|
|
Manažerské kompetence v malých podnicích
Novák, Petr ; Szarková, Miroslava (oponent) ; Mohelská, Hana (oponent) ; Tomšík, Pavel (oponent) ; Putnová, Anna (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o manažerských kompetencích v malých výrobních podnicích v České republice. Záměrem výzkumu bylo zjištění současné úrovně těchto kompetencí u vrcholových manažerů těchto podniků. Zvolená problematika představuje velmi aktuální téma z pohledu dalšího rozvoje kompetencí potřebných pro výkon manažerské profese. Autor při zpracování dizertační práce vycházel z teoretických poznatků nabytých důkladným studiem českých a zahraničních odborných monografií, publikovaných vědeckých článků v odborných časopisech, ostatních elektronických zdrojích a především z provedených primárních výzkumů. Hlavním cílem dizertační práce bylo zjištění úrovně manažerských kompetencí vrcholových manažerů malých výrobních podniku z pohledu podnikového řízení, identifikace klíčových proměnných majících vliv na tuto úroveň a navržení doporučení vedoucích k rozvoji zjištěné úrovně. K dosažení hlavního cíle pak dále byly stanoveny 4 dílčí cíle a 5 hypotéz. Na základě výsledků z provedeného pilotního výzkumu kompetencí byl vytvořen model manažerských kompetencí, který byl následně ověřen primárním výzkumem. V rámci vyhodnocení získaných dat byla určena výsledná úroveň jednotlivých kompetencí. S použitím statistického vyhodnocení hypotéz byly zjištěny závislosti mezi kompetencemi a proměnnými, jimiž byly pohlaví manažera, délka současné a celkové manažerské praxe, věk, vlastnický vztah manažera k podniku a nejvyšší dosažené vzdělání manažera. Souhrnné výsledky byly uvedeny do širšího kontextu v porovnání se zjištěným stavem současného vědeckého poznání a na jejich základě byla vytvořena doporučení pro zvýšení úrovně manažerských kompetencí. Závěrem byly uvedeny přínosy dizertační práce a návrh doporučení v pokračování výzkumné činnosti.
|
|
|
Uplatnění koncepce diversity managementu v oblasti řízení lidských zdrojů
Senichev, Valery ; Blažek, Ladislav (oponent) ; Tomšík, Pavel (oponent) ; Szarková, Miroslava (oponent) ; Konečná, Zdeňka (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou uplatnění koncepce diversity managementu v rámci řízení lidských zdrojů. Cílem je identifikovat faktory, které mají vliv na efektivitu týmů, a to na základě analýzy fungování diverzitních týmů ve vybraných organizacích v České republice. Disertační práce je rozčleněna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části disertační práce je představen přehled přístupů k personální práci v organizaci a propojení s řízením lidských zdrojů na úrovni organizací a týmů. Dále jsou představeny moderní trendy řízení lidských zdrojů jako je CSR, diverzitní management, talent management aj. Na tato témata navazují další, zaměřena na oblast diverzity a diverzitního managementu, typologii diverzity, struktury diverzitního managementu, fungování v týmech, diverzitních týmech a měření dopadu diverzity na efektivitu týmu. V empirické části disertační práce jsou prezentovány výsledky získané v rámci empirického zkoumání (pilotáž, předvýzkum a hlavní výzkum). Hlavním cílem výzkumu bylo zkoumání efektivity diverzitních týmů v organizacích z oboru činnosti peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti a vzdělávání. Zkoumaný soubor v hlavním výzkumu tvořilo 98 vedoucích týmů. Získaná data byla zpracována deskriptivní a explorativní statistikou (neparametrické testy: Spearmanův korelační koeficient, Mannův – Whitneyův test a