Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Manželské majetkové právo
Němečková, Adéla ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Téma mojí diplomové práce je manželské majetkové právo. Diplomová práce se týkající se manželského majetkového práva se zabývá zejména společným jměním manželů. Tento institut vzniká okamžikem uzavření manželství. Cílem mé diplomové práce je přiblížit způsoby, jakými lze výlučný majetek manželů zajistit pro případ manželství. Diplomová práce sestává ze sedmi kapitol, z čehož první je úvod a poslední, sedmá kapitola, závěr. Druhá kapitola mé práce se věnuje zejména historickému vývoji společného jmění manželů od roku 1811 do současnosti - občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. často zvaného jako "nový" občanský zákoník. Diplomová práce popisuje ve své třetí kapitole, jaký majetek tvoří obsah společného jmění manželů a co je naopak z režimu společného jmění manžel vyjmuto. Čtvrtá kapitola je zaměřena na vypořádání společného jmění manželů pro případ zániku manželství. Majetek nacházející se ve společném jmění manželů může být rozdělen na stejné díly mezi manželi nebo odlišně. Manželé mohou uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo může být vypořádání dosaženo rozhodnutím soudu. Pokud žádný z manželů nepodá návrh na vypořádání SJM soudním rozhodnutím, užije se zákonná domněnka (tzn. pravidla pro vypořádání SJM nacházející se v občanském zákoníku aplikovatelná po určité době). Pátá kapitola...
Societa
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Societa Cílem této rigorózní práce je nabídnout čtenářům komplexní pohled na societu jako smluvní nástroj sdružování osob za společným cílem. Pozornost je věnována nejen pozitivněprávní úpravě society v současném právu, ale i historickým východiskům tohoto svébytného právního institutu a jeho odlišení od jiných asociačních útvarů soukromého práva, především pak od soukromoprávních korporací. Práce je rozdělena na úvod, tři hlavní kapitoly a závěr. První kapitola nastiňuje vývoj society v právních dějinách. Od svých prvopočátků souvisejících patrně se společenstvím bratří hospodařících po smrti otce na společném statku (consortium) se societa v období klasického římského práva vyvinula v konsenzuální kontrakt používaný především pro obchodní účely (societas quaestus). Ve středověku vyrostla na základech society její vývojová adaptace - compagnia - která přispěla k prudkému rozvoji námořního obchodu v italských městských státech. Ke znovuobjevení society pak došlo v období velkých kodifikací 19. století, z nichž největší vliv na české právní myšlení měl bezpochyby obecný zákoník občanský z roku 1811. V podrobnostech je pojednáno i o pohnutých osudem society v období komunistického práva a jejímu vzestupu po změně společenských a hospodářských poměrů v roce 1989. Druhá kapitola se pokouší o teoretické...
Povinný díl v občanském zákoníku
Kounovská, Iva ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
POVINNÝ DÍL V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ABSTRAKT Tato rigorózní práce se zabývá povinným dílem jako právním institutem dědického práva, jenž spadá do tematického okruhu občanského práva. Právo na povinný díl má pouze nepominutelný dědic, kterým je potomek zůstavitele, a nedědí-li, jsou jimi jeho potomci. Povinným dílem se pak rozumí určitý podíl na pozůstalosti, kterým musí být nepominutelnému dědici zanechán ničím nezatížen. Kromě povinného dílu se práce zabývá i postavením nepominutelného dědice, protože právě jeho se právní úprava povinného dílu dotýká především. Jde o osobu, která nemá být při dědění opomenuta. Zůstavitel by mu měl zanechat mu alespoň jeho zákonem stanovený díl, tzv. povinný díl. Ve své práci se ale zabývám i teoretickou charakteristikou základních pojmů jako dědické právo, pozůstalost, dědictví a dědické tituly (dědická smlouva, závěť, zákonná posloupnost). Započtení na povinný díl a započtení na dědický podíl jsou tématem jedné z kapitol této rigorózní práce jako dva postupy s obdobným charakterem, nicméně v důsledku velmi odlišné. Smyslem těchto institutů je spravedlivé rozdělení majetku mezi všechny dědice. Ohledně nepominutelných dědiců vymezuji jejich okruh, podobu povinného dílu a výpočet dědických podílů ostatních dědiců. Práce se zaobírá i právní ochranou nepominutelného dědice, se...
