|
|
Filozofie přirozeného jazyka - její úpadek a co po něm
Ivan, Michal ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Tomeček, Marek (oponent)
Práce se zabývá historií Filozofie běžného jazyka, konkrétně kritickými argumenty, které byly vůči Filozofii běžného jazyka vzneseny. Práce nabízí krátký historický a sociologický pohled na Filozofii běžného jazyka, jelikož kromě důvodů argumentačních je nutno zvážit i další příčiny jejího úpadku. Analýza kritiky ukazuje dvě věci: 1) hlavním důvodem odmítnutí bylo jiné chápání významu (a důsledky, které z takového chápání plynou); 2) kritici zdůvodnění těchto odmítnutí ve svých argumentech už předpokládali. Oblastmi této kritiky byly: argument paradigmatického příkladu, empirická povaha vět o významu ve Filozofii běžného jazyka, strukturální prvky významu a politické důsledky teorie významu. Práce kritizuje Filozofii běžného jazyka tam, a v takových interpretacích, kde se v chápání významu nevzdaluje od kritiků a kde spolu sdílí předpoklady. Na druhou stranu se snaží obhajovat interpretaci, která se klasickému chápání vyhýbá ve všech důsledcích. Na závěr se ptá, jak je možné Filozofii běžného jazyka nadále využívat pro účely dnešní filozofie.
|
|
|
Berkeley's metaphysics and epistemology between common sense and science
Tomeček, Marek ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Berman, David (oponent)
Cílem práce je vstřícná interpretace Berkeleyho imaterialismu, která nevychází z předpokladu, že celý systém je v zásadním smyslu chybný. Čtení základních textů odkrývá nové sémantické vztahy mezi důležitými filozofickými pojmy v imaterialismu. Tradiční interpretace vnímá rozpor imaterialismu a common sense (zdravý rozum), přestože Berkeley věnuje celou jednu knihu vysvětlování své pozice v tomto směru. Tvrdí, že jeho systém je bližší common sense než materialismus, protože nepřekrucuje významy klíčových slov "vědět", "jistý" a "skutečný". Zároveň poukazuje na nesmyslnost slov "vnější předmět", "absolutní existence" atd., čímž zamítá už samotný sémantický rámec, ve kterém se odehrává tradiční diskuse o realismu, idealismu, fenomenalismu a solipsismu. Berkeleyho vlastní definice předmětu vnímání se primárně nachází v jeho vědecké teorii vidění, ze které je zobecněna na metafyzickou úroveň. A jelikož jeho optický program se v podstatě skládá z psychologie vidění, je i jeho metafyzické ukotvení omezeno na spojování idejí jakožto psychologických entit, které jsou privátní každému vnímajícímu, z nichž tento konstruuje předměty vnímání. Pokud jsou ale věci pouhými soubory idejí a ideje závisejí na vnímající mysli co do své existence, co se s věcmi stane, když ideje nejsou v mysli, když nejsou vnímány? Ortodoxní...
|
host ::
RSS.