Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
Vetýšková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Otázka legality hrozby a použití jaderných zbraní v kontextu války na Ukrajině Abstrakt Cílem této práce je zkoumat legalitu hrozby a použití jaderných zbraní z pramenů současné pozitivněprávní úpravy obsažené v mezinárodním právu veřejném za použití analytické a komparativní metody. Práce vychází z obecných východisek týkajících se práva mezinárodní bezpečnosti a otázky dovoleného užití síly (ius ad bellum) a zásad práva ozbrojených konfliktů (ius in bello). Hlavním dokumentem pojednávajícím o legalitě jaderných zbraní je posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 1996 ve věci legality užití jaderných zbraní. Legalita hrozby a použití jaderných zbraní je neoddělitelně spjata s obecným zákazem použití a hrozby silou proti územní celistvosti a politické nezávislosti států stanoveným v Chartě OSN. Lze vycházet ze skutečnosti, že použití a i samotná hrozba jadernými zbraněmi by podle znění Charty OSN mohla být v rozporu s mezinárodním právem veřejným. Z pohledu ius ad bellum neexistuje obyčejové pravidlo, které by zakazovalo použití jaderných zbraní, přičemž jeho vzniku přímo zabraňuje strategie jaderného odstrašení. Otázka legality z pohledu ius in bello zůstává taktéž nevyjasněná, protože se MSD ve svém poradním posudku nevyjádřil k zákonnosti použití jaderných zbraní s ohledem na právo na sebeobranu...
Právo na vzdělání v evropských dokumentech
Pehrová, Klára ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právo na vzdělání v evropských dokumentech Klíčová slova Vzdělání, právo na vzdělání, Evropské dokumenty, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský soud pro lidská práva, lidská práva Abstrakt Diplomová práce Právo na vzdělání v evropských dokumentech pojednává o zakotvení práva na vzdělání v evropských dokumentech. Práce představuje právo na vzdělání jako lidské právo, které je zakotveno v komplexu lidských práv od jeho počátku. Vymezuje předmětnou terminologii a ukotvení práva na vzdělání v předmětných dokumentech. Pokračuje pak vymezením práva na vzdělání v evropském kontextu, přičemž se zaměřuje na vytvoření charakteristiky, analýzy a komparace kodifikace práva na vzdělání v předmětných evropských dokumentech. Diplomová práce se soustředí na zakotvení práva na vzdělání v Listině základních práv Evropské unie, která představuje jeden z nejmladších a nejkomplexnějších katalogů lidských práv na světě. Dále se diplomová práce zabývá rozborem zakotvení práva na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech ve znění Dodatkových protokolů. Protože Evropská úmluva o lidských právech byla významným pramenem pro vznik Listiny základních práv Evropské unie, diplomová práce přináší komparaci způsobu zakotvení práva na vzdělání v obou dokumentech. Dále v práci najdeme přehled sekundárních právních aktů souvisejících s...
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a její odpověď na hate crime a hate speech
Kundrák, Viktor ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou předsudečných trestných činů (hate crime) a předsudečných výroků (hate speech) v mezinárodním právu a konkrétně ochranou obětí jednání spadajících do obou kategorií v rámci mechanismu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Popisuje koncepční vývoj obou fenoménů a jejich úpravu v mezinárodním právu, a to jak v hard law, tj. závazném mezinárodním právu, i soft law, jak v univerzální, tak regionální rovině. U zkoumané oblasti hate speech poukazuje na klíčovou roli mezinárodní ochrany svobody projevu a rozdílné standardy a požadavky na státy odstupňované dle závažnosti projevu. Ve vztahu k oběma oblastem podrobně analyzuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, přičemž zavádí kategorii verbální hate crime stojící na pomezí hate crime a hate speech. Popisuje parametry a limity ochrany obětí ve vztahu k jednotlivým typům jednání a nastiňuje, jaké je další možné směřování vývoje judikatury Soudu na pozadí závazných nástrojů univerzální úrovně a dynamického vývoje mezinárodního soft law. V oblasti hate crime se zaměřuje na reflexi potřeby celistvé odpovědi na daný fenomén, neomezující se na procesní závazek účinného vyšetření předsudečného motivu v úzkém smyslu dané koncepce, a sahající např. do závazku na adekvátní právní úpravu nebo přijetí preventivních...
