|
|
Alternativní jazyk ve hrách Václava Havla - rytmus ve hrách Ztížená možnost soustředění a Largo desolato -
Toyoshima, Minami ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Vodička, Libor (oponent)
(česky) Ve hrách Václava Havla jazyk postav ztrácí svou komunikační funkci v dialogu kvůli tomu, že jejich promluvy se primárně skládají z frází, které nahrazují dějotvornou funkci postav. Když k dialogu, jenž je základem žánru dramatu, neslouží jazyk, existuje nějaký "alternativní jazyk", který nahrazuje komunikaci mezi texty a recipienty děl? V této diplomové práci za něj autorka navrhuje považovat rytmus hry a bude ho analyzovat ve hrách Ztížená možnost soustředění a Largo desolato. První kapitola bude věnována ukázce problematiky jazyka v Havlových hrách, Havlova zaujetí strukturou a hudební inspirace při tvorbě her. Ve druhé kapitole se autorka bude zabývat rytmem z teoretické stránky. Zmíní definici rytmu a pojedná o rytmu v oblasti teatrologie. Dále připomene pojem "rubato" Josefa Šafaříka, který spojuje koncept rytmu s problematikou mechanizace člověka, jedním z obecných témat Havlových her. Ve třetí kapitole autorka analyzuje rytmus dvou Havlových her. Pokusí se objasnit charakteristiku rytmu v obou hrách a popřemýšlí o jeho efektu a významu. Ve čtvrté kapitole se zaměří na analýzu poměru protagonistů k výše zkoumanému rytmu jednotlivých her. Nebude zkoumat rytmus v Havlových hrách jen z výhradně strukturálního hlediska, nýbrž i v souvislosti s tématem a dějem her.
|
|
|
Scénografie Jiřího Trnky v Národním divadle
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jiří Trnka (1912 - 1969) patří bezesporu k nejvýznačnějším českým výtvarníkům 20. století. Zasloužil se o to nejen kvůli světovým úspěchům v oblasti animovaného filmu, ale i nehynoucímu věhlasu ilustrátorské tvorby. Jeho umělecké aktivity se široce rozprostíraly - byl také malířem, grafikem, sochařem, loutkářem a scénografem. Ve všech vyjmenovaných disciplínách dosáhl obdivuhodných výsledků. Od začátku 40. let se začal věnovat divadelní scénografii, když spolupracuje s Národním divadlem. Vytvořil tu celkem 13 výprav, v kterých se projevil jeho osobitý talent. Trnka dokázal spolu s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem v Národním divadle vytvořit nezapomenutelné inscenace. V práci jsem zdokumentovala a vyložila Trnkovu scénografickou práci v kontextu Národního divadla za doby okupace. A závěru jsem popsala jeho charakteristický styl. KLÍČOVÁ SLOVA Jiří Trnka, Jiří Frejka, Karel Dostal, Národní divadlo, Dřevěné divadlo, scénografie, scénické výtvarnictví, jevištní výtvarnictví, výprava, kostýmy, rekvizity, dekorace, 40. léta, scénický návrh, výtvarník, scénické poznámky, animovaný film.
|
|
|
Ženské sokolské tělo
Špejtková, Petra ; Sarkissian, Alena (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
V bakalářské práci se zabývám ženským sokolským tělem. Zaměřuji se na začleňování žen do tělovýchovné jednoty Sokol a na vznik ženských odborů. Popisuji také, do jakého diskurzu ženské sokolské tělo vstupuje, jaké významy se skrze dvojí pojetí těla generují a jak Sokol ženské sociální tělo v průběhu let proměnil. Tuto teoretickou část aplikuji v druhé části práce v rámci analýzy konkrétní performance sokolek a analýzy vývoje ženského sokolského sociálního těla v období od roku 1869 do roku 1938. Klíčová slova Sokol, ženy, tělesnost, sociální tělo, kulturní performance
|
|
|
Divadla lázeňského trojúhelníku
Pazderka, Teodor ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Etlík, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu lázeňského divadla v prostoru Západočeského lázeňského trojúhelníku v období od vzniku těchto lázeňských měst až po odsun německého obyvatelstva roku 1945. Zaměřuje se především na jejich specifický provoz, který je úzce spjatý se svou klientelou, kterou tvoří převážně mocná a bohatá elita. Práce zkoumá za pomoci historických pramenů vývoj divadel v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních, snaží se je komparovat a vyvést závěr o problematice tohoto jedinečného prostředí.
