Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení markerů epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT) u buněk in vitro
Špaček, Petr ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Petr Špaček Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Věra Králová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení markerů epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT) u buněk in vitro Epiteliálně mezenchymální tranzice (EMT) je proces, během, kterého vznikají pohyblivé mezenchymální buňky z nepohyblivých epiteliálních buněk. Fyziologicky, EMT hraje důležitou roli během embryonálního vývoje a hojení ran. Ztráta kontroly nad tímto mechanismem může vést k fibróze a nádorové progresi. Pohyblivé mezenchymální buňky mohou pronikat přes bazální mebránu, dostávají se do krevního řečiště a jsou tak zánášeny do dalších tkání. Tranzice je regulována EMT markery. Tyto markery obsahují široké spektrum proteinů zahrnujících povrchové proteiny (E-kadherin, N-kadherin), cytoskeletální proteiny (vimentin), mikroRNA (miR 200) a transkripční faktory (Snail, Twist). V této studii byla exprese EMT markerů měřena pomocí RT-PCR a Western blottingu. Schopnost migrovat byla hodnocena v reálném čase analýzou za použití systému x-CELLigence. Dva znamé spouštěče EMT, StemXVivo™ EMT Inducing Media Supplement (IS) a TGF- β, byly porovnávány na lidských orálních nádorových buněčných liniích DOK a H376. TGF-β se ukázal jako...
Vliv přírodních látek na transport lékovými OATP transportéry
Zemčíková, Lucie ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Lucie Zemčíková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název dizertační práce: Vliv přírodních látek na transport lékovými OATP transportéry Membránové transportéry ze skupiny OATP (organic anion-transporting polypetides) patří mezi přenašeče odpovědné za transport některých léčiv (např. hypolipidemik ze skupiny statinů) a dalších xenobiotik přes biologické membrány a bariéry v organismu. Tyto transportní proteiny tedy hrají důležitou úlohu při farmakokinetických procesech jako je absorpce, distribuce a eliminace. Potenciální modulace jejich transportní funkce přírodními látkami běžně se vyskytujícími v potravě rostlinného původu či potravních doplňcích může mít za následek změny koncentrací jejich substrátů (léčiv) v buňkách a tělních tekutinách, což může ovlivnit účinek i toxicitu těchto léčiv. Cílem práce bylo získat údaje o interakci vybraných přírodních látek s lidskými transportéry OATP2B1 a OATP1A2, které se podílejí na uptake léčiv na významných farmakokinetických bariérách organismu, a o jejich schopnosti ovlivnit transport lékových substrátů těmito transportéry. Pro studium byly vybrány přírodní látky ze skupiny flavonoidů a isoflavonů. Společnou charakteristikou...
Nové aspekty funkce a regulace pregnanového X receptoru
Hyršová, Lucie ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Vondráček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Lucie Hyršová Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Konzultant: prof. PharmDr. Petr Pávek, PhD. Název disertační práce: Nové aspekty funkce a regulace pregnanového X receptoru Pregnanový X receptor je receptor náležející do nadrodiny nukleárních receptorů, které působí jako na ligandu závislé transkripční faktory řídící expresi cílových genů. PXR je v posledních dvou desetiletích extenzivně studován jakožto tzv. xenosenzor, tj. receptor schopný vázat xenobiotika včetně řady léčiv, a regulovat jejich metabolismus indukcí biotransformačních enzymů I. i II. fáze biotransformace. Indukce, tj. transkripční stimulace exprese nejvýznamnějších enzymů cytochromu P450 ligandy PXR byla detailně popsána na mnoha úrovních. V této disertační práci se věnuji aspektům regulace prostřednictvím PXR, které rozšiřují naše klasické chápání PXR jakožto receptoru, jehož výlučnou funkcí je indukovat biotransformační enzymy prostřednictvím svých agonistů. V první projektu jsem studovala regulaci transportéru OCT1 v hepatálních buňkách a ukázala, že PXR nikoli indukuje, ale potlačuje expresi tohoto významného transportéru léčiv i endogenních látek. Tato práce je první detailní studie ukazující mechanismus...
