|
| |
|
|
Vliv kontraceptiv a hormonální substituční terapie na receptory pohlavních steroidních hormonů
Krasulová, Hana ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Tošner, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce objasňuje problematiku hladin estrogenových a progesteronových receptorů (ER a PR) v normální prsní tkáni a tkáni nádorové a interpretuje jejich změny. Cílem naší práce bylo vyhledat publikace, které se zabývají možností falešné pozitivity nádorů prsu a objasňují za jak dlouho po terapii kontraceptivy a hormonální substituční terapií můžeme očekávat relevantní výsledky hladin receptorů a jaké můžeme očekávat koncentrace hormonů v séru. V první řadě jsme sepsali přehled antikoncepce a hormonální terapie. Zaměřili jsme se na fyziologické koncentrace estradiolu a progesteronu v séru a jejich možné ovlivnění antikoncepcí a hormonální substituční terapií. Zjistili jsme, že nyní většina kontraceptiv obsahuje takové dávky ethinylestradiolu, které dosahují v séru podobných koncentrací jako při fyziologickém stavu. U žen v postmenopauze dochází ke snížení hladiny estradiolu oproti premenopauzálnímu stavu. Dávky ethinylestradiolu v substituční terapii jsou podstatně vyšší než u antikoncepce. Hledali jsme vztah mezi hladinami ER a PR a jejich možném ovlivnění antikoncepcí nebo hormonální substituční terapií. Česká literatura tuto otázku bohužel neřeší, proto jsme informace vyhledali především ze zahraničních studií. V jedné ze studií jsme zjistili, že u žen v postmenopauze dochází ke...
|
|
|
Mukokutánní kandidóza a její vztah k ženským pohlavním hormonům
Košťálová, Marie ; Tošner, Jindřich (vedoucí práce) ; Kudela, Milan (oponent) ; Mencl, Karel (oponent)
Souhrn Cílem práce bylo zkoumání vztahu mezi mukokutánní kandidózou (MKK) a ženskými pohlavními hormony. Problematikou se většinou zabývají zvláště dermatologové, gynekologové nebo mykologové. Náš přístup je zajímavý v tom, že primárně vychází z postižení kůže a/nebo jejích adnex a hledá případnou koincidenci či jinou souvislost v oblasti vulvovaginální. Za tímto účelem bylo vyšetřeno celkem 81 žen, rozdělených dle hormonálního vyšetření do dvou skupin (ženy období fertilního a perimenopauzálního a ženy v postmenopauze). K bližšímu porovnání anamnestických údajů byl vypracován "kandidový" dotazník.Vztah MKK k ženským pohlavním hormonům byl sledován in vivo i in vitro. Zjistili jsme především, že v době přítomnosti kožní kvasinky byla v obou skupinách v pochvě nejčastěji C. albicans, v postmenopauze byl její výskyt významně nižší (významně nižší hladiny E2 a PG). Také kultivační shoda mezi kůží a vulvovaginální oblastí byla častější v období fertilním a perimenopauzálním než v postmenopauze. Týkala se opět nejvíce C. albicans a výraznější byla u žen s prokázanou ovulací (významně vyšší hladiny PG). Byla-li v pochvě přítomna C. albicans, pak se kožní kandidóza způsobená stejnou kvasinkou objevila nejčastěji na horních končetinách. Pravá horní končetina byla postižena zejména v postmenopauze častěji. Vztah k...
