Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Klinické a experimentální využití ketaminu v psychiatrii
Rydzyková, Tereza ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Ketamin je antagonistou NMDA receptoru, který se využívá v medicíně především jako anestetikum. Tato práce se zabývá využitím ketaminu v psychiatrickém výzkumu. Po stručné kapitole přibližující farmakologii a neurobiologické působení této látky, následuje hlavní stať zabývající se v první části využitím ketaminu jako možného nového léčiva s antidepresivním účinkem. Jsou popsány preklinické i klinické studie dokládající účinnost této látky; dále jsou rozebrány neurobiologické podklady antidepresivního působení. Druhá část rešerše se věnuje využití ketaminu jako farmakologického modelu psychózy. Taktéž jsou nastíněny publikované animální studie i studie podávající ketamin zdravým dobrovolníkům a schizofrenním pacientům. Následně je nastíněn neurobiologický mechanismus, kterým ketamin psychotický stav vyvolává. Klíčová slova: Ketamin, NMDA receptor, schizofrenie, farmakorezistentní deprese, model psychózy, antidepresivum
EEG koreláty účinku serotonergních halucinogenů u laboratorního potkana
Vejmola, Čestmír ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Serotonergní halucinogeny (tzv. klasická psychedelika), zahrnující psilocybin, diethylamid kyseliny lysergové (LSD), meskalin a DOB, představují skupinu psychoaktivních substancí, které u člověka výrazně ovlivňují vnímání, myšlení, emotivitu a kognitivní funkce. Všechny známé látky tohoto původu jsou agonisté serotoninových 5-HT2A receptorů a navozují rozsáhlé změny psychiky díky široké distribuci těchto receptorů v celém mozku. Již před šedesáti lety byla zpozorována podobnost mezi psychotickým stavem a stavem navozeným těmito látkami. Dnes je abnormální funkce serotonergního systému jedním z vysvětlení psychotických onemocnění a proto je serotonergních halucinogenů využíváno v animálních modelech k modelování schizofrenie. Moderní neurobiologické metody pomalu odkrývají způsoby, jakými serotoninový systém interaguje s ostatními neurotransmiterovými systémy a přispívá k tak komplexním funkcím jako je lidské vědomí. Ačkoliv změny v aktivitě mozku člověka v psychotickém stavu i stavu intoxikace psychedeliky byly do značné míry teoreticky objasněny, u zvířete experimentální důkaz zapadající do tohoto teoretického rámce doposud chybí. V první části této práce jsou shrnuty poznatky týkající se fenomenologie, neurobiologie a elektrofyziologie psychedelik. V druhé, praktické části, jsou popsány vlastní...
Elektroencefalografické změny v animálním serotonergním modelu psychózy-studium EEG konektivity mozku ve vztahu k chování
Tylš, Filip ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá elektrofyziologickými a behaviorálními koreláty účinku serotonergních psychedelik v rámci animálního modelu psychózy. V obecné části je popsána fenomenologie a neurobiologie psychotických onemocnění a změněných stavů vědomí způsobených intoxikací serotonergními psychedeliky. Dále se práce věnuje přehledu farmakologických modelů akutní psychózy se zaměřením na serotonergní látky, zejména pak aktivní látky z halucinogenních hub - indolamin psilocybin a jeho aktivní metabolit psilocin. Ve stručnosti je přiblížena je metoda kvantitativní elektrofyziologie (QEEG) a shrnuty hlavní nálezy v QEEG u zvířat i lidí způsobených intoxikací serotonergními psycheliky. Vlastní experimentální část práce popisuje farmakokinetiku psilocinu, jeho vliv na behaviorální vzorec, lokomoci a senzorimotorické zpracování informace a také pohlavní rozdíly v behaviorální odpovědi. Psilocin vedl k atypickým behaviorálním figurám, snížení lokomoce a narušení sezorimotorického zpracování informace ve střední dávce, přičemž samice byli k těmto účinkům rezistentnější. Dále se zaměřuje na dynamiku QEEG změn v čase (EEG absolutní výkonová spektra a EEG koherence) snímané z kůry mozku volně se pohybujícího laboratorního potkana v průběhu behaviorální inaktivity vyvolané intoxikací psilocinem a dalšími...