Interakce antivirotik s lékovými transportéry; vliv na farmakokinetiku
Řezníček, Josef ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Chládek, Jaroslav (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Josef Řezníček Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce antiretrovirotik s lékovými transportéry; vliv na farmakokinetiku Nynější farmakoterapie HIV pozitivních pacientů v západním světě spočívá převážně v současném podávání tří nebo více antiretrovirotik z různých farmakoterapeutických skupin, tzv. kombinovaná antiretrovirální terapie (cART). Pomocí tohoto přístupu je dosaženo výrazného snížení virové zátěže, oddálení propuknutí virové rezistence a prodloužení účinnosti terapie. Použití cART však často vede ke vzniku lékových interakcí, které mohou mít za následek sub- nebo supraterapeutické koncentrace léčiv v organizmu s následným selháním léčby, případně projevy toxicity. Velký vliv na vznik lékových interakcí mají lékové transportéry, které jsou exprimovány v řadě tkání lidského organismu. Znalost interakcí jednotlivých antiretrovirálních látek s lékovými transportéry je tedy důležitá k zajištění bezpečné a účinné terapie HIV infekce. Náplní předkládané dizertační práce bylo studium interakcí léčiv používaných v kombinované antiretrovirální terapii s vybranými ABC a SLC lékovými transportéry. Při...
Interakce antivirotik s lékovými transportéry; vliv na farmakokinetiku
Řezníček, Josef ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Chládek, Jaroslav (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Josef Řezníček Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce antiretrovirotik s lékovými transportéry; vliv na farmakokinetiku Nynější farmakoterapie HIV pozitivních pacientů v západním světě spočívá převážně v současném podávání tří nebo více antiretrovirotik z různých farmakoterapeutických skupin, tzv. kombinovaná antiretrovirální terapie (cART). Pomocí tohoto přístupu je dosaženo výrazného snížení virové zátěže, oddálení propuknutí virové rezistence a prodloužení účinnosti terapie. Použití cART však často vede ke vzniku lékových interakcí, které mohou mít za následek sub- nebo supraterapeutické koncentrace léčiv v organizmu s následným selháním léčby, případně projevy toxicity. Velký vliv na vznik lékových interakcí mají lékové transportéry, které jsou exprimovány v řadě tkání lidského organismu. Znalost interakcí jednotlivých antiretrovirálních látek s lékovými transportéry je tedy důležitá k zajištění bezpečné a účinné terapie HIV infekce. Náplní předkládané dizertační práce bylo studium interakcí léčiv používaných v kombinované antiretrovirální terapii s vybranými ABC a SLC lékovými transportéry. Při...
Hodnocení potenciálních léčiv Alzheimerovy choroby jakožto inhibitorů prolyloligopeptidasy
Soukupová, Andrea ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Cahlíková, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Andrea Soukupová Konzultant: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Školitel specialista: plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, PhD. Název rigorózní práce: Hodnocení potenciálních léčiv Alzheimerovy choroby jakožto inhibitorů prolyloligopeptidasy Alzheimerova choroba (Alzheimer's disease, AD), jeden z nejčastěji se vyskytujících typů demence, je stále více znepokojující zdravotní, ekonomickou i sociální hrozbou. Přes značné úsilí a pokroky v poznání tohoto onemocnění za poslední desetiletí není stále k dispozici adekvátní kauzální farmakoterapie. Léčba je založena pouze na potlačení symptomů onemocnění pomocí centrálních inhibitorů acetylcholinesterasy a memantinu. Ovlivnění enzymu prolyloligopeptidasy (POP), jehož funkce pravděpodobně spočívá v regulaci hladin neuronálních peptidů, získalo pozornost jako možný přístup pro léčbu neuronálních poruch. Protože v minulosti byl vliv inhibitorů POP na zlepšení kognitivních vlastností již prokázán, je tato práce zaměřena na stanovení inhibiční účinnosti nově syntetizovaných sloučenin vůči tomuto enzymu. Testované látky byly primárně koncipovány jako inhibitory acetylcholinesterasy s potenciálním vlivem na N-methyl-D-aspartát (NMDA) receptory. Spolu s...
Radioaktivně značené receptorově-specifické peptidy pro diagnostiku a terapii nádorů
Parýzková, Barbora ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Bc. Barbora Parýzková Školitel: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Název diplomové práce: Radioaktivně značené receptorově-specifické peptidy pro diagnostiku a terapii nádorů. Předkládaná rešeršní diplomová práce se zabývá receptorově-specifickými radioaktivně značenými peptidy a jejich využitím v diagnostice a terapii nádorových onemocnění. Kromě obecných poznatků týkajících se radiofarmak, je práce zaměřená i na popis jednotlivých diagnostických a terapeutických radionuklidů a dále i na některá používaná chelatační činidla. Největší pozornost je věnována peptidům somatostatinu a cholecystokininu a jejich využití v nukleární medicíně, jak pro zobrazování, tak pro léčbu některých malignit. Dalšími zmiňovanými peptidy jsou například bombesin, vasoaktivní intestinální peptid nebo α˗melanocyty stimulující hormon. Klíčová slova: receptorově-specifické peptidy, radioaktivní značení, diagnostické a terapeutické radionuklidy, radioterapie, radiodiagnostika, octreotid.
