|
| |
|
| |
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
|
Přínos ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců české lingvistice (Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů)
Dvořáčková, Věra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
V letošním roce 2011 slaví Ústav pro jazyk český (ÚJČ) sté výročí vzniku svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zastřešila ambiciózní lexikografický projekt, na němž již od roku 1905 pracovala lexikografická a dialektologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Ačkoli byla v meziválečném období podniknuta řada kroků, které měly vést k založení státního jazykovědného ústavu, tj. instituce, kde by byl soustředěn všestranný výzkum jazyka a systematická péče o národní jazyk, zejména z finančních důvodů nebyl Ústav pro jazyk český založen již před druhou světovou válkou, ale až v roce 1946. O šest let později vznikla Československá akademie věd (ČSAV), jejíž součástí se stal také ÚJČ. Jeho organizační struktura podléhala mnoha změnám, jejichž příčinou nebyly pouze čistě lingvistické potřeby, ale také dobové události, související s upevňováním totalitního komunistického režimu. Vrcholní straničtí představitelé mnohdy zasahovali také do personálních záležitostí pracoviště, ovlivňovali charakter vědeckého bádání i běžný chod Ústavu. Výsledky práce ÚJČ, jichž bylo ve vymezeném období (tj. 1911- 1992) dosahováno v jednotlivých lingvistických disciplínách, však navzdory všem...
|
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
|
O slovosledu z komunikačního pohledu
Rysová, Kateřina ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Uhlířová, Ludmila (oponent) ; Hajičová, Eva (oponent)
1 Kateřina Rysová Anotace Práce se zabývá popisem českého slovosledu kontextově nezapojených participantů. Sleduje, zda v povrchovém slovosledu existuje jejich základní (frekvenčně výrazně převažující) pořadí (srov. narodit se v Brně v roce 1950 vs. narodit se v roce 1950 v Brně). Zároveň se věnuje sledování faktorů, které slovosled ovlivňují (např. formě participantu, způsobu jeho lexikálního vyjádření nebo vlivu slovesné valence). V závěru krátce srovnává slovosledné tendence v češtině a v němčině. Pro ověření stanovených cílů užívá zejména data Pražského závislostního korpusu. Práce teoreticky vychází ze zásad funkčního generativního popisu. Výsledky výzkumu ukazují, že v českém povrchovém slovosledu lze alespoň v některých případech vysledovat určité obecnější tendence k jednomu ze dvou možných slovosledných pořadí. Abstrakt Předkládaná disertační práce si klade za cíl popsat dílčí aspekty českého (a zčásti také německého) slovosledného uspořádání výpovědí pocházejících převážně z novinových deníků. První část práce zkoumá, jaké je obvyklé místo jednotlivých typů participantů v aktuálním členění větném. Na základě toho, v kolika procentech se členy věty vyskytují v datech Pražského závislostního korpusu 2.0 jako kontextově zapojené a nezapojené,1 je sestavena stupnice kontextové zapojenosti (nejprve jen...
|
|
|
Přínos ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců české lingvistice (Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů)
Dvořáčková, Věra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
V letošním roce 2011 slaví Ústav pro jazyk český (ÚJČ) sté výročí vzniku svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zastřešila ambiciózní lexikografický projekt, na němž již od roku 1905 pracovala lexikografická a dialektologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Ačkoli byla v meziválečném období podniknuta řada kroků, které měly vést k založení státního jazykovědného ústavu, tj. instituce, kde by byl soustředěn všestranný výzkum jazyka a systematická péče o národní jazyk, zejména z finančních důvodů nebyl Ústav pro jazyk český založen již před druhou světovou válkou, ale až v roce 1946. O šest let později vznikla Československá akademie věd (ČSAV), jejíž součástí se stal také ÚJČ. Jeho organizační struktura podléhala mnoha změnám, jejichž příčinou nebyly pouze čistě lingvistické potřeby, ale také dobové události, související s upevňováním totalitního komunistického režimu. Vrcholní straničtí představitelé mnohdy zasahovali také do personálních záležitostí pracoviště, ovlivňovali charakter vědeckého bádání i běžný chod Ústavu. Výsledky práce ÚJČ, jichž bylo ve vymezeném období (tj. 1911- 1992) dosahováno v jednotlivých lingvistických disciplínách, však navzdory všem...
|
|
|
Přínos ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců české lingvistice (Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů)
Dvořáčková, Věra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
V letošním roce 2011 slaví Ústav pro jazyk český (ÚJČ) sté výročí vzniku svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zastřešila ambiciózní lexikografický projekt, na němž již od roku 1905 pracovala lexikografická a dialektologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Ačkoli byla v meziválečném období podniknuta řada kroků, které měly vést k založení státního jazykovědného ústavu, tj. instituce, kde by byl soustředěn všestranný výzkum jazyka a systematická péče o národní jazyk, zejména z finančních důvodů nebyl Ústav pro jazyk český založen již před druhou světovou válkou, ale až v roce 1946. O šest let později vznikla Československá akademie věd (ČSAV), jejíž součástí se stal také ÚJČ. Jeho organizační struktura podléhala mnoha změnám, jejichž příčinou nebyly pouze čistě lingvistické potřeby, ale také dobové události, související s upevňováním totalitního komunistického režimu. Vrcholní straničtí představitelé mnohdy zasahovali také do personálních záležitostí pracoviště, ovlivňovali charakter vědeckého bádání i běžný chod Ústavu. Výsledky práce ÚJČ, jichž bylo ve vymezeném období (tj. 1911- 1992) dosahováno v jednotlivých lingvistických disciplínách, však navzdory všem...
|
|
| |
|
|
Kancelář Slovníku jazyka českého a Naše řeč: osobnosti, souvislosti
Uhlířová, Ludmila
Časopis Naše řeč byl oficiálním časopisem autorů a editorů Slovníku jazyka českého (= Příručního slovníku jazyka českého) a představuje vedle archivních materiálů nejdůležitější informační zdroj o nejstarší jazykovědné akademické instituci u nás – Kanceláři Slovníku jazyka českého. V příspěvku jsou připomenuta hlavní chronologická data o vzniku a aktivitách Kanceláře, o vědeckých osobnostech předválečného období, o jejich teoretických názorech a o jejich rolích jako organizátorů, autorů a editorů slovníku.
|
host ::
RSS.