|
|
The Effect of University Education on Employment in the Visegrad Group
Karolík, Richard ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Troch, Tomáš (oponent)
Táto práca skúma vplyv vysokoškolského vzdelania na zamestnateľnosť v krajinách vy- šehradskej skupiny. Vzdelanie ako súčasť ľudského kapitálu zohráva významnú úlohu v ekonomike práce. Tento výskum používa data získané zo šiesteho kola prieskumu the European Social Survey. Štúdia je rozdelená na tri časti. Prvá časť skúma vplyv uni- verzitného titulu na zamestnateľnosť v celej vyšehradskej skupine. Druhá časť sa zameri- ava na porovnanie efektu dosiahnutého univerzitného vzdelania v jednotlivých krajinách vyšehradskej skupiny. Posledná tretia časť skúma pridanú hodnotu dokončenia rôznych úrovní vysokoškolského vzdelania. Výsledky naznačujú, že medzi úrovňou vzdelania a pravdepodobnosťou byť zamestnaný je pozitívna korelácia. Jednotlivci, ktorí dokončili univerzitné vzdelanie majú o osemdesiatsedem percent vyššiu šancu byť zamestnaný ako tí, ktorí dosiahli iba stredoškolské vzdelanie. Najvýraznejší rozdiel v zamestnateľnosti bol zaznamenaný v Poľsku a naopak najmenej výrazný v Českej republike. Vplyv dodatočnej dokončenej úrovne vysokoškolského vzdelania je vyšší, ale klesajúci s vyšším stupňom vzdelania. Kľúčové slová Vyššie vzdelanie, univerzitné vzdelanie, vyšehradská štvorka,...
|
|
|
Spatial approaches to hedonic modelling of housing market: Prague case
Lipán, Marek ; Křehlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Troch, Tomáš (oponent)
Mít po ruce nástroje schopné efektivního oceňování bydlení je užitečné nejen pro odhadce cen nemovitostí v bance, politického činitele nebo realitního agenta, ale také pro každého jednotlivce usilujícího o objektivní vyhodnocení zda bydlet v nájmu, či ve svém. Data trhu bydlení jsou prostorové povahy. K prostorovým aspektům přistupujeme skrze prostorové modelovací techniky v hédonickém cenovém modelu. Hlavní zaměření práce spočívá ve vystavění kriging modelu, který se ukazuje být silným nástrojem ve vysvětlování a předpovídání cen bydlení na pražském trhu s byty. V porovnání výkonu s tradičním hédonickým cenovým modelem neuvažujícím prostor a běžnými ekonometrickými prostorovými modely vychází kriging model nejlépe. Užitečnost našeho kriging modelu je demonstrována v možné aplikaci jako rozšíření modelu současné čisté hodnoty pro optimální volbu zda bydlet v nájmu, či ve svém pro možného kupce vlastního prvního bydlení. Ve zjednodušeném ekonomickém scénáři jsme zjistili, že optimálnost tohoto rozhodnutí závisí na inflaci, očekávané době vlastnictví, stejně jako konkrétní lokalitě bytu v Praze.
|
|
|
The Effect of University Education on Employment in the Visegrad Group
Karolík, Richard ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Troch, Tomáš (oponent)
Táto práca skúma vplyv vysokoškolského vzdelania na zamestnateľnosť v krajinách vy- šehradskej skupiny. Vzdelanie ako súčasť ľudského kapitálu zohráva významnú úlohu v ekonomike práce. Tento výskum používa data získané zo šiesteho kola prieskumu the European Social Survey. Štúdia je rozdelená na tri časti. Prvá časť skúma vplyv uni- verzitného titulu na zamestnateľnosť v celej vyšehradskej skupine. Druhá časť sa zameri- ava na porovnanie efektu dosiahnutého univerzitného vzdelania v jednotlivých krajinách vyšehradskej skupiny. Posledná tretia časť skúma pridanú hodnotu dokončenia rôznych úrovní vysokoškolského vzdelania. Výsledky naznačujú, že medzi úrovňou vzdelania a pravdepodobnosťou byť zamestnaný je pozitívna korelácia. Jednotlivci, ktorí dokončili univerzitné vzdelanie majú o osemdesiatsedem percent vyššiu šancu byť zamestnaný ako tí, ktorí dosiahli iba stredoškolské vzdelanie. Najvýraznejší rozdiel v zamestnateľnosti bol zaznamenaný v Poľsku a naopak najmenej výrazný v Českej republike. Vplyv dodatočnej dokončenej úrovne vysokoškolského vzdelania je vyšší, ale klesajúci s vyšším stupňom vzdelania. Kľúčové slová Vyššie vzdelanie, univerzitné vzdelanie, vyšehradská štvorka,...
