Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 72 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The influence of wind on treeline position - the question of summit syndrome
Kašpar, Jakub ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kaczka, Ryszard (oponent) ; Altman, Jan (oponent)
Název: Vliv větru na polohu horní hranice lesa - otázka vrcholového fenoménu Autor: Jakub Kašpar Ústav: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Školitel: Václav Treml, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Abstrakt: Na globální úrovni je poloha horní hranice lesa daná izotermou teploty vegetační sezony. Na regionální úrovni, však může být její poloha modifikována dalšími environmentálními faktory, jako je například působení větru. Intenzita působení větru roste se zkracující se vzdáleností mezi ekotonem horní hrance lesa a vrcholovými oblastmi. Vysoká intenzita působení větru může vést k přítomnosti vrcholového fenoménu. Ten může vést ke snížení polohy horní hranice lesa pod její potenciální elevaci danou teplotními podmínkami. Ekoton horní hranice lesa vyskytující se v jedenácti pohořích Střední Evropy v Harzu, Vysokých Sudetech a Karpatech sloužil jako model pro můj výzkum. Tato pohoří kopírují 50. rovnoběžku a podél gradientu rostoucí kontinentality. Vzdálenost polohy horní hranice lesa od vrcholu je v těchto pohořích značně variabilní. Kromě toho se jednotlivá pohoří liší svou hmotnatostí a pravděpodobně také intenzitou vrcholového fenoménu. Poloha horní hranice lesa ve Střední Evropě roste o 94 m na 100 km směrem...
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
Vliv struktury vegetace na její expanzi na příkladu borovice kleče
Růžičková, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem struktury borovice kleče na její expanzi v nejvyšších částech Krkonoš. Cílem bylo zjistit, jak tento a jiné faktory expanzi ovlivňují. Za tímto účelem byly v 68 čtvercích zvektorizovány porosty kleče na základě ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1964 a 2015. Následně byla zjištěna změna plochy porostu borovice kleče, délka okrajů porostu v roce 1964, průměrný sklon a nadmořská výška v jednotlivých čtvercích. Pomocí korelační analýzy byl zjištěn vliv jednotlivých proměnných na změnu plochy. Tyto proměnné byly dále použity při sestavení modelu mnohonásobné lineární regrese. Výsledky ukázaly, že porost borovice kleče ve sledovaném období vzrostl. Největší vliv na expanzi má délka okrajů v roce 1964, tedy členitost, jejíž dopad je pozitivní. Podobně silný vliv má sklon povrchu, který expanzi ovlivňuje negativně. Podobných výsledků dosáhli i jiní autoři.
Dynamika horní hranice lesa na Králickém Sněžníku
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Dynamika horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku Abstrakt Změny polohy horní hranice lesa jsou dokumentovány jak v pohořích střední Evropy, tak i celého světa, přičemž vzestupy hranice lesa v poslední době jsou ovlivněny zejména rostoucí teplotou a snižujícím se antropogenním vlivem ve vrcholových oblastech hor. Cílem této práce je zhodnotit dynamiku horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku a určit faktory, které ji ovlivňují. Za pomocí dendrochronologických metod byla zjišťována věková struktura smrku napříč ekotonem a analýzou leteckých snímků byla porovnávána pokryvnost smrku mezi lety 1936 až 2014. Bylo zjištěno, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá stáří stromů, z čehož je patrný vzestup horní hranice lesa vzhůru. Tento fakt je podpořen i zvyšující se pokryvností smrku v nejvyšších částech ekotonu detekovanou z leteckých snímků. Jednou ze zkoumaných charakteristik ekotonu byl i záznam pokryvnosti bylinné vegetace a jejího vlivu na výskyt semenáčků smrku. Zejména v horní části ekotonu nepříznivě ovlivňující uchycení semenáčků rozsáhlé porosty borůvky. Dalším zkoumaným znakem byla mortalita smrku, která s výškou roste a naznačuje tak negativní vliv extrémních klimatických podmínek v nejvyšších částech ekotonu. Věkové struktury a letecké snímky ukázaly, že vzestup horní hranice lesa na Králickém...
