Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulárně genetické změny u akutní myeloidní leukemie.
Marková, Jana ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Trka, Jan (oponent) ; Žák, Pavel (oponent)
Molekulárně genetická analýza patří mezi základní vyšetření nezbytná k přesnému určení diagnózy, prognózy a léčby pacientů s AML. Vyšetření karyotypu umožňuje zařazení pacientů do základních rizikových skupin, molekulárně genetické metody jednak poskytují možnost další stratifikace pacientů v rámci jednotlivých podskupin, ale také umožňují (pomocí kvantitativní PCR) sledovat průběh minimálního reziduálního onemocnění (MRO) a s předstihem předvídat případný relaps onemocnění. Cílem této práce bylo zhodnotit prognostický význam nových molekulárně genetických markerů u pacientů s AML, zejména u nemocných s příznivou (akutní promyelocytární leukemie (APL), CBF-AML) a střední (vliv přítomnosti mutací FLT3 a dalších) cytogenetickou prognózou. Pomocí kvalitativní PCR byla testována přítomnost fúzních genů PML/RARα, AML1/ETO a CBFβ/MYH11. Pacienti s fúzními geny AML1/ETO nebo CBFβ/MYH11 (CBF-AML) byli dále testováni pomocí sekvenační analýzy, případně restrikčního štěpení, na přítomnost sekundárních mutací genů C-KIT, K-RAS, N-RAS a FLT3. U pacientů se středním prognostickým rizikem byla sledována přítomnost interních tandemových duplikací genu FLT3 (FLT3/ITD), mutací v tyrozinkinázové doméně tohoto genu (FLT3/TKD) a dále mutací genů DNMT3A, ASXL1.U pacientů s komplexními změnami karyotypu přítomnost...
Cílená léčba AML1-ETO pozitivní akutní myeloidní leukémie inhibitory deacetyláz histonů
Zápotocký, Michal ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Trbušek, Martin (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je heterogenní skupina maligních onemocnění charakterizovaná blokem diferenciace myeloidních progenitorů, proliferační výhodou a ztrátou schopnosti apoptózy. Léčba AML se v průběhu posledních dekád vylepšila, přesto lze vyléčit pouze část pacientů kombinací toxických cytostatik. V leukemogenezi t(8;21) pozitivní leukémie se předpokládá, že represorový komplex asociovaný s chimérickým proteinem AML1-ETO váže deacetylázy histonů (HDAC), inhibuje expresi AML1 cílových genů a tím způsobuje blok v myeloidní diferenciaci. Valproová kyselina (VPA) je schopna inhibovat HDAC a proto by mohla být vhodným kandidátem v léčbě AML1-ETO pozitivní AML. Hlavním cílem práce bylo charakterizovat diferenciační efekt VPA na AML1-ETO pozitivní leukemické buňky a určit změny v expresi AML1 cílových genů. Kasumi-1 (M2 AML1-ETO pozitivní), Kasumi-6 (M2 AML1-ETO negativní), MV4-11 (MLL-AF4 pozitivní) a K562 buňky byly léčeny VPA a 12-0-tetra-decanoylforbol-13-acetátem (TPA) a vyšetřeny průtokovou cytometrií a qRT-PCR. AML1-ETO pozitivní a negativní primární pacientské blasty ze dne diagnózy byly ovlivněny VPA a TPA k potvrzení in vitro zjištění. VPA indukovala apoptózu u AML1-ETO pozitivních a MLL-AF4 pozitivních buněk. Změny v imunofenotypu prokazující diferenciaci byly pozorovány pouze u AML1-ETO...
Role onkogenní mikroRNA-155 a proto-onkogenu MYB u chronické lymfatické leukémie
Vargová, Karina ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Móciková, Heidi (oponent) ; Trka, Jan (oponent)
(CZ) B-buněčná lymfocytární chronická lymfatická leukémie (B-CLL) představuje nádorové onemocnění, pro které je význačná akumulace B-buněk v periferní krvi, kostní dřeni, lymfatických uzlinách a slezině v důsledku poruchy programované smrti. Klinický průběh B-CLL je značně heterogenní, což dokazuje i fakt, že u některých pacientů toto onemocnění rychle progreduje, zatímco jiní pacienti přežívají několik let bez nutnosti léčby. I když se onemocnění charakterizuje stanovováním několika prognostických parametrů, jež jsou typické pro B-CLL, chybí spolehlivá indikace začátku včasné terapie. Z popsaného důvodu je v současnosti velice intenzivně studována nejenom biologická role malých nekódujících RNA (tzv. mikroRNA), ale také spojitost těchto molekul se vznikem a průběhem leukemických onemocnění včetne B-CLL. Proto jsme se zaměřili na studium miR-155, která reguluje diferenciaci buněk krvetvorby, zánětlivých reakcí a produkci protilátek. Zvýšená exprese miR-155 se objevuje v leukemogenezi, kde se předpokládá, že má vliv na zástavu buněčné diferenciace a narušení normální funkce B-buněk. Naše výsledky potvrdily zvýšenou expresi jejího primárního transkriptu miR-155 a také maturované formy u pacientů s B- CLL. Analýza expresních dat kohorty 239 pacientů s B-CLL naznačuje, že vzorky pacientů s nepříznivou...