Kruskalův – Wallisův test). Z provedeného výzkumu vyplynulo, že existuje mírně pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v týmu a faktorem týmové efektivity – odevzdávání práce v termínu. Dále byl zjištěn pozitivní vztah mezi informační diverzitou a faktorem týmové efektivity dosahování cílů/zadání. Byl zjištěn mírně pozitivní vztah mezi informační diverzitou a faktorem týmové efektivity odevzdávání práce v termínu. V týmech se zaměřením na řízení lidských zdrojů převažuje více střední genderová diverzita, v projektových týmech mají vyšší míru informační diverzity. Marketingové týmy na marketing mají nižší informační diverzitu podobně jako týmy se zaměřením na management akademických programů/projektů. Mezi efektivitou v týmu a velikostí týmu nebyl zjištěn vztah, stejně jako nebyl zjištěn vztah mezi velikostí organizace a mírou výskytu věkové, genderové a informační diverzity. Součástí dotazníkového šetření jsou i položky, které měly kvalitativní povahu dat. Z analýzy kvalitativních dat vyplynula zjištění, že věková diverzita souvisí s propojováním odlišných perspektiv a zkušeností v týmech, genderová diverzita může mít kladný vliv na socio – psychologickou dynamiku týmu a prozákaznický přístup. Informační diverzita je často uváděna jako faktor mající pozitivní vliv na řešení úkolů a projektů. Respondenti při definování „ideálně fungujícího týmu“ uváděli proporce ve vztahu k zastoupení lidí a jejich odborností v týmech: šlo převážně o poměr mužů a žen 50 : 50, proporcionální rozložení zkušených a méně zkušených pracovníků v týmu. Dalším důležitým faktorem byla role manažera. Rolí manažera/ky dle respondentů je tým sjednotit, využít potenciál pracovníků na cestě ke spolupráci a splnění pracovních úkolů. Význam tohoto výzkumu spočívá v tom, že diverzitní management je komplexním manažerským přístupem, který má potenciál dlouhodobě příznivě ovlivňovat efektivitu organizace a týmů, které v ní působí. Součástí disertace je i Pomocný slovník terminologie z oblasti diverzitního managementu.
|
|
|
Studium protinádorového účinku α-tomatinu a nových derivátů benzo[c]fluorenu
Suchá, Lenka ; Tomšík, Pavel (vedoucí práce) ; Pejchal, Jaroslav (oponent) ; Poučková, Pavla (oponent)
Řada protinádorových léčiv je přírodního původu. Rostliny z čeledi Solanaceae (lilkovité) obsahují různé steroidní glykoalkaloidy, které působí cytotoxicky na nádorové buněčné linie. Cílem první části předkládané práce bylo zjistit potenciální protinádorový účinek steroidního glykoalkaloidu přítomného v roslinnách čeledi lilkovitých - α- tomatinu. Druhá část práce byla zaměřena na testování protinádorového účinku nově syntetizovaných derivátů benzo[c]fluorenu. U benfluronu, jednoho z derivátů benzo[c]fluorenu, byly prokázány protinádorové účinky in vitro i in vivo téměř před 30 lety. Tomatin velmi dobře inhiboval proliferaci a viabilitu buněk MCF-7. U testované buněčné linie nedocházelo po inkubaci s tomatinem k poškození DNA, ke změnám v množství proteinů p53, p21WAF1/CIP1 ani k indukci apoptózy. Zároveň bylo prokázáno snížení množství ATP Všechny nově syntetizované deriváty benfluronu a dimefluronu působily větším cytotoxickým efektem než jejich mateřské látky na různé nádorové buněčné linie. Ovšem ve studiích in vivo nezpůsobily tyto deriváty větší inhibici růstu nádoru v porovnání s mateřskými látkami. U benfluronu a hydrazonu dimefluronu bylo prokázáno prodloužení doby přežití u myší s inokulovanou solidní formou Ehrlichova nádoru. V této práci jsme prokázali, že tomatin nezpůsobuje indukci apoptózy u...