Projevy autonomie vůle zůstavitele v dědickém právu - srovnávací studie
Štěpánová, Aneta ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami rozsahu autonomie vůle zůstavitele v období od 1. 1. 1812 do současnosti. Cílem této práce je za pomoci metody deskriptivně - analytické a komparativní ozřejmit čtenáři vývoj jednotlivých institutů dědického práva, jejichž prostřednictvím zůstavitel mohl, resp. může projevovat svoji autonomiii. Tato práce je členěna do pěti hlavních částí, které se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. První část práce představuje úvodní exkurs do problematiky dědického práva, přičemž důraz je kladen na základní zásady dědického práva a jejich historický vývoj ve světle Tilschovy vědecké práce. Druhá část pojednává o projevech autonomie vůle zůstavitele za účinnosti ABGB. Výklad jednotlivých institutů je překládán zejména ve světle prvorepublikových komentářů a judikatury. Pozornost je věnována jednotlivým institutům dědického práva a jejich vývoji, zvláštní prostor je věnován závěti jakožto nejvýznamnějšímu projevu pořizovací svobody. Třetí část se zabývá projevy autonomie vůle zůstavitele za účinnosti občanského zákoníku 1950. Snahou části třetí této práce je nastínit čtenáři diskontinuální pojetí jednotlivých institutů socialistického dědického práva oproti ABGB. Čtvrtá část této práce pojednává o projevech autonomie vůle zůstavitele za účinnosti občanského zákoníku 1964....
Nájemné a platby za plnění spojená s užíváním bytu a domu v komparaci s německou a slovenskou právní úpravou
Zikmundová, Klára ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Tématem této diplomové práce je nájemné a platby za plnění spojená s užíváním bytu a domu v aktuální české právní úpravě a následná komparace s německou a slovenskou právní úpravou. Na úvod do problematiky nájmu a nájemného v České republice, včetně stručného historického vývoje, navazuje podrobný rozbor ustanovení o nájemném a platbách za plnění spojená s užíváním bytu a domu, přičemž podstatnou část práce tvoří analýza norem o zvyšování nájemného. Práce rovněž obsahuje výklad o nájemném v německé a slovenské právní úpravě se zaměřením na shodné rysy a rozdíly oproti české právní úpravě. Současný český občanský zákoník vychází z principu autonomie vůle, nicméně i ta má své hranice, které jsou v právu nájmu bytu a domu zřetelné. Občanský zákoník obsahuje řadu kogentních norem, od kterých se nelze platně odchýlit v neprospěch nájemce. Tato zvláštní ustanovení lze však aplikovat jen v případě, že nájem slouží k uspokojování bytových potřeb nájemce či členů jeho domácnosti. Jednou ze základních povinností nájemce je platit pronajímateli nájemné, které se sjednává pevnou částkou zpravidla za jeden měsíc, strany si však mohou ujednat i jiné platební období. Dále je dispozitivně stanoveno, že se nájemné platí měsíčně předem k pátému dni daného platebního období. Nájem je pojmově úplatný, opomenou-li si...
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
Dědění ze závěti
Muzikář, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědění ze závěti Klíčová slova: dědictví, notářský zápis, pozůstalost, řízení o pozůstalosti, veřejná listina, zá- věť. Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou dědění ze závěti. Jedná se o stěžejní oblast dě- dického práva, která je v souvislosti s přijetím nové právní úpravy respektující autonomii vůle zůstavitele velmi aktuální. Práce má za cíl poskytnout čtenáři ucelený a praktický pohled na problematiku dědění ze zá- věti a analyzovat především sporné otázky, které činí v praxi problémy. Práce vychází nejen ze studia současné literatury a judikatury, ale podrobně se zabývá též právní úpravou předchozí, především tou, která je obsažena v obecném zákoníku občanském. S tím je spojena analýza nejen historické literatury, ale i judikatury c. k. Nejvyššího soudu z let 1859−1915 a Nejvyššího soudu Československé republiky z let 1919−1948. V neposlední řadě čerpá práce z velkého množství zahraničních zdrojů a nabízí komparaci s příbuznými právními řády, jako jsou např. právní řád rakouský, německý nebo švýcarský. Na podkladě těchto poznatků řeší předestřené otázky pohledem praxe, tedy tak, aby výsledné závěry představovaly nejen logický výklad práva, ale především, aby byl sledován účel dané právní úpravy s ohledem na recipienty právních norem. Práce je z hlediska praktičnosti a názornosti...
