|
|
"Old Tales in New Skins": Three Authors Reinvent the Fairy Tales
Benešová, Sára ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Machová, Mariana (oponent)
Klíčová slova: Pohádky, Revizionismus, Transformace, Feminismus, Poezie, Anne Sexton, Olga Broumas, Emma Donoghue Diplomová práce pojednává rozmanité způsoby, jimiž tři anglofonní autorky a představitelky tří literárních generací, Anne Sexton (1928-1974), Olga Broumas (nar. 1949) a Emma Donoghue (nar. 1969), přistupují k přetváření klasických pohádek. Zkoumané básnické i prozaické revize, jejichž kořeny lze vysledovat až k ústně tradovaným verzím tradičních pohádek, sebraných a kanonizovaných bratry Grimmy, posunují hranice literárních forem, žánrů a narativních struktur. Pojednávané autorky podtrhují multiplicitu a proměnlivý charakter těchto známých příběhů, postav a rozuzlení, čímž zpochybňují různé společenské a kulturní normy. Všechny také staví do popředí tvůrčí sílu jazyka jako takového a oživují tak literární diskurz a rozšiřují možnosti lyrické poezie, respektive narativní prózy. Pohádky bratří Grimmů mají v západní kulturní tradici podobný význam jako antický mýtus nebo biblická ikonografie. Společně tvoří kánon, který nejenže obstál ve zkoušce času, ale je i nadále konfrontován a revidován autory (a zejména autorkami) z různých míst a časových období. Jedním z význačných rysů těchto klasických příběhů je jejich mobilita a skutečnost, že se prolínají napříč kontinenty, žánry i mezi...
|
|
|
Hovořící mrtví: zkoumání hřbitova jako literárního nástroje v Hřbitovní hlíně Máirtína Ó Cadhaina a Lincoln in the Bardo George Saunderse
Rogan, Patrick ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
in Czech Záměrem této diplomové práce je zevrubné porovnání mezi románem Cré na Cille Máirtína Ó Cadhaina a románem Lincoln in the Bardo George Saunderse. Zvláštní důraz je kladen na to, jak Ó Cadhain a Saunders používají literární techniky 'lasů na hřbitově' jako metody vybrazení komunity. První kapitola se zaměřuje na vyobrazení posmrtného života, které je pro oba romány zásadní - Saundersovo fantastické přepracování konceptu barda, které je vlastní tibetskému buddhismu, kontrastuje s metafyzickým a přesto téměř bezbožným posmrtným životem v románu Ó Cadhaina. Druhá kapitola využívá teorii heteroglosie Michaila Bachtina k analýze jazyka používaného postavami v obou románech. Třetí kapitola začíná poskytnutím historického pozadí každého románu (Cré na Cille se odehrává během druhé světové války a Lincoln in the Bardo se odehrává v počátcích americké občanské války) a následně se zabývá tím, jak některé z hlavních postav obou děl zapadají do těchto specifických epoch. Práce poté shrnuje klíčové důvody, proč literární technika 'hlasů na hřbitově' může sloužit jako ideální prostředek k zobrazení komunity v její celistvosti. Závěr práce stručně zkoumá myšlenku encyklopedického příběhu Edwarda Mendelsona a jestli a jak Cré na Cille a Lincoln in the Bardo zapadají do tohoto konceptu.