|
|
|
Uplatnění koncepce diversity managementu v oblasti řízení lidských zdrojů
Senichev, Valery ; Blažek, Ladislav (oponent) ; Tomšík, Pavel (oponent) ; Szarková, Miroslava (oponent) ; Konečná, Zdeňka (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou uplatnění koncepce diversity managementu v rámci řízení lidských zdrojů. Cílem je identifikovat faktory, které mají vliv na efektivitu týmů, a to na základě analýzy fungování diverzitních týmů ve vybraných organizacích v České republice. Disertační práce je rozčleněna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části disertační práce je představen přehled přístupů k personální práci v organizaci a propojení s řízením lidských zdrojů na úrovni organizací a týmů. Dále jsou představeny moderní trendy řízení lidských zdrojů jako je CSR, diverzitní management, talent management aj. Na tato témata navazují další, zaměřena na oblast diverzity a diverzitního managementu, typologii diverzity, struktury diverzitního managementu, fungování v týmech, diverzitních týmech a měření dopadu diverzity na efektivitu týmu. V empirické části disertační práce jsou prezentovány výsledky získané v rámci empirického zkoumání (pilotáž, předvýzkum a hlavní výzkum). Hlavním cílem výzkumu bylo zkoumání efektivity diverzitních týmů v organizacích z oboru činnosti peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti a vzdělávání. Zkoumaný soubor v hlavním výzkumu tvořilo 98 vedoucích týmů. Získaná data byla zpracována deskriptivní a explorativní statistikou (neparametrické testy: Spearmanův korelační koeficient, Mannův – Whitneyův test a Kruskalův – Wallisův test). Z provedeného výzkumu vyplynulo, že existuje mírně pozitivní vztah mezi genderovou diverzitou v týmu a faktorem týmové efektivity – odevzdávání práce v termínu. Dále byl zjištěn pozitivní vztah mezi informační diverzitou a faktorem týmové efektivity dosahování cílů/zadání. Byl zjištěn mírně pozitivní vztah mezi informační diverzitou a faktorem týmové efektivity odevzdávání práce v termínu. V týmech se zaměřením na řízení lidských zdrojů převažuje více střední genderová diverzita, v projektových týmech mají vyšší míru informační diverzity. Marketingové týmy na marketing mají nižší informační diverzitu podobně jako týmy se zaměřením na management akademických programů/projektů. Mezi efektivitou v týmu a velikostí týmu nebyl zjištěn vztah, stejně jako nebyl zjištěn vztah mezi velikostí organizace a mírou výskytu věkové, genderové a informační diverzity. Součástí dotazníkového šetření jsou i položky, které měly kvalitativní povahu dat. Z analýzy kvalitativních dat vyplynula zjištění, že věková diverzita souvisí s propojováním odlišných perspektiv a zkušeností v týmech, genderová diverzita může mít kladný vliv na socio – psychologickou dynamiku týmu a prozákaznický přístup. Informační diverzita je často uváděna jako faktor mající pozitivní vliv na řešení úkolů a projektů. Respondenti při definování „ideálně fungujícího týmu“ uváděli proporce ve vztahu k zastoupení lidí a jejich odborností v týmech: šlo převážně o poměr mužů a žen 50 : 50, proporcionální rozložení zkušených a méně zkušených pracovníků v týmu. Dalším důležitým faktorem byla role manažera. Rolí manažera/ky dle respondentů je tým sjednotit, využít potenciál pracovníků na cestě ke spolupráci a splnění pracovních úkolů. Význam tohoto výzkumu spočívá v tom, že diverzitní management je komplexním manažerským přístupem, který má potenciál dlouhodobě příznivě ovlivňovat efektivitu organizace a týmů, které v ní působí. Součástí disertace je i Pomocný slovník terminologie z oblasti diverzitního managementu.