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi
Petrů, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi Klíčová slova: Rada Evropy, Rusko, Ukrajina, agrese, lidská práva Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu odchodu Ruské federace z Rady Evropy a analyzuje, jaký dopad může tento krok mít ve vztahu k ochraně lidských práv v zemi. V úvodu si autorka pokládá dvě výzkumné otázky se záměrem zkoumat je z mezinárodněprávní perspektivy. V první z nich autorka avizuje záměr zamyslet se nad tím, zda k odchodu Ruské federace směřovaly vztahy mezí zemí a Radou Evropy dlouhodobě či zda se jednalo o přímou reakci na napadení Ukrajiny. Druhá výzkumná otázka je spojena s dopadem odchodu země z organizace na lidská práva v zemi, přičemž otázka zní, zda měla organizace možnost na lidskoprávní situaci v zemi vzhledem k napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace v únoru roku 2022 ještě působit. Obě otázky autorka považuje za důležité vzhledem ke zhodnocení účelnosti, příčin a dopadů vyloučení Ruska ze strany Rady Evropy. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, přičemž první z nich se za účelem objasnění širšího kontextu věnuje ochraně lidských práv v Ruské federaci, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva. V části věnující se vnitrostátnímu právu je kladen důraz zejména na ústavní a institucionální ochranu lidských...
The Accession of European Union to the European Convention on Human Rights
Brtna, Dominik ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1. Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií (EU) a Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod (Úmluva). Obzvláště ve světle obnovené snahy o přistoupení EU k Úmluvě. Úvod (první kapitola) vysvětluje krátce současný stav, autorovu motivaci k psaní práce a její cíle. Také jsou uvedeny zdroje a metody, které jsou v práci použity. Druhá kapitola popisuje historii Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech, s ohledem na jejich vzájemné působení v oblasti lidských práv. Analyzuje právní nástroje jako jsou Lisabonská smlouva a Listina základních práv Evropské unie. Třetí kapitola analyzuje posudek Soudního dvora č. 2/13 a jeho dopad na budoucnost přístupu EU k Úmluvě. Dále situaci před a po přijetí zmíněného posudku, s implikacemi pro budoucí vztah EU a Úmluvy. Hlavní částí je pak analýza obnovených jednání mezi EU a Radou Evropy a vyhodnocení dosavadních výsledků. Čtvrtá kapitola srovnává úroveň ochrany po procesní stránce. Pátá kapitola srovnává úroveň ochrany v hmotněprávní rovině, srovnáním rozsudků Soudního dvora Evropské Unie a Evropského soudu pro lidská práva. Autor si dává za cíl vyhodnotit, zdali standard ochrany lidských práv v rámci EU a v rámci...
Zacházení s osobami s duševní nemocí z hlediska čl. 3 EÚLP a Česká republika
Kuchařová, Tereza ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zacházení s osobami s duševní nemocí z hlediska čl. 3 EÚLP a Česká republika Abstrakt Diplomová práce je věnovaná především možným podobám špatného zacházení s osobami s duševní nemocí. Hlediskem špatného zacházení je přitom čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy úmluvy uzavřené v rámci Rady Evropy. V úvodu jsou popsána nejvýznamnější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se této problematiky. Základním pilířem práce je poté však mimosoudní kontrolní mechanismus Rady Evropy založený na kontrolních návštěvách a následných doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Práce v návaznosti na zjištění CPT popisuje aktuální stav v oblasti používání omezovacích prostředků, který autorka považuje za aktuálně největší zdroj nesouladu názorů v rámci odborné debaty týkající se psychiatrické péče. Obsahem je tedy také popis české právní úpravy používání omezovacích prostředků a hlavních pohledů na jejich výhody, nevýhody a rizika. Závěr práce je tvořen popisem možného řešení nevyhovujícího situace v oblasti zacházení s osobami s duševní nemocí - reformou péče o duševní zdraví. Pro práci je zvolen analytický přístup s komparativními prvky. Práce se člení na 4 hlavní kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny významné rozsudky...
Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny
Polendová, Markéta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Název práce v českém jazyce Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny Abstrakt Předkládaná práce pojednává o právním postavení LGBTI osob ve vztahu k možnosti označení LGBTI komunity za menšinu ve smyslu menšinového práva, které je tradičně spojované s menšinami národnostními, jazykovými a náboženskými. Cílem práce je zhodnocení potenciálu LGBTI komunity naplnit definiční znaky menšiny a následný rozbor menšinových práv s ohledem na možnost jejich přiznání LGBTI osobám. V neposlední řadě se práce zaměřuje na postavení LGBTI menšiny v unijním právu. Práce je členěna do tří hlavních částí. První část představuje pojmy, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá část práce se věnuje analýze znaků menšinové definice, tj. objektivního a subjektivního kritéria, s ohledem na možnost naplnění jednotlivých charakteristik menšiny LGBTI komunitou. Důraz je kladen na problematické aspekty vyvstávající v souvislosti se specifickou povahou LGBTI komunity, především její vnitřní diverzitou a obtížnou objektivizací odlišující charakteristiky jednotlivých příslušníků. V návaznosti na rozbor menšinového statusu LGBTI komunity se práce zaměřuje na jednotlivá menšinová práva a jejich použitelnost pro LGBTI osoby. Závěr druhé části práce je věnován vztahu mezi zákazem diskriminace a koncepcí pozitivních práv menšin včetně...