|
|
|
Alternativní pohled na rizikovost českého bankovního sektoru
Kubeš, Jan ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Troch, Tomáš (oponent)
Objektem zájmu této práce je rizikovost českého bankovního sektoru. Od začátku 21. století zde pozvolna roste počet působících bank i jejich agregovaná ziskovost v absolutních číslech. Optimistické hodnoty vykazuje rovněž ukazatel zastoupení úvěrů v selhání na celkových úvěrech. Prostřednictvím dat o českých bankách z let 2008-2016 je zkoumána jejich rizikovost vyjádřená čtyřmi ukazateli: z-skórem, pákovým poměrem, podílem rizikově vážených aktiv ku celkovým aktivům (RVA intenzitou) a podílem úvěrů se selháním ku celkovým úvěrům. Jsou nalezeny poměrně nízké korelace mezi těmito ukazateli, nejvyšší (0,670) je mezi pákovým poměrem a RVA intenzitou, a naopak nejnižší (0,093) je mezi z-skórem a podílem úvěrů v selhání na celkových úvěrech. V agregované podobě vykazují tři z těchto ukazatelů v letech 2008-2015 stabilní trend k nižší rizikovosti, u podílu úvěrů v selhání lze to samé říci v období 2010-2015. Následovně je provedena regresní analýza pomocí metody fixních efektů a metody náhodných efektů s cílem určit determinanty vývoje 4 zmíněných ukazatelů. Velikost banky vyjádřená logaritmem celkových aktiv je signifikantní pouze v jednom modelu s RVA intenzitou coby závislou proměnnou, a to na hladině významnosti 10 % s negativním koeficientem. Naopak často signifikantními proměnnými jsoub růst aktiv a...
|
|
| |
|
|
On the Nature of Gender Differences in Attitudes to Risk
Sýkora, Zdeněk ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Troch, Tomáš (oponent)
I přes spoustu experimentů prokazujících, že ženy jsou více averzní k riziku než muži, se v poslední době vyskytly studie, které tato zjištění zpochybňují. V této práci diskutujeme, co může být důvodem pro takové rozporuplné výsledky. Nejprve popisujeme nejobvyklejší metody měření rizikových preferencí a porovnáváme je z hlediska vykazování genderových rozdílů. Také uvádíme shrnutí současné literatury na dané téma. Poté popisujeme experiment a analyzujeme původní soubor dat z experimentu provedeného se studenty vysokých škol, který se hlavně zabývá odpověďmi na otázku o obecných rizikových preferencích. Také zkoumáme roli proměnných, které se liší mezi pohlavími a mohou vysvětlit rizikové preference, abychom zjistili, zda genderové rozdíly jsou robustní. Dále se zaměřujeme na různé dimenze rizika: ptáme se na riskování v těchto doménách - řízení, finance, sport, kariéra a zdraví. Naše výsledky ukazují, že genderové rozdíly v rizikových preferencích jsou významné, všudypřítomné a mohou být odhaleny jednoduchým dotazováním dokonce i po kontrole doplňkových vlastností, které jsou známy tím, že hrají roli ve vztahu k riziku a že se liší u mužů a žen. Toto platí pro všechny zkoumané domény kromě zdraví.
