|
|
Stabilita sorbentu na bázi amorfního oxidu Mn v závislosti na pH
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Vlivem činnosti člověka dochází ke kontaminaci půd toxickými kovy a polokovy, které představují riziko pro člověka a složky životního prostředí. Jednou z dekontaminačních technik je chemická stabilizace, např. za pomoci oxidů Fe, Al a Mn. Oxidy Mn vykazují řadu vlastností, díky nimž mohou být dobrými sorbenty toxických kovů, jako jsou například nízký bod nulového náboje, struktura umožňující snadnou sorpci iontů a velký specifický povrch. Cílem této práce je výzkum stability syntetického amorfního oxidu manganu (AOM) v závislosti na pH pomocí pH-statického loužícího testu. Výsledky ukazují, že při loužícím testu byl do roztoku významně uvolňován Mn, s rostoucím pH klesala koncentrace Mn v roztoku, při pH 3 byla naměřena koncentrace 34 100 mg/l, při pH 8 pak pouze 90 mg/l. Byla pozorována zřetelná závislost úbytku hmotnosti pevné fáze na pH, při pH 3 došlo k hmotnostnímu úbytku 98,4 %, při pH 8 byla hmotnostní ztráta 11,2 %. Na povrchu AOM byly pomocí skenovací elektronové mikroskopie pozorovány novotvořené krystaly rodochrozitu (MnCO 3), který kontroloval mobilitu Mn při pH > 5. Výsledky ukazují, že použití AOM pro dekontaminaci půd kontaminovaných kovy a polokovy by mohlo být vhodné řešení pro půdy s neutrálním či vyšším pH, naopak pro kyselé půdy se jeví aplikace AOM jako nevhodná. Powered by TCPDF...
|
|
|
Efektivita chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu
Tomášová, Zdeňka
Riziko spojené s kontaminací půd toxickými (polo)kovy je aktuálním tématem životního prostředí. Jednou z in situ sanačních technologií je chemická stabilizace kontaminovaných půd, např. pomocí přídavku oxidů železa, manganu nebo hliníku. Oxidy manganu se přirozeně vyskytují v půdách a díky svým příznivým vlastnostem, jako např. nízkému bodu nulového náboje, vysokému specifickému povrchu a struktuře umožňující snadné přijetí iontů, mohou být dobrými sorbenty toxických kovů a polokovů. Předmětem této diplomové práce je zjištění efektivity chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu (AOM) v různých pH podmínkách. V zemědělské půdě z oblasti Příbrami kontaminované imisemi z olověné hutě, s koncentracemi Pb 1 100 mg/kg, Zn 294 mg/kg, Cd 4,98 mg/kg, As 118 mg/kg a Sb 48,9 mg/kg, byl uložen AOM po dobu 2 a 6 měsíců. Na takto ošetřené půdě byl následně proveden pH-statický loužící test v rozsahu pH 3-8. Přítomnost oxidu v půdě vedla k zvýšení jejího přirozeného pH (z 5,77 původní půdy na 6,59 při 2 měsících inkubace a 6,23 po 6 měsících). Zatímco u Cd a Zn nebyl pozorován výrazný vliv AOM na vyluhovatelnost, v případě Pb, Cu, As a Sb se sorbent jevil jako efektivní stabilizační činidlo. K snížení dostupnosti Pb došlo pouze v kyselých podmínkách (např. při pH 3 na 22 % u vzorku s...
|
|
|
Efektivita chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu
Tomášová, Zdeňka
Riziko spojené s kontaminací půd toxickými (polo)kovy je aktuálním tématem životního prostředí. Jednou z in situ sanačních technologií je chemická stabilizace kontaminovaných půd, např. pomocí přídavku oxidů železa, manganu nebo hliníku. Oxidy manganu se přirozeně vyskytují v půdách a díky svým příznivým vlastnostem, jako např. nízkému bodu nulového náboje, vysokému specifickému povrchu a struktuře umožňující snadné přijetí iontů, mohou být dobrými sorbenty toxických kovů a polokovů. Předmětem této diplomové práce je zjištění efektivity chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu (AOM) v různých pH podmínkách. V zemědělské půdě z oblasti Příbrami kontaminované imisemi z olověné hutě, s koncentracemi Pb 1 100 mg/kg, Zn 294 mg/kg, Cd 4,98 mg/kg, As 118 mg/kg a Sb 48,9 mg/kg, byl uložen AOM po dobu 2 a 6 měsíců. Na takto ošetřené půdě byl následně proveden pH-statický loužící test v rozsahu pH 3-8. Přítomnost oxidu v půdě vedla k zvýšení jejího přirozeného pH (z 5,77 původní půdy na 6,59 při 2 měsících inkubace a 6,23 po 6 měsících). Zatímco u Cd a Zn nebyl pozorován výrazný vliv AOM na vyluhovatelnost, v případě Pb, Cu, As a Sb se sorbent jevil jako efektivní stabilizační činidlo. K snížení dostupnosti Pb došlo pouze v kyselých podmínkách (např. při pH 3 na 22 % u vzorku s...