Neoprávněná stavba a právní poměry z ní plynoucí ve srovnání s německou právní úpravou
Pumprlová, Martina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato práce se věnuje právním poměrům plynoucím z neoprávněných staveb v rovině soukromého práva. S ohledem na zásadní změny, které do soukromého práva přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ObčZ), pak autorka podrobuje kritickému pohledu dosavadní judikaturu i současnou doktrínu a názory v literatuře a s přihlédnutím k německé soudní praxi a literatuře hledá vhodná výkladová vodítka, která jsou aplikovatelná na současnou právní úpravu. Autorka rovněž využívá závěrů vztahujícím se k ObčZ 1964 a především k obecnému zákoníku občanskému (ABGB), který na území České republiky rovněž platil a který je velkým inspiračním zdrojem současné zákonné úpravy. Na úvod v kapitole 1 navazuje hlavní stať. Ložiskem práce jsou její kapitoly 2 a 3, které obsahují zhodnocení aktuální právní úpravy ve světle dostupné literatury a judikatury. Kapitola 2 hodnotí českou právní úpravu po rekodifikaci, přičemž kriticky nazírá na starší judikaturu a doposud dostupnou literaturu a vyvozuje z ní závěry aplikovatelné na současnou legislativní situaci v České republice. Kapitola 3 se pak věnuje německé právní úpravě, poukazuje na její rozdílnosti oproti vnímání neoprávněné stavby v českém právním systému, přičemž na základě tohoto srovnání se autorka snaží vyvozovat další argumentaci vztahující se k české právní úpravě...
Práva cestujícího v letecké dopravě
Škorík, Martin ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
74 Shrnutí v českém jazyce Název práce: Práva cestujícího v letecké dopravě Práce se zabývá právní úpravou regulující práva cestujícího v letecké dopravě, včetně obecné úpravy uzavřené smlouvy o přepravě a praktických možností cestujícího svá práva v konkrétních situacích uplatnit. Kromě právní úpravy tvoří podstatnou část této práce rovněž judikatura, a to nejen českých soudů, ale zejména Soudního dvora Evropské unie a v menší míře též soudů německých. V rámci práce dochází postupně k analýze a identifikaci právní úpravy (v úseku smlouvy o přepravě v komparaci s právní úpravou v německém právním řádu), stanovení jejích problematických aspektů a v rámci úvah de lege ferenda k předložení možností jejich řešení. Hlavním cílem práce je komplexní zpracování aktuálních praktických i teoretických témat "přepravního práva" s akcentem na leteckou přepravu osob a poté analýza a systematické zařazení konkrétních práv cestujícího v jednotlivých souvislostech. Práce se dělí na úvod, čtyři kapitoly, členící se na další subkapitoly, a závěr, přičemž v první kapitole dochází k definici pro oblast "přepravního práva" zásadních pojmů, kategorizace přepravy a právní úpravy pro oblast vnitrostátní, mezinárodní a unijní letecké přepravy osob. V druhé kapitole pojednává práce o smlouvě o přepravě dle právní úpravy v občanském...
Nabytí od neoprávněného
Talacko, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se zabývám institutem nabytí od neoprávněného, který je prolomením římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium tranferre potest quam ipse habet, v českém překladu, že nikdo nemůže na jiného převést víc práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného tak zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a je proto důležité, aby jej právní úprava dostatečně reflektovala, kdy ne vždy tomu tak bylo. V diplomové práci se zabývám především vývojem tohoto institutu, zásadami, které jsou s tímto institutem spojeny a zejména analýzou a popisem současné právní úpravy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází úvod. Kapitoly se dále člení na podkapitoly, které mají podrobněji rozebrat dané téma. Práce je zakončena závěrem. V první kapitole se zabývám obecnou problematikou věcných práv. Dále zde rozebírám institut vlastnického práva, jeho ústavní východiska, definici i způsoby jakým je možné vlastnictví nabývat. Druhá kapitola je koncipována jako popsání historického vývoje nabytí od neoprávněného. Rozebírám nejdříve období římského práva, zejména pak kladu důraz na zásadu nemo plus iuris. Dále pokračují přes vývoj v germánském právu, až ke kodifikacím v 19. století. Zde se zabývám třemi velkými kodifikacemi ABGB, Code Civil a BGB. V rámci chronologického postupu je pak ještě...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 106 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.