Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Farní síť rokycanského děkanátu do roku 1436. Struktura, vybavení, beneficiáti
Pazourková, Anna ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Trojan, David (oponent)
Bakalářská práce se věnuje středověké církevní správě. Na základě pramenné základny (konfirmačních a erekčních knih a soudních akt pražské konzistoře) analyzuje oblast rokycanského děkanátu v době od poloviny 14. století do husitských válek. Těžiště práce je položeno ve výzkumu mobility kléru. Zabývá se otázkami personálního obsazení beneficií, mechanismem přesunů kleriků mezi beneficii i fenoménem patronátních práv. Odpovědi na tyto otázky byly zpracovány graficky i formou tabulek, které mohou být dále využity v rámci probíhajícího vytváření digitální databáze jednotlivých děkanátů. Rokycanský děkanát představuje zajímavý celek především z hlediska podacího práva, patronem byla v drtivé většině šlechta. Pozoruhodné je v této souvislosti sledovat lokální vazby a lavinové přesuny kněží, které na svých beneficiích organizovali Rožmberkové. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dalšími již zpracovanými děkanáty.
Tobiáš z Benešova (z Bechyně). Biskup - Hospodář - Politik
Trojan, David ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Krátce po sobě ztratily Čechy krále a svatovojtěšský stolec biskupa; Tobiáš z Benešova (biskupem 1278- 1296) tak na biskupský stolec po Janu III. z Dražic nastoupil za stěží záviděníhodných podmínek braniborské správy Čech. Přesto (či snad proto) se mu podařilo posunout reformu pražské diecéze nejen v záležitostech duchovní správy Čech, ale rovněž uspořádat majetkové a hospodářské záležitosti jednotlivých biskupských distriktů. Jejich poznání slouží především soubor více než dvou set formulářových kusů známý jako Formulář Tobiáše z Bechyně, ale rovněž celá řada dalších přímých a nepřímých dokladů. Tento oddíl tedy zahrnuje jednak hospodářské dějiny v užším smyslu, ale také poznatky dějin osídlení, archeologie a dalších příbuzných oborů. Jak název naznačuje, míním Tobiášovu osobnost nahlížet zejména ze tří podstatných hledisek - jednak jako správce diecéze a svatovojtěšského stolce zodpovědného za stav jemu podřízeného a svěřeného kléru, jednak jako odpovědného správce rozsáhlé majetkové domény a konečně jako politicky činnou osobu. Přičemž pozice biskupa jako hlavy místní církve se nutně odvíjela od jeho politického kapitálu především na domácí půdě, finančního zajištění a schopnosti prosadit své zájmy a pozice. Vzhledem k zaměření práce bude kladen důraz primárně na prvé dvě perspektivy. Klíčová...
Vývoj středověkého osídlení Českobrodska do roku 1437
Trojan, David ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Práce se zabývá dějinami středověkého osídlení specifického regionu Českobrodska, který leží na rozhraní několika specifických, zejména majetkových, zájmových sfér, což je také jeden z důvodů výběru a vytyčení právě tohoto celku. Ve čtyřech hlavních kapitolách nastiňuje vývojové trendy a tendence osídlení, formovaného především jen velmi obtížně zachytitelnou vnitřní kolonizací a následně procesem tzv. středověké proměny a rozvojem v průběhu 14. století, spjatým s hospodářskou a s tím spojenou mocenskou expanzí regionu a do regionu. Klíčová slova středověk - osídlení - kolonizace - německé právo - Českobrodsko - Český Brod - zázemí středověké Prahy - majetky pražského (arci)biskupství - pražští měšťané

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.