|
|
|
Religion and Spirituality in Eimear McBride's A Girl is a Half-Formed Thing and Sally Rooney's Beautiful World, Where Are you
Málková, Daniela ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
práce Ačkoli Eimear McBride a Sally Rooney zdánlivě nemají jako autorky co do stylu a témat svých prací mnoho společného, spojuje je jejich irský původ a kritický pohled na způsob, jímž katolická církev životy mnoha generací tamních obyvatel. Náboženství není převládajícím tématem jejich děl, ale jejich postavy jsou do jisté míry ovlivněny odkazem irského katolicismu. Zatímco McBride se k víře své hlavní postavy staví negativně, Rooney se zapojuje do debaty o tom, zda je katolická víra v 21. století ještě praktikovatelná, či nikoli. Obě si osvojily výjimečný přístup k vyprávění a způsobem, jímž užívají jazyk, porušují tradiční románové konvence. Tato práce zkoumá, jak ve svých dílech tematizují náboženství a politiku, jak je ovlivňuje náboženská historie Irska a jak formální prvky jejich próz fungují v souladu s jejich vypravěčskými strategiemi. Druhá kapitola se zaměřuje na McBride a její výjimečné využití proudu vědomí. Ačkoli McBride nebyla ani zdaleka první, kdo jej používal, přijala fragmentární povahu této vyprávěcí techniky za vlastní. Díky proměnlivé formě, v níž pasáže s narušenou syntaktickou strukturou střídají jasnější části textu, vidíme, jak je hlavní postava - Dívka, která zůstává celou dobu příběhu bezejmenná - zraněná. McBride nabídla jedinečný vhled do traumatizované mysli své...
|
|
|
Magic in Christopher Whyte's Novels
Karlasová, Markéta ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
práce Přestože skotský spisovatel, překladatel a kritik Christopher Whyte (1952, Glasgow) získal mnoho ocenění za svoji poezii ve skotské gaelštině, jeho čtyři anglicky psané romány zůstávají opomíjené. Jeho próza se zabývá tématy queer identity a genderu a zpochybňuje heteronormativitu. Ve třech z jeho čtyřech románů je také významným dějovým prostředkem magie. Tato práce se zaměřuje na tři romány, které používají magii a fantastické prvky jako významnou součást jejich děje: Euphemia MacFarrigle and the Laughing Virgin, The Warlock of Strathearn a The Cloud Machinery. Cílem této práce je shrnout použití magických prvků v každém ze tří románů a zaměřit se na ústřední témata identity, genderu a sexuality. Práce zároveň analyzuje element fantastična v každém z vybraných románů. K analýze používá práci The Fantastic: A Structuralist Approach to a Literary Genre Tzvetana Todorova v anglickém překladu. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nich každá zkoumá původ, použití a limity magie v každém jednotlivém díle. Přínosem práce je přehled použitých magických prvků a jejich propojení s tématy identity, která jsou hlavním zaměřením Whyteových románů. Magie je prezentována jako neutrální síla ve všech třech dílech, ale její specifické vlastnosti se v každém z vybraných děl liší. Zatímco The Cloud...
|
|
|
Fiction and Truth in Jeanette Winterson's Novels
Zunová, Eliška ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
(CS) Příběhy mají v románech Jeanette Wintersonové dvojí funkci. Na jedné straně mohou kanonické příběhy přispívat k útlaku a rigiditě a podporovat zažité společenské normy a předsudky. Na straně druhé však může být vyprávění prostředkem ke svobodě, seberealizaci a získání kontroly nad vlastním životním příběhem. V této bakalářské práci jsem analyzovala tři romány z různých období autorčiny kariéry, konkrétně Sexing the Cherry1 (1989), The Stone Gods (2007) a Frankissstein (2019), a podrobila je srovnání s několika dalšími jejími knihami. Práce zkoumá, jak Jeanette Wintersonová pracuje s příběhy na tematické i strukturální rovině a jak se jejich prostřednictvím vyjadřuje ke vztahu mezi tím, co je smyšlené, a tím, co je pravdivé. Zaměřovala jsem se především na vztah mezi "fikcí" a "pravdou" a tím, jak se tyto koncepty v jejích knihách vzájemně ovlivňují. Tvrdím, že v pojetí Wintersonové nejsou tyto pojmy v rozporu - autorka opakovaně zdůrazňuje, že skrze literaturu a fikci je nejen možné vyjádřit pravdivé věci, ale že obojí dokáže určité "pravdy" vystihnout daleko lépe než diskurzy postavené čistě na doložitelných faktech. Podle ní má literatura, nebo umění obecně, schopnost vyjádřit takové pravdy a skutečnosti, které se vymykají rozumovému chápání či běžnému jazyku. Wintersonová navíc rozlišuje...