|
|
| |
|
|
Studium protinádorového účinku α-tomatinu a nových derivátů benzo[c]fluorenu
Suchá, Lenka ; Tomšík, Pavel (vedoucí práce) ; Pejchal, Jaroslav (oponent) ; Poučková, Pavla (oponent)
Řada protinádorových léčiv je přírodního původu. Rostliny z čeledi Solanaceae (lilkovité) obsahují různé steroidní glykoalkaloidy, které působí cytotoxicky na nádorové buněčné linie. Cílem první části předkládané práce bylo zjistit potenciální protinádorový účinek steroidního glykoalkaloidu přítomného v roslinnách čeledi lilkovitých - α- tomatinu. Druhá část práce byla zaměřena na testování protinádorového účinku nově syntetizovaných derivátů benzo[c]fluorenu. U benfluronu, jednoho z derivátů benzo[c]fluorenu, byly prokázány protinádorové účinky in vitro i in vivo téměř před 30 lety. Tomatin velmi dobře inhiboval proliferaci a viabilitu buněk MCF-7. U testované buněčné linie nedocházelo po inkubaci s tomatinem k poškození DNA, ke změnám v množství proteinů p53, p21WAF1/CIP1 ani k indukci apoptózy. Zároveň bylo prokázáno snížení množství ATP Všechny nově syntetizované deriváty benfluronu a dimefluronu působily větším cytotoxickým efektem než jejich mateřské látky na různé nádorové buněčné linie. Ovšem ve studiích in vivo nezpůsobily tyto deriváty větší inhibici růstu nádoru v porovnání s mateřskými látkami. U benfluronu a hydrazonu dimefluronu bylo prokázáno prodloužení doby přežití u myší s inokulovanou solidní formou Ehrlichova nádoru. V této práci jsme prokázali, že tomatin nezpůsobuje indukci apoptózy u...
|
|
| |
|
|
Manažerské kompetence v malých podnicích
Novák, Petr ; Szarková, Miroslava (oponent) ; Mohelská, Hana (oponent) ; Tomšík, Pavel (oponent) ; Putnová, Anna (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o manažerských kompetencích v malých výrobních podnicích v České republice. Záměrem výzkumu bylo zjištění současné úrovně těchto kompetencí u vrcholových manažerů těchto podniků. Zvolená problematika představuje velmi aktuální téma z pohledu dalšího rozvoje kompetencí potřebných pro výkon manažerské profese. Autor při zpracování dizertační práce vycházel z teoretických poznatků nabytých důkladným studiem českých a zahraničních odborných monografií, publikovaných vědeckých článků v odborných časopisech, ostatních elektronických zdrojích a především z provedených primárních výzkumů. Hlavním cílem dizertační práce bylo zjištění úrovně manažerských kompetencí vrcholových manažerů malých výrobních podniku z pohledu podnikového řízení, identifikace klíčových proměnných majících vliv na tuto úroveň a navržení doporučení vedoucích k rozvoji zjištěné úrovně. K dosažení hlavního cíle pak dále byly stanoveny 4 dílčí cíle a 5 hypotéz. Na základě výsledků z provedeného pilotního výzkumu kompetencí byl vytvořen model manažerských kompetencí, který byl následně ověřen primárním výzkumem. V rámci vyhodnocení získaných dat byla určena výsledná úroveň jednotlivých kompetencí. S použitím statistického vyhodnocení hypotéz byly zjištěny závislosti mezi kompetencemi a proměnnými, jimiž byly pohlaví manažera, délka současné a celkové manažerské praxe, věk, vlastnický vztah manažera k podniku a nejvyšší dosažené vzdělání manažera. Souhrnné výsledky byly uvedeny do širšího kontextu v porovnání se zjištěným stavem současného vědeckého poznání a na jejich základě byla vytvořena doporučení pro zvýšení úrovně manažerských kompetencí. Závěrem byly uvedeny přínosy dizertační práce a návrh doporučení v pokračování výzkumné činnosti.
|
host ::
RSS.