|
|
Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie
Tomeš, Miroslav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot ("divergence problem") nebyl v této práci jednoznačně pozorován. Letokruhy studovaného jedince byly za účelem vyhodnocení dendroanatomických parametrů rozděleny do čtyř sektorů o podobném počtu buněk v radiálním směru. Během sledovaného období (1960-2018) došlo k postupnému nárůstu průměrného počtu buněk dřeva v letokruhu v radiálním směru. Ve všech čtyřech sektorech se v průběhu...
|
|
|
Odezva růstu borovice lesní na klima v topograficky členité krajině Kokořínska
Fišer, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rozsáhlé porosty borovice lesní Pinus sylvestris na topograficky členitém území Kokořínska představují ideální prostor ke studiu, jak rozdílně reagují stromy na klimatické proměnné v závislosti na stanovišti. Každé stanoviště se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které ovlivňují širokou škálu růstových faktorů. Je tedy důležité tyto rozdíly pochopit i z hlediska probíhajících klimatických změn, které ohrožují lesní ekosystémy i v rámci střední Evropy. Relativně suché prostředí silně propustného pískovcového území je ohroženo zvyšujícím se suchem, které může stresovat tamní populace borovice lesní. Vzorky z 20 ploch rozdělené do 4 kategorií na severní svahy, jižní svahy, plošiny a údolní dna by měly dostatečně pokrýt variabilitu zdejší členité krajiny. Korelace s klimatickými proměnnými stejně jako PCA analýza naznačuje, že největší rozdíly mezi růstem borovic jsou mezi plošinami a údolími, přičemž se jako hlavní limit růstu ukazují obecně sušší podmínky na exponovaných skalních plošinách, zatímco údolí vykazují největší závislost na teplotách na přelomu zimy a jara. Významnější rozdíly mezi severními a jižními svahy zaznamenány nebyly. Budoucí vývoj borovic na stanovištích citlivých na sucho je tak ohrožen v souvislosti s očekávaným častějším výskytem vln sucha, zatímco teplotní limity v údolích...
|
|
|
Trendy v šířce letokruhů u stromů z horní hranice lesa na zonálním gradientu od subtropů po Arktidu
Zborníková, Kateřina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá letokruhy stromů na horní hranici lesa od subtropů po Arktidu a hlavním cílem celé práce je zjistit, zdali existuje trend v šířce letokruhů na horní hranici lesa podél gradientu zeměpisné šířky. Práce se zaměřuje na jehličnany. Data byla získávána z databáze International Tree-Ring Data Bank, rešerší článků a z interní databáze pracoviště. Celkem bylo získáno 9859 vzorků šířky letokruhů ze 153 lokalit v Evropě. Byly vybrány stromy rodu borovice (Pinus), smrk (Picea) a modřín (Larix), které v evropských ekotonech horní hranice lesa dominují. Po odstranění věkového trendu byly počítány regrese šířek letokruhů na zeměpisné šířce. Výsledky ukázaly, že ve většině případů existuje trend zmenšující se šířka letokruhů s vyšší zeměpisnou šířkou. Nicméně malý počet vzorků letokruhů ze zeměpisných šířek kolem 55ř severní zeměpisné šířky přispívá k nejistotě tohoto tvrzení.
|
|
|
Ústup budního hospodářství ve východních Krkonoších a jeho vliv na lesní porosty
Mach, Dominik ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a zhodnocením vlivu opuštění zemědělské půdy, konkrétně ústupem budního hospodářství, na krajinu a zejména lesní porosty ve východních Krkonoších. Cílem této diplomové práce je rekonstruovat vývoj lesa v období ústupu budního hospodářství, analyzovat a popsat dynamiku sekundární sukcese lesa na lučních enklávách okolo bud. Naplnit uvedené cíle diplomové práce napomohly tři hlavní metody výzkumu. První je analýza starých map. Druhou je segmentace a řízená klasifikace leteckých snímků. Poslední je dendrochronologické stanovení věkových struktur smrku ztepilého. Výzkum doložil pronikání lesních porostů do lučních enkláv. Hlavní hnací silou tohoto procesu sekundární sukcese byl postupný ústup budního hospodářství. Po ukončení budního hospodářství v polovině 20. století došlo dle výsledků výzkumu u lučních enkláv k výraznému zvýšení dynamiky sukcese lesa, která v následujících přibližně 20 letech měla nejvyšší rychlost. Sukcese lesa probíhala převážně podél okrajů lučních enkláv. Uvnitř lučních enkláv se uchycovaly stromy nejvíce podél vodních toků. Jako nejvýznamnější faktor, který negativně ovlivnil sukcesi lesa na lučních enklávách, bylo identifikováno pokračování či obnovení obhospodařování luk. Dále byl identifikován vliv limitujících faktorů; rozptylu semen,...
|
|
|
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů z pohledu brouků jako indikační skupiny
Loskotová, Tereza ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů z pohledu brouků jako indikační skupiny Abstrakt Staré zachovalé lesy poskytují útočiště mnoha druhům organismů prostřednictvím vhodných podmínek pro život. Organismy úzce vázané na specifické podmínky kontinuálních lesů mohou sloužit jako bioindikátory takového prostředí. Prostorová organizace lesních porostů v krajině významně ovlivňuje distribuci a populační hustotu lesních organismů. Tyto populace mohou být negativně ovlivněny procesem fragmentace lesních stanovišť. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjištění a zhodnocení výskytu kontinuálních lesních porostů v zájmovém území. Pomocí historických map byla zjištěna kontinuita lesů ve smyslu časovém. Lesy jsou rozmístěny v krajině nerovnoměrně. V severní a severovýchodní části převažují plošně lesy nad ostatními typy krajinného pokryvu. Naopak v jižní a jihozápadní části převažují izolované lesní fragmenty obklopené zejména ornou půdou. Druhým cílem bylo určit skupiny brouků zahrnující potenciální bioindikátory kontinuity lesních porostů. Brouci jsou hojní obyvatelé lesů a splňují všeobecné podmínky pro indikační skupiny. Saproxyličtí brouci byli vybráni jako klíčová skupina pro další práci. Klíčová slova: kontinuita, fragmentace, indikátor, struktura krajiny, brouci
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Srovnání mrazových kopečků v Hrubém Jeseníku a na Islandu
Vejrostová, Monika ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
This paper is focused on comparation of frost hummocks in the Hrubý Jeseník Mts. and in the Mosfellsheiði area in Iceland in terms of their external and internal characteristics as well as their thermal characteristics. Field work in Mosfellsheiði provided height, length, and width data of more than 120 frost hummocks which were analyzed and compared to frost hummocks in Keprník and Tabulové skály location in the Hrubý Jeseník Mts. Soil samples from frost hummocks were taken to determine frost susceptibility of soils. Based on ground temperature measurements at depth of 15 and 30 cm in the frost hummocks in Iceland and the Hrubý Jeseník Mts., freeze-thaw cycles were investigated. The results show that frost hummocks in the Hrubý Jeseník Mts. are larger but less domed-shaped than those in Mosfellsheiði. Further, soils in frost hummocks are frost susceptible. The highest numbers of freeze-thaw cycles were identified in Iceland. It was also found out that freeze-thaw processes occurred in the frost hummocks in Tabulové skály but in Keprník location were very few freeze-thaw cycles observed. Short term freeze-thaw cycles at the end of regelation seasons mostly show diurnial frequency. At the 30 cm depths only one or two regelations were observed during a single season. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
host ::
RSS.