|
|
|
The Weekend of Dermot & Grace: Eugene R. Watters' Long Modernist Poem
Světlík, Martin ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
Literární odkaz irského básníka, prozaika, dramatika a esejisty Eugena Rutherforda Watterse (později publikujícího pod jménem Eoghan Ó Tuairisc) zahrnuje jak díla v angličtině, tak práce psané irsky. Tento významný představitel irského modernismu byl však dosud z velké části přehlížen literární kritikou. Tato diplomová práce se zaměřuje na Wattersovu ambiciózní dlouhou modernistickou báseň The Week-End of Dermot and Grace (Víkend Dermota a Grace) vydanou roku 1964, které se doposud dostalo pouze zběžného kritického zhodnocení. Po formální stránce báseň vykazuje spřízněnost s díly vysokého modernismu, zvláště pak s poezií T.S. Eliota, a to především co do mnohoznačnosti Wattersova jazyka, který využívá široké škály intertextuálních referencí. Po stránce tematické se báseň dotýká shození první atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 americkým letectvem. Tato přelomová událost na Watterse silně zapůsobila a inspirovala ho k úvahám o podstatě víry, civilizace, technologie a kolektivní viny v kontextu irské neutrality za druhé světové války. Zkáza japonského města ve jménu západních hodnot ho též přiměla uvažovat nad rolí básníka a poezie v moderním "atomovém věku". Vzhledem k výše zmíněným atributům Wattersovy básně bylo jakožto metoda této práce zvoleno detailní čtení zohledňující historické,...
|
|
|
"The ground possessed and repossessed": The Trope of the Feminized Land in Seamus Heaney's North
Hezinová, Adéla ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
Zobrazení země jako ženské postavy je podstatou tropu feminizované země. Tento trop má kořeny v irské literární tradici objevil již ve středověku a přizpůsobován, mnoha různých formách. V " " se nachází v podobě staré čarodějnice, která se promění krásnou ženu, v básni Aodhagána Ó Rathailla "Gile na Gile" se básníkovi žena zjevuje jako vize a v "Mise Éire" od Patricka Pearse na sebe trop bere podobu smutné naříkající matky, kterou opustily její děti. Tato práce se zaměřuje na trop zobrazení země jako ženy v nedávné ickým vývojem tropu, ukazuje jeho různé modifikace a zkoumá, jakým způsobem tyto modifikace reflektují politické změny. Druhá část této práce se zaměřuje na sbírku poezie (1975) od Seamuse Heaneyho, která se dočkala četné pozornosti kritiků zejména d analýzou básní obsahujících trop zobrazení země jako ženy, a tím osvětluje vztah mezi Heaneyho básně tím, že prozkoumává vztahy mezi formou tropu ve starších textech a sbírkou a zejména pozoruje Heaneyho vlastní inovace a modifikace tropu. Heaneyho složité metafory jsou analyzovány ve třech oddílech: básně "Antaeus", "Hercules and Antaeus" a "Bone Dreams" jsou zkoumány v první podkapitole, poté následuje série básní věnovaných tělům z bažin - " " " " " " " " - Jako poslední je představena skupina zabývajících se především tradičním zobrazením Irska...
|
|
|
Society and Solitude in Mary Lavin's Short Stories
Trompak, Kateryna ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Mary Lavinovou je obtížné jednoduše zařadit v kritickém diskurzu s ohledem na fakt, že po mnoho desetiletí její kategorizace podléhala různým přístupům. Přestože je Mary Lavinová zapsaná na seznam Irských spisovatelů, ve svém díle byla považována za apolitickou, což způsobilo problém jejího "vyloučení" z Irské literární tradice. Práce Lavinové nebyly v její době vždy považovány za feministické, a v rámci feminismu se setkávaly se smíšenými názory. Tato bakalářská práce se zabývá otázkou zařazení Lavinové v Irském kánonu a významu jejího díla pro feministickou kritiku. Cílem je prokázat, že dílo Lavinové je relevantní z hlediska obou diskurzů díky jejímu realistickému znázornění všeobecných lidských hodnot a problémů Irské střední třídy, jejích tradicí a konvenci, a to zejména s ohledem na problematiku ženství. Toho je dosaženo především prostřednictvím vyobrazení osamělosti primárné ženských postav v sociálním prostředí jejích povídek.I když sociální prostor není kompatibilní s typickým konceptem samoty jako fyzické nepřítomnosti jiných lidí, podstatným tématem povídkách Lavinové jsou stavy sociálního uzavření, jako je mentální osamocení a odcizení se jakožto způsob odstupu od jiných lidí. Hlavním argumentem je skutečnost, že ženské postavy Lavinové neprožívají pouhý pocit osamocení, ale spíše stav...
