionistických a uměleckohistorických. Práce přináší dílčí výsledky, které mohou být uplatněny při snaze o komplexní popis všech povijanů z českých zemí, jenž je dlouhodobým záměrem Židovského muzea v Praze.
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
host ::
RSS.