|
|
|
Efektivita chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Trakal, Lukáš (oponent)
Riziko spojené s kontaminací půd toxickými (polo)kovy je aktuálním tématem životního prostředí. Jednou z in situ sanačních technologií je chemická stabilizace kontaminovaných půd, např. pomocí přídavku oxidů železa, manganu nebo hliníku. Oxidy manganu se přirozeně vyskytují v půdách a díky svým příznivým vlastnostem, jako např. nízkému bodu nulového náboje, vysokému specifickému povrchu a struktuře umožňující snadné přijetí iontů, mohou být dobrými sorbenty toxických kovů a polokovů. Předmětem této diplomové práce je zjištění efektivity chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu (AOM) v různých pH podmínkách. V zemědělské půdě z oblasti Příbrami kontaminované imisemi z olověné hutě, s koncentracemi Pb 1 100 mg/kg, Zn 294 mg/kg, Cd 4,98 mg/kg, As 118 mg/kg a Sb 48,9 mg/kg, byl uložen AOM po dobu 2 a 6 měsíců. Na takto ošetřené půdě byl následně proveden pH-statický loužící test v rozsahu pH 3-8. Přítomnost oxidu v půdě vedla k zvýšení jejího přirozeného pH (z 5,77 původní půdy na 6,59 při 2 měsících inkubace a 6,23 po 6 měsících). Zatímco u Cd a Zn nebyl pozorován výrazný vliv AOM na vyluhovatelnost, v případě Pb, Cu, As a Sb se sorbent jevil jako efektivní stabilizační činidlo. K snížení dostupnosti Pb došlo pouze v kyselých podmínkách (např. při pH 3 na 22 % u vzorku s...
|
|
|
Stabilita sorbentu na bázi amorfního oxidu Mn v závislosti na pH
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Vlivem činnosti člověka dochází ke kontaminaci půd toxickými kovy a polokovy, které představují riziko pro člověka a složky životního prostředí. Jednou z dekontaminačních technik je chemická stabilizace, např. za pomoci oxidů Fe, Al a Mn. Oxidy Mn vykazují řadu vlastností, díky nimž mohou být dobrými sorbenty toxických kovů, jako jsou například nízký bod nulového náboje, struktura umožňující snadnou sorpci iontů a velký specifický povrch. Cílem této práce je výzkum stability syntetického amorfního oxidu manganu (AOM) v závislosti na pH pomocí pH-statického loužícího testu. Výsledky ukazují, že při loužícím testu byl do roztoku významně uvolňován Mn, s rostoucím pH klesala koncentrace Mn v roztoku, při pH 3 byla naměřena koncentrace 34 100 mg/l, při pH 8 pak pouze 90 mg/l. Byla pozorována zřetelná závislost úbytku hmotnosti pevné fáze na pH, při pH 3 došlo k hmotnostnímu úbytku 98,4 %, při pH 8 byla hmotnostní ztráta 11,2 %. Na povrchu AOM byly pomocí skenovací elektronové mikroskopie pozorovány novotvořené krystaly rodochrozitu (MnCO 3), který kontroloval mobilitu Mn při pH > 5. Výsledky ukazují, že použití AOM pro dekontaminaci půd kontaminovaných kovy a polokovy by mohlo být vhodné řešení pro půdy s neutrálním či vyšším pH, naopak pro kyselé půdy se jeví aplikace AOM jako nevhodná. Powered by TCPDF...
|
|
|
Základní registry veřejné správy, problémy veřejných rejstříků
Vašák, Michal ; Rieger, Pavel (vedoucí práce) ; Tomášová, Zdeňka (oponent)
Práce si dává za cíl přiblížit problematiku veřejných registrů, databází, seznamů, informačních systémů (dále jen "registry") ve veřejné správě. Uvádí demonstrativní výčet registrů, které jsou zakotveny v právním řádu ČR, a jejichž užívání platná právní úprava upravuje. Vymezeny a popsány jsou registry veřejné správy, orgány veřejné správy, které tyto registry spravují a způsob nakládání s informacemi z těchto registrů. Pozornost je věnována těm registrům, které obsahují osobní údaje. Jejich provozováním může docházet k zásahu do práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů. V této souvislosti je zvláště podrobně popsán katastr nemovitostí, dále matriky, evidence obyvatel, živnostenský rejstřík, informační systémy vedené správci daní a jiné registry. Zmíněny jsou také ostatní registry, jako například centrální registr řidičů, evidence občanských průkazů a cestovních dokladů, databáze účastníků veřejné telefonní služby, dále některé speciální registry jako je seznam advokátů, ústřední seznam znalců a tlumočníků a jiné. Práce se zmíní o provázanosti jednotlivých informačních systémů, spolupráci orgánů, které jejich informace využívají. Všímá si také zákonných podkladů, na základě kterých mohou správci konkrétních registrů některé údaje poskytovat. Práce se zabývá přístupem občanů k informacím z rejstříků, porovnává rejstříky z hlediska dostupnosti informací, zmiňuje nové trendy usnadňující přístup k informacím z veřejných rejstříků.
|
host ::
RSS.