Světelné znečištění v okolí hvězdárny Ondřejov
Kocourek, David ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Světelné znečištěné je v současnosti jedním z environmentálních problémů lidské společnosti. S technologickým rozvojem a nárůstem lidské populace na planetě Zemi dochází během noci ke stále se zvyšujícím emisím rušivého světla do okolního prostoru. Největším producentem světelného znečištění jsou městské a příměstské regiony, ze kterých se světlo šíří až na několik desítek kilometrů daleko a zvyšuje tak jas oblohy i v krajině venkovské či přírodě blízké. Expozice rušivým světlem má prokazatelně neblahý vliv na zdraví člověka, živočichy a rostliny i na rovnováhu celých ekosystémů. V této práci se zaměřuji na zjištění a zhodnocení stavu jasu oblohy v zájmové zóně hvězdárny Astronomického ústavu AV u Ondřejova. Na základě vlastních dat měřených v terénu při devíti nočních výjezdech jsem v programu ArcMap 10.2 vytvořil interpolovanou mapu území a podle směrových měření interpretoval hlavní znečišťovatele v této oblasti. Výsledky jasně ukazují zřetelný trend snižování jasu oblohy ze severozápadu k východu. Z měření dále vyplývá, že lokální zdroje rušivého světla poblíž Ondřejova mají na celkový zenitní jas oblohy v porovnání s přítomností Prahy vzdálené několik desítek kilometrů spíše nepatrný vliv. Klíčová slova: světelné znečištění, rušivé světlo, jas oblohy, SQM, Ondřejovská hvězdárna
Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech
Klášterková, Hana ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
5 Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech Abstrakt Horní hranice lesa je zeširoka studovaným fenoménem po celém světě. Její posun do vyšších nadmořských výšek je v posledních letech spojován zejména se změnami klimatu, nicméně mnoho autorů přikládá váhu i měnícímu se využití krajiny člověkem. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, jež ovlivňují teplotní charakteristiky a tím i limitují postup horní hranice lesa do vyšších poloh. Pro 6 lokalit v Karpatech byly vyhledány nejvýše položené horní hranice lesa a na základě dostupných meteorologických dat byly pro tyto oblasti spočítány některé teplotní charakteristiky. Výsledky vypočtených teplotních charakteristik odhalily, že vyhledané polohy horních hranic lesa ve většině oblastí nedosahují na hranici svého teplotního limitu. Do intervalu minimálních teplot během vegetačního období umožňujících růst stromů (Paulsen a Körner 2004) spadá pouze lokalita Varful Omu (TČER-ZÁŘ = 7,1 řC). To poukazuje na působení jiných než teplotně limitujících faktorů. Nezanedbatelný vliv na polohu horní hranice lesa má zejména v některých částech Karpat přetrvávající lidská činnost. Poloha horní hranice lesa je způsobem využití krajiny negativně ovlivněna nejvíce v Západních a Východních Karpatech. Výsledky počítaných teplotních...
Vytvoření a interpretace lokální letokruhové chronologie borovice lesní
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje studiu klimatických faktorů, které ovlivňují růst borovice lesní (Pinus sylvestris) v lokalitě u Rabštejna nad Střelou. Primárním cílem bylo určení omezujících faktorů růstu stromů a provedení dendroklimatické rekonstrukce. K tomuto účelu byly odebrány vzorky na dané lokalitě a vytvořeny stanovištní chronologie různými způsoby standardizace. Pomocí korelačních koeficientů byly určeny limitující faktory růstu a na základě nejvyšší korelace byla provedena rekonstrukce metodou regrese i škálování. Výsledky ukázaly silný vztah šířek letokruhů ke srážkám a vlhkostním poměrům především v letních měsících a v různých sezónách od dubna do srpna. Většina chronologií vykázala také pozitivní vliv únorových teplot. Pozorované letokruhové signatury v řadě případů dobře odpovídají různým klimatickým anomáliím. Pro nejsilněji korelovanou proměnnou byla spočtena dendroklimatická rekonstrukce pro období 1850 - 2016, kdy byla chronologie spolehlivá. Rekonstruované průměrné srážky dobře odpovídají klimatické řadě z Klementina i jiným srážkovým rekonstrukcím.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 72 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.