Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení biologické rozložitelnosti nových typů lehčených polyurethanů
Tošovská, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Beneš, Hynek (oponent)
Práce se zabývá biologickou rozložitelností (biodegradací) nových typů lehčených polyurethanů, které byly připraveny za účelem využití v zemědělské krajině. Rešeršní část shrnuje využití a principy biodegradace polyurethanů, dále je zpracován přehled standardizovaných metod pro kvantifikaci biodegradovatelnosti. Biodegradovatelnost materiálů byla laboratorně testována po dobu 150 dní pomocí respirometrie podle standardní normy D 5988. Celulóza (pozitivní kontrola) byla zmineralizována z 30,25±2,28 %. Nejlépe rozložitelný materiál (PUR-B) byl zmineralizován z 9,73±1,95 %. Postupem dle normy D 5988 došlo k podhodnocení výsledků. Pro správnou interpretaci výsledků se osvědčilo použití BaCl2, který stabilizoval absorbovaný CO2 uvolněný respirací z degradovaných materiálů. Pro rychlé otestování biodegradovatelnosti nových materiálů byla navržena metoda využívající degradace za pomoci bakteriálního inokula v minerálním médiu. Dostupnost materiálů pro mikroorganismy byla měřena jako závislost optické density na čase. Nezdegradované části plastů představují potenciální riziko pro životní prostředí. Na teoretické úrovni byla zpracována problematika mikroplastů a možnosti jejich kvantifikace. Byla vybrána metoda pro kvantifikaci mikroplastů v mořských sedimentech, kterou by bylo s největší pravděpodobností...
Stanovení biologické rozložitelnosti nových typů lehčených polyurethanů
Tošovská, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Beneš, Hynek (oponent)
Práce se zabývá biologickou rozložitelností (biodegradací) nových typů lehčených polyurethanů, které byly připraveny za účelem využití v zemědělské krajině. Rešeršní část shrnuje využití a principy biodegradace polyurethanů, dále je zpracován přehled standardizovaných metod pro kvantifikaci biodegradovatelnosti. Biodegradovatelnost materiálů byla laboratorně testována po dobu 150 dní pomocí respirometrie podle standardní normy D 5988. Celulóza (pozitivní kontrola) byla zmineralizována z 30,25±2,28 %. Nejlépe rozložitelný materiál (PUR-B) byl zmineralizován z 9,73±1,95 %. Postupem dle normy D 5988 došlo k podhodnocení výsledků. Pro správnou interpretaci výsledků se osvědčilo použití BaCl2, který stabilizoval absorbovaný CO2 uvolněný respirací z degradovaných materiálů. Pro rychlé otestování biodegradovatelnosti nových materiálů byla navržena metoda využívající degradace za pomoci bakteriálního inokula v minerálním médiu. Dostupnost materiálů pro mikroorganismy byla měřena jako závislost optické density na čase. Nezdegradované části plastů představují potenciální riziko pro životní prostředí. Na teoretické úrovni byla zpracována problematika mikroplastů a možnosti jejich kvantifikace. Byla vybrána metoda pro kvantifikaci mikroplastů v mořských sedimentech, kterou by bylo s největší pravděpodobností...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.