|
|
Televize jako zdroj ontologického bezpečí v době koronavirové pandemie
Touma, Štěpán ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 s sebou kromě zdravotních rizik přinesla také narušení běžného způsobu života a všech jeho součástí. Ohrožovala tak pocit ontologického bezpečí, který umožňuje jedinci důvěřovat ve stálost svoji i svého okolí. Tento pocit je nedílnou součástí života v moderní společnosti a je posilován mnoha faktory, mezi které patří i televize a její obsah, například v podobě televizních seriálů. Tato diplomová práce zkoumá způsoby, kterými pravidelní diváci českých seriálů využívali jejich sledování jako zdroj jistoty a bezpečí v době, která byla charakteristická narušením známého a vytvářením nejistoty. V první části práce jsou představena zásadní teoretická východiska, mezi která patří ontologické bezpečí, každodennost, kulturální studia a dílo Rogera Silverstona zaměřené na chápání televize jako zdroje ontologického bezpečí. Druhá část práce představuje metodologii provedeného kvalitativního výzkumu, který tvořily hloubkové rozhovory s pravidelnými diváky českých televizních seriálů. Třetí část práce pak představuje výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení. Z výpovědí respondentů vyplynul centrální motiv v podobě jistoty, kterou jim sledování seriálů dlouhodobě poskytuje a jejíž potřeba byla v období pandemie zvýšena. Tato jistota se projevovala různými formami, od začleňování seriálů do...
|
|
|
Komparace komunikace fotbalové a hokejové reprezentace ČR s fanoušky v letech 2014-2018
Touma, Štěpán ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Komparace komunikace fotbalové a hokejové reprezentace České republiky s fanoušky v letech 2014-2018" se zabývá analýzou a srovnáním způsobu, jakým oba vybrané národní týmy komunikovaly s fanoušky během určeného časového období, které bylo vybráno z důvodu podobných sportovních situací obou mužstev. Cílem práce je zmapovat komunikaci obou reprezentací a zodpovědět otázku, zda a případně v jakých oblastech se přístup k ní u vybraných subjektů lišil. V teoretické části je hlavní pozornost věnována uplatnění marketingu a public relations ve sportovním prostředí, s důrazem na charakteristické rysy sportovních fanoušků. Praktická část práce se věnuje představení kontextu, v rámci kterého se komunikace obou reprezentací ve zkoumaném období odehrávala, a následné analýze konkrétních aktivit. Poznatky získané při samostatné analýze obou národních týmů jsou poté využity v komparativní části, jejímž cílem je identifikovat společné i rozdílné znaky v komunikaci obou reprezentací s fanoušky.
|
host ::
RSS.