Molecular detection of invasive fungal disease in immunocompromised patients
Bašková, Lenka ; Živný, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Trka, Jan (oponent)
4 2. Souhrn Molekulární detekce invazivních mykotických onemocnění u imunokompromitovaných pacientů V dizertační práci se mi podařilo vyvinout tři PCR metody pro kvantitativní detekci a identifikaci kvasinkové a plísňové DNA. Dvě metody založené na kvantifikaci v reálném čase s názvem PanAC PCR a "panfungal" PCR byly navrhnuty tak, aby detekovaly a kvantifikovaly široké spektrum plísní a kvasinek způsobujících invazivní mykotická onemocnění. Význam metod pro klinické využití byl v rámci standardizace testován retrospektivně na souborech pacientů s již dokumentovanými invazivními mykózami a dále pak prospektivně na souborech pacientů s vysokým rizikem invazivní mykózy. Vzhledem k významu přesné identifikace původce onemocnění byla vyvinuta "semi-nested" PCR s fluorescenční detekcí pomocí kapilární elektroforézy umožňující rychlou identifikaci plísně či kvasinky v klinickém materiálu, který byl pozitivní v jedné ze širokospektrých screeningových PCR. Možnost klinického využití této metody byla taktéž testována na populaci pacientů s dokumentovanou invazivní mykózou.
Role genu WT1 a jeho izoforem v hematopoeze a leukemogenezi
Kramarzová, Karolina ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
59 Souhrn Vysokou expresi genu Wilmsova tumoru 1 (WT1) nacházíme u většiny akutních leukémií a dalších hematologických malignit. WT1 je proto považován za potenciální univerzální marker minimální reziduální nemoci (MRN), zejména u pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Jiné studie však tyto výsledky nepotvrdily a role genu WT1 ve sledování MRN stejně jako jeho prognostická signifikance tak zůstávají stále nejasné. Existuje více než 36 variant genu WT1, které mají odlišné, částečně se překrývající funkce a jejich poměr významným způsobem ovlivňuje výslednou funkci WT1. Vzhledem k nedostatku publikovaných dat a absenci relevantní metodiky však doposud nebyl objasněn konkrétní význam expresního profilu izoforem WT1. V rámci hlavního cíle této práce jsme vyvinuli unikátní metodiku pro kvantifikaci 4 hlavních izoforem WT1 a stanovili jejich expresní profil ve vzorcích pacientů s AML, myelodysplastickým syndromem (MDS) a zdravých kontrol. Expresní vzorec izoforem WT1 se liší mezi konkrétními diagnózami, ale v rámci daného typu malignity je překvapivě uniformní a nezávisí na hladině celkového WT1. Neprokázali jsme souvislost profilu izoforem WT1 s prognózou pacientů. Naším dalším cílem bylo definitivní stanovení prognostického významu celkové exprese WT1 u dětské AML v rámci mezinárodní spolupráce. Výsledky...
Molecular mechanisms of Diamond-Blackfan anemia
Handrková, Helena ; Petrák, Jiří (vedoucí práce) ; Šebela, Marek (oponent) ; Trka, Jan (oponent)
Diamondova-Blackfanova anémie (DBA) je vzácný vrozený syndrom, jehož hlavními příznaky jsou normochromní makrocytická anémie a retikulocytopenie (selektivní de- ficience erythroidních prekurzorů). Přibližně polovina pacientů vykazuje další somat- ické anomálie a zpomalený růst. Terapie je symptomatická, ve většině případů jsou podávány kortikosteroidy. Na počátku této práce byly známy jen dva geny kauzální pro DBA, a sice geny kódující ribosomální proteiny (RP) S19 a S24, a jejich mutace byly nalezeny u čtvrtiny pacient s DBA. Cíli mého výzkumu bylo popsat důsledky těchto kauzálních mutací na úrovni buňky a najít další kauzální geny. Doposud byla u více než poloviny pacientů nalezena mutace v jednom z devíti genů kódujících ribosomální proteiny, včetně RPS17, RPL11 a RPL5, které jsou předmětem této disertační práce. Dále jsme studovali význam jedné vzácné sekvenční varianty ner- ibosomálního proteinu, který se účastní biogeneze ribosomů, protein arginin methyl- transferasy 3 (PRMT3). Varianta PRMT3 nalezená u jednoho z našich DBA pacientů nebyla plně funkční, ale její kauzální roli pro DBA jsme nepotvrdili. Naše poznatky přispěly k rozšíření spektra známých genů kauzálních pro DBA a podpořily hypotézu, že mechanismus patogeneze tohoto onemocnění spočívá v ribosomálním defektu. Klíčová slova...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.