|
|
Vliv různých experimentálních, diagnostických a terapeutických zásahů na buňky epitelu dýchacích cest
Uhlík, Jiří ; Konrádová, Václava (vedoucí práce) ; Lichnovský, Václav (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Tichý, František (oponent)
Buňky epitelu dýchacích cest jsou prvními buňkami, které přicházejí do kontaktu s vdechovaným vzduchem, a tím i s nejrůznějšími látkami v něm obsaženými. Současně s rozvojem moderní společnosti stoupá i spektrum látek, které se ve vzduchu nalézají. Jedná se jednak o látky prokazatelně škodlivé, jednak o příměsi bez jasného vlivu na organismus. Inhalační cestou se také podávají některé léky, které by měly mít účinek příznivý. Existuje také celá řada látek, které ovlivňují epitel dýchacího systému i po aplikaci jinými cestami. Jedná se především o látky obsažené ve vodě a potravě a také o léky nebo diagnostické preparáty široce používané v klinické praxi. Proto studium působení jednotlivých látek nebo experimentálních zásahů na epitel dýchacích cest nabývá v poslední době na významu. Při řešení úkolů stanovených plánem postgraduálního studia jsme navázali na obsáhlé experimentální studie epitelu dýchacích cest, které byly na Ústavu histologie a embryologie UK 2.LF řešeny v předcházejících letech. Jednalo se většinou o experimentální studie ultrastruktury epitelu trachey po aplikaci různých škodlivin a léků a po provedení některých terapeutických nebo diagnostických zákroků. Na základě srovnání epitelu dýchacích cest různých živočišných druhů (Pavelka a spol. 1976, Breeze a Wheldon 1977, Gail a Lenfant 1983)...
|
|
|
Role iNKT a NK buněk v patogenezi infekčních a autoimunitních onemocnění
Nováková, Lucie ; Kozák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kriegová, Eva (oponent) ; Uhlík, Jiří (oponent)
iNTK buňky jsou thymus dependentní populace nekonvenčních T lymfocytů. Exprimují konstantní TCR řetězec Vα24Jα18 párovaný s omezeným spektrem β řetězců a rozpoznávají glykolipidové antigeny prezentované neklasickými MHC I. molekulami - CD1d - na povrchu APC. Tato malá subpopulace lymfocytů se podílí na imunitní odpovědi proti mnohým infekčním agens vč. virových infekcí a to i přesto, že viry neexprimují vlastní glykolipidové antigeny. iNKT lymfocyty odlišuje od klasických T lymfocytů i rychlost jejich odpovědi. Velmi záhy po své stimulaci produkují velké množství cytokinů a to Th1, Th2 a Th17 profilu. V mé dizertační práci popisuji chování iNKT lymfocytů během infekce lidskými herpetickými viry. Popisuji signifikantní snížení počtu iNKT u pacientů, kteří nekontrolují latentní VZV infekci a prodělávají časté reaktivace ve formě pásového oparu. Zjištěny a popsány jsou i fenotypové změny iNKT - zvýšená exprese NKG2D receptoru, downregulace NKG2A u skupiny pacientů během akutní infekce HSV-1, kvantitativní změna produkce TNF- α ve smyslu jeho zvýšení. V závěru dizertační práce se zamýšlím nad obecnou pozicí iNKT buněk v imunitní odpovědi a nad jejich evolučním významem. Naše výsledky naznačují podíl iNKT buněk na kontrole herpetických infekci a napodobují více vrozenou imunitní rekci než adaptivní. U...
|
|
| |
|
|
Vliv různých experimentálních, diagnostických a terapeutických zásahů na buňky epitelu dýchacích cest
Uhlík, Jiří ; Konrádová, Václava (vedoucí práce) ; Lichnovský, Václav (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Tichý, František (oponent)
Buňky epitelu dýchacích cest jsou prvními buňkami, které přicházejí do kontaktu s vdechovaným vzduchem, a tím i s nejrůznějšími látkami v něm obsaženými. Současně s rozvojem moderní společnosti stoupá i spektrum látek, které se ve vzduchu nalézají. Jedná se jednak o látky prokazatelně škodlivé, jednak o příměsi bez jasného vlivu na organismus. Inhalační cestou se také podávají některé léky, které by měly mít účinek příznivý. Existuje také celá řada látek, které ovlivňují epitel dýchacího systému i po aplikaci jinými cestami. Jedná se především o látky obsažené ve vodě a potravě a také o léky nebo diagnostické preparáty široce používané v klinické praxi. Proto studium působení jednotlivých látek nebo experimentálních zásahů na epitel dýchacích cest nabývá v poslední době na významu. Při řešení úkolů stanovených plánem postgraduálního studia jsme navázali na obsáhlé experimentální studie epitelu dýchacích cest, které byly na Ústavu histologie a embryologie UK 2.LF řešeny v předcházejících letech. Jednalo se většinou o experimentální studie ultrastruktury epitelu trachey po aplikaci různých škodlivin a léků a po provedení některých terapeutických nebo diagnostických zákroků. Na základě srovnání epitelu dýchacích cest různých živočišných druhů (Pavelka a spol. 1976, Breeze a Wheldon 1977, Gail a Lenfant 1983)...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.