|
|
Češi a Bělehrad 1918-1939
Trojan, Pavel ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Linda, Jaromír (oponent)
Masovější příchod Čechů do Srbska se datuje do druhé poloviny 19. století hlavně z důvodů ekonomických, v rozvíjejícím se Srbsku tehdy chyběli specialisté v mnoha oborech a proto byli oficiálně zváni. Češi se sdružovali se a zakládali české spolky. Velká migrace Čechů a Jihoslavanů mezi Československem a Královstvím SHS nastala po vzniku těchto samostatných států v roce 1918 a byla podporována ve všech sférách. V Bělehradě se usazovalo mnoho Čechů, většina z nich byla členy Československé obce, existovala Československá základní škola, v roce 1928 byl slavnostně otevřen Československý dům. Konaly se zde přednášky, byly pořádány nejrůznější kulturní akce. Vztahy na mezinárodní kulturní úrovni zajišťovala Československo-jihoslovanská a Jihoslovanskočeskoslovenská liga, na politické potom Malá dohoda. Druhá světová válka předznamenala poválečnou emigraci bělehradských Čechů zpět do Československa, pomalu přestala existovat Československá základní škola a Obec. Od roku 1989 můžeme zaznamenat několik pokusů o obnovení Československé obce v Bělehradě původními předválečnými nebo poválečnými členy Obce.
|
|
|
Češi a Bělehrad 1918-1939
Trojan, Pavel ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Linda, Jaromír (oponent)
Masovější příchod Čechů do Srbska se datuje do druhé poloviny 19. století hlavně z důvodů ekonomických, v rozvíjejícím se Srbsku tehdy chyběli specialisté v mnoha oborech a proto byli oficiálně zváni. Češi se sdružovali se a zakládali české spolky. Velká migrace Čechů a Jihoslavanů mezi Československem a Královstvím SHS nastala po vzniku těchto samostatných států v roce 1918 a byla podporována ve všech sférách. V Bělehradě se usazovalo mnoho Čechů, většina z nich byla členy Československé obce, existovala Československá základní škola, v roce 1928 byl slavnostně otevřen Československý dům. Konaly se zde přednášky, byly pořádány nejrůznější kulturní akce. Vztahy na mezinárodní kulturní úrovni zajišťovala Československo-jihoslovanská a Jihoslovanskočeskoslovenská liga, na politické potom Malá dohoda. Druhá světová válka předznamenala poválečnou emigraci bělehradských Čechů zpět do Československa, pomalu přestala existovat Československá základní škola a Obec. Od roku 1989 můžeme zaznamenat několik pokusů o obnovení Československé obce v Bělehradě původními předválečnými nebo poválečnými členy Obce.
|
|
|
Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
Trojan, Pavel ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se
autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém
a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru
v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak
analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie
Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem
zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální
složky a její vliv na celkové vyznění díla.
|
|
| |
|
|
Koncepce moderního orchestru mladých
Trojan, Pavel ; Štilec, Jiří (vedoucí práce) ; Bělor, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením klasické hudby v současné společnosti, zvláště potom jejím vnímáním mladou generací. V úvodní kapitole se autor pokouší sestavit profil současného posluchače z mozaiky vybraných sociologických a statistických výzkumů, jež následně doplňuje o poznatky z anketních setkání se zástupci mladé generace posluchačů. Dále jsou analyzovány dva významné počiny v oblasti popularizace klasické hudby - proslulé "Koncerty pro mladé publikum; Leonarda Bernsteina a aktuálně probíhající "Keeping score; dirigenta Michaela Tilson Thomase. Jestliže Leonard Bernstein dokázal naplno využít výhod tehdy nejmodernějšího média - televize - dnešní propagátoři klasické hudby hojně využívají internetu, jehož přínosu se věnuje celá následující kapitola. Na základě podrobného zkoumání webových prezentací světových orchestrů autor vyslovuje zásady a předpoklady budování úspěšného vztahu posluchače a orchestru prostřednictvím webu.
Závěrečná kapitola přínáší shrnutí získaných poznatků a představuje konkrétní nápady uplatnitelné při rozvoji komorního orchestru se zvláštním zřetelem k propagaci klasické hudby mladé generaci.
|
host ::
RSS.