|
| |
|
| |
|
|
Nostalgia in the 1930's prose by Joseph Roth
Tužilová, Michaela ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pocitem nostalgie obsaženého v dílech Josepha Rotha z 30. let 20. století, konkrétně ve dvou románech (Pochod Radeckého, Kapucínská krypta) a jedné novele (Císařova bysta). Jedná se zejména o habsburskou nostalgii a stesk po zaniklé Rakousko-uherské monarchii, které autor těchto děl pociťoval. V první části je popsána nostalgie (nejen z psychologického, ale i z filozofického hlediska) a její výskyt v literatuře, zejména v německy psané literatuře z období po první světové válce. Další kapitoly se věnují autorovi a historickému kontextu doby. Myšlenky a postoje Josepha Rotha byly značně ovlivněny historickými událostmi a jeho životními zkušenostmi, proto je v této části nastíněn přehled Rakouských dějin vztahujících se k jednotlivým Rothovým knihám a také autorova životní cesta. V druhé části se práce věnuje analýzám tří výše zmíněných knih, a to z pohledu habsburské nostalgie a stesku po zaniklé monarchii očima autora, ale i z pohledu nostalgie jednotlivých postav, které v knihách vystupují. Některé z postav dokonce sdílí autorovy postoje a názory. Analýza je provázena úryvky a citacemi z jednotlivých děl, na nichž jsou diskutovány poznatky zkoumání. Poslední část analýzy se zabývá židovskou otázkou, která je také důležitou součástí Rothových děl, zejména kvůli jeho...
|
|
|
Prózy Ludwiga Renna: mužské postavy v politické polarizaci doby
Turková, Dagmar ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá typologií mužských postav v prozaických dílech Ludwiga Renna Vor großen Wandlungen (Život nelze popravit) a Krieg ohne Schlacht (Našel jsem svůj život) s ohledem na politickou polarizaci doby. Pro vytvoření charakteristiky literárních postav má význam znát průběh autorova života a literárně-historický kontext dané epochy. Životní cesta Ludwiga Renna, stejně jako doba, ve které žil, totiž ovlivnily jeho tvorbu. První kapitola je tedy věnována spisovatelově životu a druhá literárně-historickému kontextu doby, ve které vydával svá díla. Další část diplomové práce se soustředí na charakteristiku postav v politické polarizaci doby. To znamená, že jsou z obou románů vybrány a charakterizovány ty mužské postavy, které projevují politický postoj. Jelikož je děj prvního románu zasazen do doby nástupu nacistů k moci a druhý do období druhé světové války, jedná se o postavy, které jsou zaměřené levicově a antifašisticky, nebo podporují nacistickou ideologii a politiku. Vedle těchto dvou hlavních skupin jsou zde ještě postavy, které se vymezují proti jednomu z uvedených politických směřování, a také postavy, které různými peripetiemi projdou vývojem a posléze se přikloní k jedné straně. Při vypracování charakteristiky postav se zdůrazněním jejich politické orientace je pracováno s...
|
|
|
Erika Mann: The political cabaret in the context of the then cabaret stages in Germany
Freundorfer, Jonas ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem a dílem Eriky Mannové a jejím politickým kabaretem Die Pfeffermühle v kontextu tehdejší německé kabaretní scény. Cílem práce je představit život Eriky Mannové a čtyřletou existenci jejího kabaretu ve své době a zároveň reflektovat jejich odkaz v době dnešní. Rozkvět tehdejší německé kabaretní scény je představen na příkladech nejvýznamnějších kabaretů (jako byly Die Katakombe, Kabarett der Komiker nebo Schall und Rauch). Ty výrazně ovlivnily podobu kabaretu Eriky Mannové, který v letech 1933 až 1937 působil jako umělecká opozice proti politice národního socialismu. Část práce tvoří rovněž interpretace vybraných textů kabaretu Die Pfeffermühle, které poskytují autentický pohled na politickou a společenskou situaci té doby a díky svým tématům (jako je tolerance, spravedlnost nebo rovnost) jsou stále aktuální. Jak Erika Mannová, tak forma politického kabaretu mají společnosti co nabídnout i dnes. Tuto skutečnost dokládá i představení Erika Mann? česko-německého kabaretu Das Thema, uvedené v roce 2021. Představení je v práci podrobně rozebráno na základě rozhovoru s jedním z jeho představitelů. Výsledkem této analýzy je komplexní obraz o Erice Mannové, který díky jejímu osobnímu charismatu a nadčasovosti její kabaretní činnosti může přispívat k lepšímu porozumění...