|
|
|
Spatial approaches to hedonic modelling of housing market: Prague case
Lipán, Marek ; Křehlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Troch, Tomáš (oponent)
Mít po ruce nástroje schopné efektivního oceňování bydlení je užitečné nejen pro odhadce cen nemovitostí v bance, politického činitele nebo realitního agenta, ale také pro každého jednotlivce usilujícího o objektivní vyhodnocení zda bydlet v nájmu, či ve svém. Data trhu bydlení jsou prostorové povahy. K prostorovým aspektům přistupujeme skrze prostorové modelovací techniky v hédonickém cenovém modelu. Hlavní zaměření práce spočívá ve vystavění kriging modelu, který se ukazuje být silným nástrojem ve vysvětlování a předpovídání cen bydlení na pražském trhu s byty. V porovnání výkonu s tradičním hédonickým cenovým modelem neuvažujícím prostor a běžnými ekonometrickými prostorovými modely vychází kriging model nejlépe. Užitečnost našeho kriging modelu je demonstrována v možné aplikaci jako rozšíření modelu současné čisté hodnoty pro optimální volbu zda bydlet v nájmu, či ve svém pro možného kupce vlastního prvního bydlení. Ve zjednodušeném ekonomickém scénáři jsme zjistili, že optimálnost tohoto rozhodnutí závisí na inflaci, očekávané době vlastnictví, stejně jako konkrétní lokalitě bytu v Praze.
|
|
|
Wealth inequality in dynamic stochastic general equilibrium models
Troch, Tomáš ; Stráský, Josef (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
in Czech Ve své diplomové práci navrhuji model, který popisuje ekonomickou nerovnost. Model kombinuje dva přístupy, které byly tradičně používány k popisu nerovnosti - zaprvé obsahuje dvě třídy agentů, které se liší vlastnictvím kapitálu, a za druhé každá z těchto tříd je tvořena heterogenními agenty, kteří jsou vystaveni individuálním nepojistitelným šokům. Tato kombinace umožňuje, aby se jedna třída chovala velmi odlišně od druhé, a přitom zachovává individuální charakter jednotlivých agentů - tento prvek nebyl dosud v rámci DSGE literatury modelován, ačkoli adekvátně popisuje současnou realitu. V práci ukazuji, že model s klasickou RBC strukturou a jednotnou mzdou výrazně podhodnocuje pozorovanou nerovnost ve společnosti. Rozdílné mzdy lze v modelu zavést nepřímo pomocí odlišného zdanění jednotlivých tříd. Výsledky modelu pak lépe odpovídají empirickým zjištěním. Z modelu dále vyplývá, že vláda může významně snížit nerovnost za cenu relativně malého snížení celkového produktu. Nakonec pomocí dekompozice Theilova koeficientu ukazuji, kolik z celkové nerovnosti lze připsat nerovnosti uvnitř tříd a kolik nerovnosti mezi třídami.
|
|
|
Nedobrovolná nezaměstnanost: kritická analýza
Troch, Tomáš ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Rippel, Milan (oponent)
Většina současné empirické literatury zabývající se povahou nezaměstnanosti se shoduje, že nezaměstnanost je nedobrovolný jev. Ve své bakalářské práci zpochybňuji toto tvrzení a doporučuji k dané věci zaujmout agnostičtější přístup. Zabývám se právě empirickým přístupem k této problematice a formuluji empirický úsudek o nedobrovolné nezaměstnanosti. Tento úsudek má tři premisy. První z nich je filosofická a má podobu etického pravidla, druhá je psychologická a týká se teorie štěstí a poslední je ekonometrická a využívá odhadování vztahu mezi nezaměstnaností a štěstím. Postupně procházím všechny tři premisy, poukazuji na jejich slabé stránky a tvrdím, že každá z nich je problematická a v současně době bychom je neměli přijímat, což znamená, že závěr ohledně povahy nezaměstnanosti zůstává otevřený. Dále ukazuji, jak můžeme některé z premis vylepšit, aby byly realističtější. V poslední části práce podávám přehled existující empirické literatury a shrnuji jejich závěry ohledně vztahu štěstí a nezaměstnanosti.
|
host ::
RSS.