|
|
Dopad péče o člověka s demencí na vnímání stáří a stárnutí
Trešlová, Debora ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zaměřuje na témata stáří, stárnutí a demence. Snaží se zjistit, jak lidé, kteří pečují o blízkého s demencí, konstruují své představy o této nemoci a jak se jejich zkušenost s péčí promítá do jejich představ o stáří a stárnutí. Tato témata jsou rozebírána na pozadí třetího věku, aktivního stárnutí a sociální imaginace čtvrtého věku v pojetí Gillearda a Higgse. Práce ukazuje, jak respondentky tvoří své představy ohledně vlastního stáří v kontextu kultury třetího věku, jaké aspekty stáří považují za nejdůležitější, a naopak co pro ně představuje obraz špatného stáří. Zároveň je v této práci zachycena zkušenost respondentek s péčí o svého rodiče a to, jak na jejím základě konstruují představy o této nemoci. Specifické aspekty nemoci demence jsou rozebírány vkontextu klíčových elementů sociální imaginace čtvrtého věku a jejích nejdiskutovanějších konceptů mezi které patří například koncept osobnosti. Ve zkušenosti s péčí o blízkého s demencí se v rámci jejich dopadů na vztah s rodičem, charakter a potřebu péče odráží problematické aspekty této nemoci, které se i reflektují v strachu z tohoto onemocnění.
|
|
|
Prokrastinace a organizace času u studentů vysokých škol
Trešlová, Debora ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Šrám, Kristián (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prokrastinací a organizací času u studentů vysokých škol. Konkrétně se zaměřuji na pět studentů z Fakulty sociálních věd, pět studentů z 2. lékařské fakulty a pět studentů z Právnické fakulty. Všechny zmíněné fakulty jsou součástí Univerzity Karlovy v Praze. Cílem mé práce bylo zjistit, co nám prokrastinace a organizace času říká o trendech současné společnosti, a jak souvisí s její proměnou. Data byla shromážděna pomocí polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována pomocí tematické analýzy. Vzniklých šest kategorií ukázalo, že studenti nejčastěji prokrastinují, pokud si nejsou jisti zadáním práce, studovaným oborem či celkově nemají jasně stanovené životní cíle. Studenti si čas povětšinou neorganizují, jejich každodenní aktivity se odvíjejí podle jasně definovaných hodin v práci či ve škole. Dále při jejich prokrastinačním chovaní hrají významnou roli i komunikační technologie, konkrétně Facebook a jiné sociální sítě. S využitím knihy Tekutá modernita Zygmunta Baumana dávám zjištění do kontextu se společenskou proměnou v rámci přechodu z pevné modernity na modernitu tekutou.
|
host ::
RSS.