Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Recentní vývoj údolního ledovce Ferdinandbreen v zálivu Petunia (Špicberky)
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Souostroví Svalbard leží v atlantském sektoru arktidy, přibližně v polovině vzdálenosti mezi severním pobřežím Norska a severním pólem. Kolem 60 % rozlohy Svalbardu recentně pokrývají ledovce mnoha typů od malých karových po rozsáhlé ledovcové čapky. Od malé doby ledové na konci 19. století je na Svalbardu pozorován ústup většiny ledovců. Deglaciace krajiny Svalbardu je spojená s významnými změnami přírodního prostředí, jakými jsou například změny erozních a akumulačních procesů, změny klimatu či začátek sukcese vegetace. Cílem této práce bylo na základě analýzy dat dálkového průzkumu, terénního mapování a georadarového průzkumu určit základní glaciologické charakteristiky údolního ledovce Ferdinandbreen v centrální části ostrova Západní Špicberk a vyhodnotit jeho vývoj v období 1960 - 2014. Délka a rozloha ledovce byla stanovena pomocí leteckých snímků z let 1960, 1990, 2009 a GPS měřením v roce 2014. Mocnost a objem ledovce byl vypočten na základě měření georadarovou metodou. Délka ledovce v roce 2014 činila 1,401 km, rozloha 0,560 km2 a objem 6 561 684 m3 . Maximální měřená mocnost ledovce v roce 2014 byla 42,5 m. Během období 1960 - 2014 se délka ledovce zmenšila o 45 % a rozloha o 69 %, mocnost ledovce se v období 1990 - 2014 zmenšila v průměru o 23,5 m. Průměrné roční změny délky, rozlohy a...
Geneze žulových jeskyní v Krkonoších
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
V Krkonoších je evidováno celkem 16 žulových jeskyní, které lze zařadit do 4 morfogenetických typů: rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové jeskyně a jeskynní výklenky. Prostorové rozmístění jeskyní je velmi nerovnoměrné - 13 jeskyní se nachází na území Pogórze Karkonoskie a 3 jeskyně na území Krkonošských hřbetů. Jeskyně, spojené s pohyby skalních bloků (rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové) vznikly v periglaciálních podmínkách kombinací kryogenních a gravitačních procesů. Jeskynní výklenky vznikly selektivním zvětráváním horniny podél horizontálních puklin. Nejvhodnějším typem krkonošské žuly pro vznik jeskyní je hrubozrnná porfyrická varianta, která má nepravidelný systém primárních puklin a je méně odolná vůči selektivnímu zvětrávání. Výzkum současného vývoje jeskyní Krakonošova klenotnice a Lomená v Pančavské jámě by bylo vhodné zaměřit na monitoring recentních pohybů skalních bloků a relativní datování puklinových ploch.
Automatická detekce přechodů pro chodce z leteckých snímků
Tomíček, Jiří ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Fiala, Radek (oponent)
V současné době existuje celá řada publikací zabývajících se detekcí silniční sítě z obrazových dat dálkového průzkumu Země. Je však nedostatek prací, které by se zabývaly detekcí prvků vodorovného dopravního značení z těchto dat. Naproti tomu existuje celá řada studií, zabývajících se detekcí vodorovného dopravního značení v oboru počítačového vidění. Teoretická část diplomové práce přináší shrnutí metod používaných jak při detekci objektů z obrazových dat dálkového průzkumu Země, tak v oboru počítačového vidění. V praktické části je navržen algoritmus automatické detekce přechodů pro chodce s využitím leteckých měřických snímků a vektorové vrstvy silnic. Přechody pro chodce jsou detekovány pomocí výpočtu míry podobnosti mezi obrazem a sadou předdefinovaných vzorů. Získaný soubor potenciálních objektů přechodů je dále filtrován za použití geometrických a vztahových kritérií. V závěru práce je provedena nezávislá validace algoritmu a výsledky jsou diskutovány s odbornou literaturou. Klíčová slova: Přechod pro chodce, vodorovné dopravní značení, Image matching, letecké snímky
Recentní vývoj údolního ledovce Ferdinandbreen v zálivu Petunia (Špicberky)
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Souostroví Svalbard leží v atlantském sektoru arktidy, přibližně v polovině vzdálenosti mezi severním pobřežím Norska a severním pólem. Kolem 60 % rozlohy Svalbardu recentně pokrývají ledovce mnoha typů od malých karových po rozsáhlé ledovcové čapky. Od malé doby ledové na konci 19. století je na Svalbardu pozorován ústup většiny ledovců. Deglaciace krajiny Svalbardu je spojená s významnými změnami přírodního prostředí, jakými jsou například změny erozních a akumulačních procesů, změny klimatu či začátek sukcese vegetace. Cílem této práce bylo na základě analýzy dat dálkového průzkumu, terénního mapování a georadarového průzkumu určit základní glaciologické charakteristiky údolního ledovce Ferdinandbreen v centrální části ostrova Západní Špicberk a vyhodnotit jeho vývoj v období 1960 - 2014. Délka a rozloha ledovce byla stanovena pomocí leteckých snímků z let 1960, 1990, 2009 a GPS měřením v roce 2014. Mocnost a objem ledovce byl vypočten na základě měření georadarovou metodou. Délka ledovce v roce 2014 činila 1,401 km, rozloha 0,560 km2 a objem 6 561 684 m3 . Maximální měřená mocnost ledovce v roce 2014 byla 42,5 m. Během období 1960 - 2014 se délka ledovce zmenšila o 45 % a rozloha o 69 %, mocnost ledovce se v období 1990 - 2014 zmenšila v průměru o 23,5 m. Průměrné roční změny délky, rozlohy a...
Geneze žulových jeskyní v Krkonoších
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
V Krkonoších je evidováno celkem 16 žulových jeskyní, které lze zařadit do 4 morfogenetických typů: rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové jeskyně a jeskynní výklenky. Prostorové rozmístění jeskyní je velmi nerovnoměrné - 13 jeskyní se nachází na území Pogórze Karkonoskie a 3 jeskyně na území Krkonošských hřbetů. Jeskyně, spojené s pohyby skalních bloků (rozsedlinové, suťovo - rozsedlinové, suťové) vznikly v periglaciálních podmínkách kombinací kryogenních a gravitačních procesů. Jeskynní výklenky vznikly selektivním zvětráváním horniny podél horizontálních puklin. Nejvhodnějším typem krkonošské žuly pro vznik jeskyní je hrubozrnná porfyrická varianta, která má nepravidelný systém primárních puklin a je méně odolná vůči selektivnímu zvětrávání. Výzkum současného vývoje jeskyní Krakonošova klenotnice a Lomená v Pančavské jámě by bylo vhodné zaměřit na monitoring recentních pohybů skalních bloků a relativní datování puklinových ploch.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.