Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 461 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální sítě jako zdroj symbolického kapitálu
Latislavová, Aneta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato studie se zaměřuje na identifikaci motivací uživatelů pro používání platforem sociálních sítí a otázku vnímání jejich aktivity jako zdroje symbolického kapitálu. Práce také nabízí pohled na chování jedinců na sociálních sítích a názory na fenomény s nimi spojenými. Empirická část je provedena formou smíšeného výzkumu, ve kterém jsou jevy detailněji zkoumány pomocí rozhovoru a následně dotazníkovým šetřením. Práce identifikuje klíčové faktory pro motivaci a aktivitu uživatelů a sleduje a jak si je sami vysvětlují. Analyzuje vzájemnou sociální interakci mezi uživateli a její důležitost pro online i off-line komunikaci. Součástí studie je i mapování vlivu influencerů na jejich sledovatele a vnímané pozitivních a negativních aspektů jejich aktivity. Práce se zaměřila také na to, jak respondenti reagují na přerušení online komunikace a jaké dopady to má na jejich duševní zdraví.
Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
Mezenský, Štěpán ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se věnuje neformální péči a zátěži, která při ní vzniká. Cílem je prozkoumat současnou podobu neformální péče a reflektovat ji s dosavadním poznáním. Ve své první části je práce zaměřena na popis demografického vývoje seniorů, popis neformální péče a problémy s ní spojené, solidaritu, pečovatelskou zátěž, a možnosti pomoci a podpory pro neformální pečující. Dále si práce vytyčuje za cíl popsat, co jsou asistivní technologie, jak je neformální pečující využívají a jak jim ulehčují od pečovatelské zátěže. Okrajově se práce dotýká i vlivu pandemie COVID-19 na pečovatelskou zátěž. Prostřednictvím kvantitativního měření za pomoci vlastní modifikace dotazníku ZBI-4 popisuji pečovatelskou zátěž s přihlédnutím k základním sociodemografickým údajům. Výsledky neukazují na žádné statisticky významné rozdíly ani napříč pohlavími, ani napříč generacemi, mimo signifikantně nižší vnímanou pečovatelskou zátěž u generace X. Na kvantitativní část výzkumu navazuji kvalitativní částí, provedenou na základě polostrukturovaných rozhovorů. V kvalitativní části popisuji důvody pro rozhodnutí pro neformální péči, její podobu a důsledky, potenciální generační rozdíly, jaké jsou hlavní zdroje informací neformálních pečujících, asistivní technologie, jejich vliv a používání a specifikace neformální péče v době pandemie...
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.\n\nNecelé dvě třetiny (63 %) dotázaných hodnotí soužití s Romy jako špatné, v tom 15 % jako velmi špatné.\n\nOd roku 2015 (posledních pět výzkumů) se ovšem toto negativní hodnocení zeslabilo o 20 procentních bodů (oproti roku 2019 o devět bodů).\n\nStereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil. Tento pohled není podmíněn sociodemografiky dotázaných, avšak souvisí s (negativním) hodnocením soužití Romů s majoritou.\n\nŘešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl respondentů, kteří je považují za neuspokojivé. Místní samospráva je v tomto ohledu hodnocena lépe (převažuje hodnocení uspokojivé 41 % ku 26 % neuspokojivé).
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů).
Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním.
Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy.\n\nČeská veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.\n\nNecelé tři pětiny (59 %) Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy.\n\nNázory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních 10 letech poměrně stálé.\n\nZa pro sebe srozumitelný pokládají daňový systém dvě pětiny (38 %) české veřejnosti. Zde oproti minulému šetření z roku 2019 došlo k výraznému nárůstu o 12 procentních bodů.
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – srpen/září 2023
Tuček, Milan
Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.\n\nNejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, když 71 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (deficit státního rozpočtu, úsporné balíčky…). Následuje oblast energetiky (63 %) a (logicky) zachování sociálních jistot (62 %).\n\nNejméně naléhavá je situace v oblasti nabídky zboží a služeb (20 % odpovědí velmi naléhavé), kultuře (14 %) a řešení pandemie COVID-19 (11 %).\n\nK vzestupu naléhavosti došlo u velké většiny dotazovaných položek. Nejvíce u energetiky (o 33 procentních bodů u odpovědi velmi naléhavé), přistěhovalectví (o 24 procentních bodů) a životní úrovně (19 procentních bodů).\n\nNaopak k poklesu naléhavosti došlo jen u tří položek. Jde řešení pandemie COVIDu (o 44 procentních bodů), nezaměstnanost (o 6 procentních bodů) a kulturu (o 3 procentní body u podílu odpovědí „velmi naléhavé“ a dalších 9 procentních bodů u „docela naléhavé“).\n\nJe zjevné, že za názorovými posuny vesměs stojí obavy veřejnosti spojené s vývojem ekonomické, politické a bezpečnostní situace.
Pracovní hodnoty a motivace generace Y a Z
Bistřický, Maxmilián ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pracovních hodnot a motivací generací Z a Y v České republice. Tím jak generace Z vstupuje na pracovní trh, nabývá na relevanci výzkum jejích hodnot a motivací. Dobré porozumění generačním hodnotám pomáhá v zaměstnání vytvářet prostředí vhodné pro optimalizaci výkonu a satisfakce. Tato práce navazuje na zahraniční výzkum generací a snaží se toto téma více prozkoumat na České populaci. V první časti je práce ukotvena do teorie. Jsou zde popsány obě generace, jejich charakteristiky a rozdíly v obecné rovině i již vyzkoumané hodnotové charakteristiky. Práce je zde také ukotvena do studia hodnot a jsou zde konceptualizovány tři dimenze, na kterých je postavená následná analýza: vnitřní, vnější a sociálně - vztahové hodnoty. K analýze jsou využita data ISSP z modulů Work orientations III a IV z let 2005 a 2015. Analýza v programu IBM SPSS je založená na kontingenčních tabulkách doplněných o Chí-kvadrát test a následně je provedena faktorová a klastrová analýza, které testují konzistenci konceptualizovaných dimenzí, jejich sílu a strukturu proměnných. V závěru jsou popsány výsledky analýzy, limity práce a možnosti navazujícího výzkumu.
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 461 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Tuček, Marek
2 Tuček, Martin
2 Tuček, Matouš
1 Tuček, Michael
6 Tuček, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.