|
|
|
Far from Peace: The Images of Space and Domesticity in the Poetry of Medbh McGuckian and Leontia Flynn
Nováková, Lucie ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
1 ABSTRAKT Klíčová slova: severoirská poezie, Leontia Flynn, Medbh McGuckian, domesticita, privátní prostor, severoirský konflikt, poezie po Velkopáteční dohodě Magisterská práce si klade za cíl nahlédnout konflikt v Severním Irsku skrze optiku privátního prostoru a zkoumá způsob, jakým je téma reflektováno v severoirské poezii v posledních čtyřiceti letech. Práce vychází z předpokladu, že domy a domovy nejsou pouze privátním prostorem, ale odráží se v nich okolní svět. Jako názorný příklad byly vybrány dvě severoirské básnířky, Medbh McGuckian a Leontia Flynn, které zastupují dvě různé básnické generace, ale věnují se mapování stejného prostoru. Jejich tvorba bude zasazena do kontextu severoirské poezie během období konfliktu a po Velkopáteční dohodě. Zatímco McGuckian se ve své poezii snaží porozumět hranici mezi osobní a veřejnou sférou (Wills 1993), Flynn, podobně jako další autoři poezie po Velkopáteční dohodě obecně, se snaží nalézt své místo v kontextu konfliktu. Při vyjadřování svého postoje čerpá Flynn ze zkušeností, které získala odchodem z domova a cestováním, což jí umožnilo nechat za sebou vzpomínky na dětství poznamenané konfliktem (Heidemann 2016). Obě básnířky o konfliktu píší z hlediska rozdílu mezi soukromým a veřejným prostorem. Konflikt totiž byl a stále je součástí běžného života a...
|
|
|
Swans and Contradictions in the Poetry of W. B. Yeats
Červený, Lukáš ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Sbírka Williama Butlera Yeatse The Wild Swans at Coole z roku 1919 znamenala pro jeho poezii přerod: z raných písní ukotvených v romantismu básník přešel ke stylu ovlivněnému modernismem. A ačkoliv je dobré podívat se na Yeatsovo dílo právě prostřednictvím postoje k těmto dvěma literárním směrům, je třeba mít na paměti, že tyto postoje zůstaly problematické. Stylistická mnohoznačnost je patrná v titulní básni sbírky. Jejím ústředním paradoxem je básníkovo zpodobnění labutí: obsahuje jak prvky romantismu, tak prvky modernismu, a uniká proto jasnému zařazení. Labutě zde navíc nevystupují jen jako básnické symboly a složitější emblémy, ale též jako hmotné bytosti. Podobně protichůdný je i Yeatsův přístup v pozdější básni "Leda and the Swan" ze sbírky The Tower (1918). V básni o řecké báji je zvíře předmětem symbolického i tělesného popisu. Labuť se stává nádherným, ale strašlivým násilníkem, což nás mimo jiné přivádí ke vztahu Yeatse k ženám. Tento vztah je naplno rozehrán v poslední básni, kterou se detailně zabývám, "Coole and Ballylee, 1931". Zde Yeats tematizuje nejen svůj život, ale zároveň své dílo a vztah k labutím coby zrcadlu neodvratitelného zcizení. První a druhá kapitola mapují vlivy obou literárních směrů na Yeatsovo dílo. Jeho vlastní názory na romantismus a modernismus pomáhají odkrýt,...
|
host ::
RSS.