|
|
|
Solubilní forma scavenger receptoru pro hemoglobin (sCD163) v těhotenstvích komplikovaných předčasným odtokem plodové vody
Kacerovský, Marian ; Tošner, Jindřich (vedoucí práce) ; Calda, Pavel (oponent) ; Procházka, Martin (oponent)
SOUHRN Předčasný odtok plodové vody (PPROM) představuje zhruba 30% všech předčasných porodů. Histologická chorioamnionitida, která se vyskytuje u přibližně 50-80% těhotenství s PPROM, je spojena se zhoršenou perinatální mortalitou a morbiditou. Scavenger receptor pro hemoglobin (CD163) je transmembránový glykoprotein nalézaný téměř výhradně na monocytech a makrofázích. Jeho hlavní funkcí je vychytávání komplexů hemoglobin-haptoglobin. Také však slouží jako povrchový receptor, který dokáže rozpoznat intaktní bakterie. Navíc se podílí na pozdní, tlumivé, fázi akutního i chronického zánětu. Jeho solubilní forma (sCD163) představuje odštěpenou extracelulární část receptoru, která se uvolňuje do tělních tekutin. Hlavní cíl disertační práce bylo vyšetřit hladiny sCD163 v plodové vodě a pupečníkové krvi u těhotenství PPROM s ohledem na přítomnost HCA a funisitidy. První specifický cíl byl zjistit hladiny sCD163 v plodové vodě nekomplikovaných těhotenství, resp. v druhém trimestru a v termínu porodu. Vzorky plodové vody byly získané od 31 žen, které podstoupily aminocentézu z genetické indikace, 21 žen v termínu porodu bez děložní aktivity a 11 od žen s běžícím porodem. Hladiny sCD163 v plodové vodě byly stanoveny pomocí enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) metody. Hladiny sCD163 v plodové vodě klesaly v...
|
|
|
Význam testování chemosenzitivity buněk ovariálních nádorů.
Řezáč, Adam ; Tošner, Jindřich (vedoucí práce) ; Novotný, Zdeněk (oponent) ; Chovanec, Josef (oponent)
SOUHRN Karcinom ovaria je nejčastější příčinou úmrtí na gynekologické malignity. Většina karcinomů ovaria je diagnostikována v pokročilém stádiu nemoci. Chirurgická léčba v kombinaci s chemoterapií dosahuje vysoké léčebné odpovědi, avšak u dvou třetin pacientek dochází k relapsu onemocnění, rozvoji chemorezistence a následně k úmrtí. Biologická odlišnost jednotlivých typů nádorů je tak pestrá, že jeden léčebný režim nemůže být optimální variantou pro všechny pacientky. Stále více prací se zaměřuje na individualizaci nádorové léčby. Tato práce se zaměřila na in vitro testování citlivosti ovariálního karcinomu na vybraná cytostatika pomocí MTT testu a její využitelnost v klinickém rozhodování. U 55 pacientek s karcinomem ovaria, jsme v letech 2006-2010 odebrali vzorek nádorové ovariální tkáně anebo vzorek maligního ascitu pro testování in vitro chemosenzitivity / chemorezistence pomocí MTT testu. Cílem práce bylo porovnat výsledky MTT testování s klinickými parametry. In vitro chemosenzitivita se vyskytla v 67 % na cisplatinu, v 22 % na karboplatinu a v 16 % na paklitaxel. Význam in vitro chemosenzitivity u cisplatiny byl zaznamenán u období bez progrese a u celkového přežití. Multivariantní analýzou jsme u pacientek in vitro chemosenzitivních na karboplatinu s nulovým nebo mikroskopickým nádorovým reziduem...
|
|
|
Sexualita pacientek po prosté a radikální hysterektomii pro zhoubné nebo nezhoubné gynekologické onemocnění
Vrzáčková, Petra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Tošner, Jindřich (oponent) ; Kubíček, Vladimír (oponent)
Úvod: Karcinom děložního hrdla je často diagnózou velmi mladých, sexuálně aktivních žen. Radikální hysterektomie, jako základní léčebná modalita v časných stadiích onemocnění, umožňuje dosažení velmi příznivých onkologických výsledků. Na druhé straně má také svou nezanedbatelnou morbiditu, která se týká především dysfunkcí močového měchýře a rekta, lymfedémů a zhoršení sexuálního života pacientky. Metodika: Pro prospektivní analýzu byla využita data 41 pacientek, které podstoupily radikální hysterektomii pro karcinom děložního hrdla, 49 pacientek podstupujících prostou hysterektomii pro benigní gynekologické onemocnění a 53 zdravých kontrol. Pacientky vyplnily dotazníky týkající se sexuálních funkcí a kvality života před operací a následně 6 a 12 měsíců po operaci. Výsledky: Nejdůležitějším zjištěním byl průkaz dlouhodobého a signifikantního zhoršení objektivní vzrušivosti u pacientek po radikální hysterektomii (p = 0,041). Dále byl zaznamenán pokles sexuální touhy a vyšší frekvence bolestí během sexuálních aktivit. V souboru žen po prosté hysterektomii byl trend výskytu sexuálních obtíží klesající, především snížení frekvence výrazné dyspareunie. Souhrn: Radikální hysterektomie pro karcinom děložního hrdla představuje riziko vzniku poruch vzrušivosti, pokles libida a zhoršení dyspareunie. Psychosexuální...
