|
|
Optimalizace separace a kvantifikace předpokládaných produktů velkého třesku
Smitka, Jaroslav ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Bakalářská práce je příspěvkem k výzkumu zaměřenému na modelování podmínek velkého třesku a sledování případných reakčních produktů. Jako výchozí sloučeniny byly vybrány 2-amino-1-butanol, 3-methoxy-1-propanol, 2-methyl-1-butanol a formamid, z nichž některé byly následně ostřelovány PALSem na Fyzikálním ústavu Jaroslava Heyrovského AV ČR. Pro analýzu byly testovány metody plynové chromatografie s hmotnostní detekcí a kapalinová chromatografie s UV detekcí. V systému GC-MS byly proměřeny kalibrační závislosti 3-methoxy-1-propanolu a 2-methyl-1-butanolu a vypočteny hodnoty LOD resp. LOQ. Srovnání analýzy neostřelovaného a ostřelovaného 3-methoxy-1-propanolu neukázalo vznik nových reakčních produktů, neboť výchozí 3-methoxy-1-propanol byl v přílišném nadbytku. Zjištěné sloučeniny lze spíše identifikovat jako nečistoty přítomné v rozpouštědle či ve vlastním standardu. V optimalizovaném systému HPLC se podařilo vzájemně rozdělit tři standardy. Formamid, který je nevhodný k analýze plynovou chromatografií, vzhledem k jeho vysoké polaritě, však eluoval ve všech testovaných separačních systémech HPLC v oblasti systémových píků (s mrtvým časem). Přesto byl pro srovnání analyzován vzorek ostřelovaný PALSem i původní standard. Srovnání však neukázalo žádné produkty reakce v ostřelovaném vzorku. Klíčová slova:...
|
|
| |
|
|
Aktivity hydrolytických enzymů v procesu produkce bioplynu
Kolouchová, Kristýna ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kopečný, Jan (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na stanovení aktivit hydrolytických enzymů fungujících v hydrolytické fázi procesu produkce bioplynu. Konkrétně jsem měřila aktivity amylasy, xylanasy a glukosidasy. Vzorky pro měření aktivit enzymů byly poskytnuty zemědělskou bioplynovou stanicí AGRI FAIR s.r.o. v Deštné, která používá pro výrobu bioplynu kravskou kejdu a kukuřičnou siláž. Aktivitu enzymů jsem stanovovala v pěti různých fázích výroby - v kravském trusu z přilehlého kravína, v kravské kejdě z homogenizačního tanku pro dávkování bioplynové stanice, v kalu z vnějšího bioplynového fermentoru, v kalu z vnitřního bioplynového fermentoru a v kalu digestátu z digestační nádrže. Aktivita hydrolytických enzymů při výrobě bioplynu je klíčová, jelikož rozložitelnost vstupního materiálu je jejím limitujícím faktorem. Aktivita -amylasy měla nejvyšší hodnoty v kravském trusu a kravské kejdě, díky potravě obsahující vysoký podíl škrobu. V dalších fázích rovnoměrně klesá. Ve vnitřím fermentoru a digestátu je již substrát vyčerpán a aktivita je zde nulová. Její aktivita je téměř trojnásobná oproti -glykosidase v kravském trusu a kravské kejdě, ale v posledních třech fázích -glykosidasa aktivitu amylasy převýší a její hodnota je zde téměř ustálená. -xylanasa má nejdříve zanedbatelné hodnoty aktivity, poté...