Novodobé vzorce užívání vybraných netradičních psychoaktivních látek
Dékány, Ladislav ; Bumba, Jakub (vedoucí práce) ; Tylš, Filip (oponent)
Východiska: Nástup nových syntetických drog spolu s rostoucím zájmem o nootropika, microdosing a netradiční přírodní i syntetické látky bez pochyby ovlivňuje vývoj novodobé drogové scény. Uvolnění represí ve vědeckém výzkumu zejména u psychedelik a získání nových informací o jejich potenciálním využití pro psychoterapii, léčbu závislostí, chronických bolestí, ale i osobnostní rozvoj navíc profiluje nový typ uživatele, který se snaží o vylepšení kognitivních, duchovních či intelektuálních funkcí, a to s minimálním dopadem na své fyzické i duchovní zdraví. Cíle: Cílem práce je popsat vzorce užívání vybraných netradičních psychoaktivních látek, které jsou za netradiční považovány vzhledem k tuzemské kultuře a kontextu, případně pak nootropik a fenoménu mikrodávkování. Specifickým cílem je nalézt motivaci uživatelů vybraných psychoaktivních látek k jejich aplikaci, porovnat následky jejich užití s typicky návykovými skupinami běžně zneužívaných látek jako jsou stimulanty a opiáty, následně pak popsat jejich případný vliv na konzumaci alkoholu a tabáku. Metody: Výzkum je kombinací kvantitativních a kvalitativních metod. Data byla sbírána pomocí anonymního dotazníku. Výzkumný soubor (n = 35) byl vybrán metodou účelového výběru v kombinaci s metodou sněhové koule. Každý respondent měl alespoň jednu...
Klinické a experimentální využití ketaminu v psychiatrii
Rydzyková, Tereza ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Ketamin je antagonistou NMDA receptoru, který se využívá v medicíně především jako anestetikum. Tato práce se zabývá využitím ketaminu v psychiatrickém výzkumu. Po stručné kapitole přibližující farmakologii a neurobiologické působení této látky, následuje hlavní stať zabývající se v první části využitím ketaminu jako možného nového léčiva s antidepresivním účinkem. Jsou popsány preklinické i klinické studie dokládající účinnost této látky; dále jsou rozebrány neurobiologické podklady antidepresivního působení. Druhá část rešerše se věnuje využití ketaminu jako farmakologického modelu psychózy. Taktéž jsou nastíněny publikované animální studie i studie podávající ketamin zdravým dobrovolníkům a schizofrenním pacientům. Následně je nastíněn neurobiologický mechanismus, kterým ketamin psychotický stav vyvolává. Klíčová slova: Ketamin, NMDA receptor, schizofrenie, farmakorezistentní deprese, model psychózy, antidepresivum
EEG koreláty účinku serotonergních halucinogenů u laboratorního potkana
Vejmola, Čestmír ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Serotonergní halucinogeny (tzv. klasická psychedelika), zahrnující psilocybin, diethylamid kyseliny lysergové (LSD), meskalin a DOB, představují skupinu psychoaktivních substancí, které u člověka výrazně ovlivňují vnímání, myšlení, emotivitu a kognitivní funkce. Všechny známé látky tohoto původu jsou agonisté serotoninových 5-HT2A receptorů a navozují rozsáhlé změny psychiky díky široké distribuci těchto receptorů v celém mozku. Již před šedesáti lety byla zpozorována podobnost mezi psychotickým stavem a stavem navozeným těmito látkami. Dnes je abnormální funkce serotonergního systému jedním z vysvětlení psychotických onemocnění a proto je serotonergních halucinogenů využíváno v animálních modelech k modelování schizofrenie. Moderní neurobiologické metody pomalu odkrývají způsoby, jakými serotoninový systém interaguje s ostatními neurotransmiterovými systémy a přispívá k tak komplexním funkcím jako je lidské vědomí. Ačkoliv změny v aktivitě mozku člověka v psychotickém stavu i stavu intoxikace psychedeliky byly do značné míry teoreticky objasněny, u zvířete experimentální důkaz zapadající do tohoto teoretického rámce doposud chybí. V první části této práce jsou shrnuty poznatky týkající se fenomenologie, neurobiologie a elektrofyziologie psychedelik. V druhé, praktické části, jsou popsány vlastní...
Elektroencefalografické změny v animálním serotonergním modelu psychózy-studium EEG konektivity mozku ve vztahu k chování
Tylš, Filip ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá elektrofyziologickými a behaviorálními koreláty účinku serotonergních psychedelik v rámci animálního modelu psychózy. V obecné části je popsána fenomenologie a neurobiologie psychotických onemocnění a změněných stavů vědomí způsobených intoxikací serotonergními psychedeliky. Dále se práce věnuje přehledu farmakologických modelů akutní psychózy se zaměřením na serotonergní látky, zejména pak aktivní látky z halucinogenních hub - indolamin psilocybin a jeho aktivní metabolit psilocin. Ve stručnosti je přiblížena je metoda kvantitativní elektrofyziologie (QEEG) a shrnuty hlavní nálezy v QEEG u zvířat i lidí způsobených intoxikací serotonergními psycheliky. Vlastní experimentální část práce popisuje farmakokinetiku psilocinu, jeho vliv na behaviorální vzorec, lokomoci a senzorimotorické zpracování informace a také pohlavní rozdíly v behaviorální odpovědi. Psilocin vedl k atypickým behaviorálním figurám, snížení lokomoce a narušení sezorimotorického zpracování informace ve střední dávce, přičemž samice byli k těmto účinkům rezistentnější. Dále se zaměřuje na dynamiku QEEG změn v čase (EEG absolutní výkonová spektra a EEG koherence) snímané z kůry mozku volně se pohybujícího laboratorního potkana v průběhu behaviorální inaktivity vyvolané intoxikací psilocinem a dalšími...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.