|
|
|
Význam testování chemosenzitivity buněk ovariálních nádorů.
Řezáč, Adam ; Tošner, Jindřich (vedoucí práce) ; Novotný, Zdeněk (oponent) ; Chovanec, Josef (oponent)
SOUHRN Karcinom ovaria je nejčastější příčinou úmrtí na gynekologické malignity. Většina karcinomů ovaria je diagnostikována v pokročilém stádiu nemoci. Chirurgická léčba v kombinaci s chemoterapií dosahuje vysoké léčebné odpovědi, avšak u dvou třetin pacientek dochází k relapsu onemocnění, rozvoji chemorezistence a následně k úmrtí. Biologická odlišnost jednotlivých typů nádorů je tak pestrá, že jeden léčebný režim nemůže být optimální variantou pro všechny pacientky. Stále více prací se zaměřuje na individualizaci nádorové léčby. Tato práce se zaměřila na in vitro testování citlivosti ovariálního karcinomu na vybraná cytostatika pomocí MTT testu a její využitelnost v klinickém rozhodování. U 55 pacientek s karcinomem ovaria, jsme v letech 2006-2010 odebrali vzorek nádorové ovariální tkáně anebo vzorek maligního ascitu pro testování in vitro chemosenzitivity / chemorezistence pomocí MTT testu. Cílem práce bylo porovnat výsledky MTT testování s klinickými parametry. In vitro chemosenzitivita se vyskytla v 67 % na cisplatinu, v 22 % na karboplatinu a v 16 % na paklitaxel. Význam in vitro chemosenzitivity u cisplatiny byl zaznamenán u období bez progrese a u celkového přežití. Multivariantní analýzou jsme u pacientek in vitro chemosenzitivních na karboplatinu s nulovým nebo mikroskopickým nádorovým reziduem...
|
|
|
Minimalizace komplikací indukce ovulace gonadotropiny
Středa, Robert ; Tošner, Jindřich (vedoucí práce) ; Dostál, Jiří (oponent) ; Huser, Martin (oponent)
Souhrn Název: Minimalizace komplikací indukce ovulace gonadotropiny Cílem práce bylo zhodnotit správnost určení počátečních dávek folitropinu beta na základě znalosti ovariální odpovědi na dříve podaný klomifencitrát v indukci ovulace společně s intrauterinní inseminací. Určení správné počáteční dávky gonadotropinů je zásadní v prevenci nízké nebo naopak nadměrné ovariální odpovědi s projevy zrušení cyklu, vícečetného těhotenství nebo ovariálního hyperstimulačního syndromu. Cílem indukce ovulace gonadotropiny je použití co nejnižší dávky zajišťující vývoj folikulu k dosažení pouze mono-folikulárního vývoje. Předmětem studie bylo srovnání účinku tří rozdílných počátečních dávek folitropinu beta (PUREGON PEN 50, 75 a 100 IU denně) na počet folikulů, výšku sliznice v době aplikace lidského choriového gonadotropinu, celkovou spotřebu gonadotropinů na cyklus, pravděpodobnost dosažení klinického těhotenství a zrušení cyklů. V období od března 2005 do června 2006 jsme srovnávali 90 cyklů ovariální stimulace u 90 párů s idiopatickým faktorem neplodnosti, anovulací a mírným andrologickým faktorem. Prospektivně jsme pacientky rozdělili do skupin s počáteční dávkou folitropinu beta 50, 75 nebo 100 IU na základě znalosti ovariální odpovědi na dříve podaný klomifencitrát. Realizovali jsme 85 intrauterinních inseminací...