Porušování a ochrana výsad a imunit diplomatických misí a konzulárních úřadů
Ullmann, Martin ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Diplomová práce se zabývá právy a výsadami diplomatických misí a konzulárních úřadů, především pak jejich porušováním a ochranou. Ústředním tématem diplomové práce je především právní aplikovatelnost norem diplomatického práva a jejich Téma bylo zvoleno z důvodu změny geopolitického uspořádání světa od konce studené války, která s sebou přinesla zvýšená bezpečnostní rizika pro diplomatické mise a konzulární úřady. V diplomové práci bylo využito metody deskriptivní a analyt tématu, bylo čerpáno primárně ze zdrojů zahraniční literatury. Nejdříve, v první kapitole jsou vymezeny hlavní výsady a imunity diplomatických misí, přičemž pozornost je kladena především na definici základních pojmů. To je klíč definiční znaky jsou poté aplikovány v následujících kapitolách. V kapitolách dva a tři jsou pak ve větším detailu analyzovány dva právně i mediálně významné příklady porušování výsad a imunit zahraničních misí z nedávné minulosti. Je to útok na velvyslance Spojených států v Benghází z roku 2012 a zátah armády Spojených států na styčný úřad Íránské islámské republiky v iráckém městě Irbíl. U každého případu je stručně popsán skutek, jenž je následně právně zhodnocen. V hojné míře zde bylo využíváno internetových zpravodajských zdrojů, tak aby šlo co nejlépe zjistit skutkový stav V poslední kapitole je na základě...
Diplomatická ochrana a její poskytování v mezinárodním právu
Dopitová, Kristýna ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Diplomatická ochrana a její poskytování v mezinárodním právu Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku formální diplomatické ochrany, zejména ve vztahu k fyzickým osobám, které nemají právě jedno státní občanství. Text práce je rozdělen do pěti kapitol. V první je pozornost věnovaná pojmu diplomatické ochrany a náležitostem pro její poskytnutí. Následně je zkoumán vývoj její kodifikace se zaměřením na Návrh článků o diplomatické ochraně. Třetí a čtvrtá se věnuje možnostem jejího poskytnutí jednotlivcům bez státní příslušnosti a jednotlivcům s několikerým občanstvím. Na závěr je zmíněná relevance diplomatické ochrany v současnosti vzhledem ke zvyšujícímu se počtu úmluv o lidských právech a bilaterálních investičních dohod. V diplomové práci je převážně užitá výzkumná metoda analytická, komparativní, deskriptivní a metoda syntézy. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, zda lze poskytnutí diplomatické ochrany dosáhnout, pokud se jedná o fyzická osobu, která je apatridou nebo bipolitou, a za jakých podmínek. Doplňující cíl představuje zjištění, zda je poskytnutí diplomatické ochrany fyzickým osobám nadále žádáno, pokud bude jednotlivcům způsobená újma. Hlavním zjištěním práce je existence možnosti k výkonu diplomatické ochrany jménem člověka bez státní příslušnosti, pokud kontinuálně pobývá na...
Přístup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech
Tymofeyeva, Alla ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
TYMOFEYEVA, A. Přistup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech. Praha 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Katedra mezinárodního práva. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Práce se zabývá právem na přístup k nezávislému a nestrannému soudu podle ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech se zaměřením na soulad legislativy a soudní praxe na Ukrajině se standardy, vypracovanými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V rámci řešení této problematiky je v první části práce proveden rozbor pojmu "právo na přístup k soudu" a jeho jednotlivých prvků. Z analýzy judikatury Evropského soudu vyplývá, že pojem "právo na přístup k soudu" zahrnuje následující prvky: 1) právo na zahájení soudního řízení, včetně odvolání a dovolání proti rozhodnutí správního nebo soudního orgánu v určitých případech; 2) právo na poskytování právní pomoci, včetně přidělení advokáta z úřední moci a osvobození od poplatků; 3) právo na projednání stížnosti nezávislým, nestranným soudním orgánem s plnou jurisdikcí, zřízeným zákonem; 4) právo na rozhodování soudu a vydání rozsudku v přiměřené lhůtě a 5) právo na výkon pravomocného a závazného soudního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V další části práce je...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.