Modulace biotransformačních a antioxidačních enzymů vybranými přírodními látkami
Lněničková, Kateřina ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Kateřina LNĚNIČKOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Název disertační práce: MODULACE BIOTRANSFORMAČNÍCH A ANTIOXIDAČNÍCH ENZYMŮ VYBRANÝMI PŘÍRODNÍMI LÁTKAMI V posledních desetiletích významně stoupl zájem o různé doplňky stravy, které obsahují léčivé byliny, rostlinné extrakty či izolované účinné látky. Jejich spotřeba celosvětově roste, a protože jsou obecně považovány za bezpečné, jsou mnohdy konzumovány v nepřiměřeně velkých dávkách. Po vstupu do organismu jsou tyto látky, stejně jako jiná xenobiotika, modifikovány především prostřednictvím biotransformačních enzymů a současně mohou tyto enzymy ovlivňovat. Případná modulace aktivity (indukce nebo inhibice) biotransformačních enzymů může významně ovlivnit farmakokinetiku současně podávaných léčiv. Pro bezpečné užívání přírodních látek je tedy nezbytná znalost jejich možného působení na biotransformační enzymy. Cílem předkládané disertační práce bylo studovat účinky extraktů vybraných rostlin a jejich obsahových látek s biologickým účinkem na aktivitu a expresi biotransformačních a antioxidačních enzymů. Zaměřili jsme se na studium účinků extraktů a obsahových látek z brusinky velkoplodé (Vaccinium macrocarpon, Ericaceae), zeleného čaje...
Effect of epigallocatechin gallate on bile production
Hiršová, Petra ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Slanař, Ondřej (oponent)
Souhrn Vliv epigallokatechingalátu na tvorbu žluče Epigallokatechingalát (EGCG), významný katechin zeleného čaje, působil příznivě u řady experimentálních modelů poškození jater. Jeho efekt na tvorbu žluče a jaterní metabolismus cholesterolu však nebyl dosud zcela objasněn. V předkládané disertační práci byl studován účinek EGCG na tvorbu žluče a homeostázu žlučových kyselin a cholesterolu jak u zdravých potkanů tak u potkanů s intrahepatální cholestázou navozenou podáváním ethinylestradiolu. Podávání EGCG potkanům vedlo ke snížení toku žluče o 23 %. Paracelulární permeabilita a biliární exkrece žlučových kyselin nebyla ovlivněna, zatímco biliární exkrece glutathionu po podáváni EGCG byla snížena významně (o 70 %). Stejně tak významné bylo snížení exprese proteinu Mrp2, hlavního transportéru pro glutathion. EGCG výrazně zvýšil biliární exkreci cholesterolu a fosfolipidů. Tyto změny těsně korelovaly se zvýšenou expresí Abcg5/8 (ATP-binding cassette transporter G5/8) a Sr-B1 (scavenger receptor class B type 1) a se sníženou expresí acyl-CoA:cholesterol acyltransferázy (Acat2). EGCG u potkanů rovněž zvýšil plazmatické koncentrace žlučových kyselin. Zatímco exprese hlavních jaterních transportérů žlučových kyselin se nezměnila, exprese Cyp7a1, klíčového enzymu v syntéze žlučových kyselin, byla po podávání EGCG...
Effect of Synthetic Magnolol Derivatives on Activity of Nuclear Receptors PPARγ and RXRα
Dymáková, Andrea ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd University of Vienna Faculty of Life Sciences Department of Pharmacognosy Kandidát: Andrea Dymáková Školitelé: Mag. Simone Latkolik, doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph. D. Název diplomové práce: Vliv syntetických derivátů magnololu na aktivitu nukleárních receptorů PPARγ and RXRα Mezi terapeutické cíle v léčbě civilizačních onemocnění, jako jsou například metabolický syndrom nebo diabetes mellitus typu II, patří nukleární receptory, receptor aktivovaný peroxisomovými proliferátory  (PPAR) a jeho heterodimerizační partner retinoidní X receptor  (RXR). V současnosti užívané léky však mají řadu nežádoucích účinků, proto se hledají noví PPAR agonisté, kteří by disponovali lepšími vlastnostmi než tyto stávající léky (Berger et al. 2002, Berger et al. 2005). Právě magnolol byl již dříve popsán jako duální agonista PPAR a RXR (Fakhrudin et al. 2010, Zhang et al. 2011). Na základě bi-arylové struktury jeho molekuly byly navrženy a syntetizovány tzv. spojené magnolol dimery. Cílem této diplomové práce bylo studium agonistického potenciálu těchto derivátů na výše zmíněné nukleární receptory PPAR a RXR, výsledky byly porovnávány s magnololem. Aktivita těchto sloučenin byla studována v trans-aktivačním modelu v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.