|
|
|
Sexualita pacientek po prosté a radikální hysterektomii pro zhoubné nebo nezhoubné gynekologické onemocnění
Vrzáčková, Petra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Tošner, Jindřich (oponent) ; Kubíček, Vladimír (oponent)
Úvod: Karcinom děložního hrdla je často diagnózou velmi mladých, sexuálně aktivních žen. Radikální hysterektomie, jako základní léčebná modalita v časných stadiích onemocnění, umožňuje dosažení velmi příznivých onkologických výsledků. Na druhé straně má také svou nezanedbatelnou morbiditu, která se týká především dysfunkcí močového měchýře a rekta, lymfedémů a zhoršení sexuálního života pacientky. Metodika: Pro prospektivní analýzu byla využita data 41 pacientek, které podstoupily radikální hysterektomii pro karcinom děložního hrdla, 49 pacientek podstupujících prostou hysterektomii pro benigní gynekologické onemocnění a 53 zdravých kontrol. Pacientky vyplnily dotazníky týkající se sexuálních funkcí a kvality života před operací a následně 6 a 12 měsíců po operaci. Výsledky: Nejdůležitějším zjištěním byl průkaz dlouhodobého a signifikantního zhoršení objektivní vzrušivosti u pacientek po radikální hysterektomii (p = 0,041). Dále byl zaznamenán pokles sexuální touhy a vyšší frekvence bolestí během sexuálních aktivit. V souboru žen po prosté hysterektomii byl trend výskytu sexuálních obtíží klesající, především snížení frekvence výrazné dyspareunie. Souhrn: Radikální hysterektomie pro karcinom děložního hrdla představuje riziko vzniku poruch vzrušivosti, pokles libida a zhoršení dyspareunie. Psychosexuální...
|
|
|
Úloha neuroaktivních steroidů v těhotenství a jejich význam v prenatální diagnostice
Pašková, Andrea ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Tošner, Jindřich (oponent)
Steroidní hormony účinkují dvěma způsoby. Klasický účinek na genomové úrovni nastupuje relativně pomalu, v hodinách až dnech. Naopak negenomové účinky steroidů mohou ovlivnit buněčné pochody během sekund či dokonce milisekund. V průběhu těhotenství se uplatňují oba mechanismy. Steroidní hormony, které působí negenomově a ovlivňují neuronální excitabilitu, se nazývají neuroaktivní steroidy. Cílem této práce bylo stanovení hladin steroidních hormonů a zkoumání jejich vztahu k fyziologii a patofyziologii těhotenství. Fyziologický význam zvýšení placentární tvorby progesteronu, snížení produkce 5β-pregnanových steroidů a rostoucí aktivita steroidních sulfotransferáz s gestační věkem jsou podrobně diskutovány. Na základě námi získaných výsledků byl navržen alternativní mechanismus syntézy mateřského progesteronu v těhotenství (progesteron, resp. gestageny stabilizují činnost myometria = udržení těhotenství). Na rozdíl od dřívějších sdělení naše pozorování popisují vznik gestagenů z prekurzorů ze strany plodu (z pregnenolon sulfátu). Tento mechanismus je úzce spojen s distribucí placentárních oxidoreduktáz. Příslušná data této práce ukazují na rostoucí trend směrem k přeměně 3-oxo-(3β-hydroxy-), 17-oxo- a 20-oxo-steroidů na jejich 3α-hydroxy-, 17β-hydroxy- a 20α-hydroxy-metabolity. Z toho vyplývá, že...
|
host ::
RSS.