|
|
|
Divadelní cenzura za nacistické okupace
Menclová, Anika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá cenzurou činoherní dramaturgie v době nacistické okupace se zaměřením na repertoár činohry Národního divadla v Praze. Soustředí se na kulturně politické postoje a zásahy nacistů do divadelnictví. Dále vysvětluje mechanismus cenzury, vytváření seznamů povolených a zakázaných her a popisuje tématiku dramat, která byla nežádoucí. Činoherní repertoár Národního divadla je popsán podle divadelních sezón a pozornost je věnována uváděným autorům a změnám způsobených cenzurním nařízením. Poslední kapitola vyobrazuje konkrétní příklady inscenací činohry Národního divadla z roku 1939, které byly problematické a podléhaly komplikovanému cenzurnímu zásahu. Klíčová slova cenzura, divadlo, nařízení, zásahy, dramatika, protektorát, Národní divadlo
|
|
|
Žena v černém: Analýza hororového žánru a prvků způsobujících napětí v různých uměleckých médiích (divadlo, kinematografie)
Holečková, Veronika ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podobám, projevům a prvkům hororového žánru ve zvolených uměleckých médiích, kterými jsou literatura, divadlo a film. Ke zkoumání různorodých aspektů a projevů tohoto žánru byla zvolena forma analýzy konkrétních uměleckých děl reprezentujících jednotlivá média. Základem je literární předloha autorky Susan Hillové Žena v černém (1983), z níž následně vzešla díla reprezentující zvolená média: stejnojmenná divadelní inscenace (2017) v režii Adama Doležala z Městského divadla v Kladně, která byla vytvořena na základě divadelní adaptace (1987) Stephena Mallatratta a stejnojmenná filmová adaptace (2012) v režii Jamese Watkinse vytvořená na základě scénáře (2012) Jane Goldmanové. Následným porovnáním výsledků jednotlivých analýz se tato bakalářská práce pokusí nabídnout srovnání a vhled do fungování aspektů hororového žánru v těchto uměleckých médiích. Klíčová slova Hororový žánr, Žena v černém, Susan Hill, Adam Doležal, Stephen Mallatrat, literatura, divadlo, analýza, napětí, horor
|
|
|
Dramatická tvorba v Českém rozhlase v období normalizace
Míšková, Gabriela ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Magisterská diplomová práce je věnována Ivanu Škapovi a jeho dramaturgické práci na původních rozhlasových hrách v Československém rozhlase v letech 1977-1984. Na jeho osudu jsou demonstrovány některé tragické aspekty doposud málo popsaného a komplikovaného období normalizace v Československém rozhlase, i každodenní rozhlasová praxe v oddělení rozhlasových her ve sledovaném období. Klíčovým bodem práce je rozsáhlá kauza kolem původní rozhlasové hry Jiřího Justa Klauni a vlastenci. Detailní rozbor kauzy je modelovým příkladem fungování instituce v totalitním zřízení a následných dopadů na osud jednotlivce. Invenční dramaturgická práce Ivana Škapy je zasazena do kontextu dramatické tvorby dané doby a na analýze hry Klauni a vlastenci a jejím střetu s normalizační censurou jsou postihnuty i nelehké podmínky práce dramaturga v daném období. Diplomová práce se opírá o dostupné prameny a literaturu k danému období, jež bylo nezbytné konfrontovat s výzkumnou metodou oral history.
|
|
|
Miroslav Melena a akční scénografie
Kozlová, Kristýna ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce se soustředí na proud československé akční scénografie, rozvíjející se plně od sedmdesátých let 20. století. Práce se věnuje předchůdcům a následovníkům tohoto proudu a pozornost je zaměřena na jednoho z hlavních představitelů akční scénografie, kterým byl výtvarník Miroslav Melena (1937-2008). Prostřednictvím vybraných signifikantních Melenových prací pro divadlo, zejména pro Studio Ypsilon se práce snaží přiblížit principy jeho scénografické tvorby. Pozornost je věnována rekonstrukci a následné analýze výtvarné složky vybraných inscenací s akcentem na mnohovýznamový scénografický prvek. Cílem této práce je zmapovat Melenovu architektonickou a scénografickou tvorbu v kontextech akční scénografie.
|
|
|
Tři pražské divadelní budovy a jejich "paměť"
Marková, Jana ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Tři pražské divadelní budovy a jejich paměť pojednává o historii a proměnách postavení tří nejstarších divadelních budov v Praze, a to Stavovském divadle, Národním divadle a Státní opeře. Cílem práce je poukázat na to, jak se v průběhu staletí měnila jejich role. V úvodní kapitole je představen historický vývoj zmíněných budov od jejich založení až po současnost. Dále se práce věnuje tomu, jak byly jednotlivé budovy vnímány v různých obdobích za využití informací z dobového tisku a odborné literatury. Větší pozornost je věnována významným historickým momentům jako byly zábor Stavovského divadla roku 1920 či oslavy Roku českého divadla v roce 1983, kde se výrazně projevilo to, že divadelní budovy neplní jen úlohu kulturních institucí, ale že jsou reprezentanty národních idejí. Text pokrývá vývoj mezi léty 1783-2022 a je rozdělen na několik časových úseků. Diplomová práce demonstruje, jak významnou roli tyto divadelní budovy zaujímají v české historii, a i v české současné společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.