|
|
| |
|
|
Tradice a funkce německých buršenšaftů v 21. století - Frankonia zu Heidelberg
Solanes, Damián ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Broukalová, Jindra (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s konceptem německých studentských spolků, konkrétně s německými buršenšafty. V první části bude kladen důraz na historii buršenšaftů a na jejich roli v minulosti, blíže je pak popsána historie buršenšaftu Frankonia zu Heidelberg. V části druhé jsou popsány tradice a fungování buršenšaftů v současnosti. Třetí část práce, část praktická, analyzuje pohledy nynějších aktivních a neaktivních členů heidelbergského buršenšaftu Frankonia zu Heidelberg. Práce se snaží porovnat rozdíly mezi spolky v minulosti a současnosti a zjistit jejich roli v životě studenta, který je, nebo byl členem studentského spolku.
|
|
|
Charles Lewinsky: Gerron (2011). Švýcarský příspěvek k literatuře holocaustu.
Lacinová, Ludmila ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza biografického románu Gerron i nacistického propagandistického filmu o "šťastném životě Židů v terezínském ghettu," na jehož produkci se podílel protagonista uvedeného románu, a přiblížení historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta, kam je jak biografický román, tak nacistický propagandistický film situován. Biografický román Charlese Lewinského Gerron z roku 2011, jenž byl nominován na Švýcarskou knižní cenu, je kombinací reálné a fiktivní biografie slavného německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona, který byl v roce 1944 jako židovský vězeň v terezínském ghettu vybrán nacisty k tomu, aby napsal scénář k nacistickému propagandistickému filmu, který by pojednával "o šťastném životě Židů v terezínském ghettu," a aby ho následně režíroval, proto se tato diplomová práce, která je rozdělena celkem do pěti kapitol, v jednotlivých kapitolách zabývá 1) reálnou a literarizovanou (umělecky ztvárněnou) biografií a jejich vzájemnými rozdíly; 2) základními informacemi o životě a tvorbě spisovatele Charlese Lewinského; 3) načrtnutím historického období Třetí říše a neblahého období holocaustu na příkladu terezínského ghetta; 4) konstelací a charakteristikou literárních postav vzhledem k morálnímu konfliktu, který...
|
|
|
Téma solidarity v románech Sedmý kříž (Das siebte Kreuz) od Anny Seghers a Jiskra života (Der Funke Leben) od Ericha Marii Remarqua
Lipárová, Aneta ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu války a koncentračních táborů v románech Das siebte Kreuz (č. Sedmý kříž) od Anny Seghers a Der Funke Leben (č. Jiskra života) od Ericha Marii Remarqua se speciálním zaměřením na téma solidarity. Práce se věnuje nejprve literárněhistorickému kontextu, konkrétně německé literatuře v době fašismu a reflexi nacistické tyranie v německy psané literatuře. Diplomová práce dále zpracovává životy obou autorů a analyzuje díla z hlediska okolností jejich vzniku, děje, charakteristiky postav, jednotlivých motivů románu a tématu solidarity. Solidarita v románech je hlavním tématem této práce a na jejím základě jsou obě díla srovnávána. Na konkrétních ukázkách z obou románů je toto téma v diplomové práci analyzováno, a to v souvislosti s jednotlivými postavami a časoprostorem děje. Poslední část diplomové práce se věnuje didaktickému potenciálu obou románů. Je zaměřena na využití konkrétních pasáží z textů, které se týkají různých problematik spojených s nadvládou nacionálních socialistů v Německu v letech 1933 až 1945, a to zejména ve výuce německého jazyka a dále pak i v dalších předmětech na základních a středních školách, zejména v dějepisu a v základech společenských věd. Tato didaktická analýza slouží jako příklad pro využití románů v různých předmětech a...
|
|
|
Prague and Women in Paul Leppin's Novel "Severin's Journey into the Dark"
Czielová, Simona ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
(v češtine) Tématem práce je ztvárnění ženských postav v románu Paula Leppina Severinova cesta do temnot (Severins Gang in die Finsternis, 1914). Po krátkém představení autora a jeho díla jsou jednotlivé ženské postavy podrobeny analýze. Jejich vlastnosti, role a postavení ve společnosti jakožto i vztah k hlavnímu mužskému hrdinovi románu jsou porovnané s dobovými vědeckými prácemi, především z oblasti psychologie a psychiatrie, které do velké míry ovlivňovali společnost na přelomu století a přispívali tím i k určování literárních trendů. Kromě ženských postav se část práce věnuje i personifikovanému zobrazení Prahy. Analýza díla má za úkol zodpovědět otázku, nakolik jsou ženské postavy románu utvářeny individuálně a nakolik je jejich zobrazení ovlivněné sociálně-psychologickými předpoklady doby.
|
host ::
RSS.