|
|
|
Přirozené zdroje a ztráty chlorovaných uhlovodíků v ekosystému smrkového lesa
Štangelová, Pavla ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Milan (oponent)
Biogeochemický cyklus chloru, zvláště tvorba organicky vázaného chloru, není doposud příliš prozkoumán. V kontinentálních ekosystémech jsou chloridy významné nejen jako zdroj chloru, ale také jako stresový faktor. Chloridy pocházejí ze srážek, z oblačnosti tvořené nad mořem. Organicky vázaný chlor je v životním prostředí tvořen biotickou i abiotickou cestou. Biotickými faktory jsou mikroorganismy, rostliny, půdní enzymy a živočichové. Jednu skupinu organicky vázaného chloru představují těkavé chlorované uhlovodíky. Některé těkavé chlorované uhlovodíky reagují s atmosférickým ozonem, následkem čehož je rozklad ozonové vrstvy. Nejvýznamnějším pevninským zdrojem těkavých halogenovaných uhlovodíků je ekosystém smrkového lesa. Chloridy v půdě se mohou pomocí mikroorganismů přeměňovat na organicky vázaný chlor, nebo putují transpiračními proudy v rostlinách, kde jsou také enzymaticky přeměňovány na organicky vázaný chlor, oba pak mohou být emitovány do atmosféry. Přílišné množství chloridů však může negativně ovlivnit fyziologické funkce rostlin. V rámci této práce byly navrženy pokusy k naměření přirozených emisí těkavých halogenovaných uhlovodíků z rostlin a hub, s různě dlouhými dobami inkubace a také ověření vlivu přídavku chloridů na halogenační procesy. Nejprve byla ověřena vhodnost analytické...
|
|
|
Charakterizace separačních systémů pro dělení enantiomerů
Geryk, Radim ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Ševčík, Juraj (oponent) ; Nováková, Lucie (oponent)
(CZ) Dizertační práce je zaměřena na výzkum a charakterizaci retenčních a enantiodiskriminačních mechanismů chirálních chromatografických systémů. Detailní charakterizace systémů s moderními stacionárními fázemi poskytne komplexní pohled na interakce uplatňující se při separaci. Hlubší pochopení retenčního/separačního chování významným způsobem usnadní vývoj a optimalizaci metod pro separaci a stanovení celé řady sloučenin. Enantiodiskriminační potenciál polysacharidových stacionárních fází byl studován v podmínkách reversního a normálního módu HPLC. Stacionární fáze lišící se povahou polymerního řetězce (amylosa versus celulosa), navázáním chirálního polymeru na silikagelový nosič (pokrytá versus imobilizovaná stacionární fáze) či typem derivatizační skupiny byly porovnávány z hlediska retence a selektivity. V obou separačních módech vykazovaly amylosové chirální stacionární fáze vyšší enantioselektivitu především pro kyselé a bifunkční analyty. Chirální stacionární fáze na bázi derivatizované celulosy naopak ukázaly vyšší enantioseparační potenciál pro bazické analyty. Srovnání chromatografických dat získaných v reversním módu ukázalo, že pokrytá i imobilizovaná amylosová stacionární fáze vykazovala podobný enantioselektivitu pro kyselé analyty, zatímco pro enantioseparaci bazických látek byla...
|
|
|
Studium biologicky aktivních sekundárních metabolitů produkovaných vybraným kmenem hub rodu Geosmithia metodou UPLC-DAD-TOF-MS
Musil, Karel ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
(CZ) Tato práce se zabývá studiem kmenu hub RJ0258 (Geosmithia sp.9), u kterého byla dříve zjištěna produkce sekundárních metabolitů s antimikrobiální aktivitou. Produkce sekundárních metabolitů je značně závislá na kultivačních podmínkách a následné získávání těchto metabolitů na typu použité extrakční metody. Práce zahrnuje optimalizaci kultivačních podmínek houbové kultury pro zajištění maximální produkce látek s antimikrobiální aktivitou, následné zpracování fermentačního média, metodiku extrakce těchto biologicky aktivních látek a jejich separaci kapalinovou chromatografií. Při provedených testech bylo zjištěno optimální složení kultivačního média - agar s maltózovým extraktem (MEA - 100 ml, maltózový extrakt - 2 g, glukosa - 2 g, pepton 0,1 g, úprava pH na 5-6). Dále bylo zjištěno, že nejvhodnější doba kultivace je 11 dní od počátku kultivace, kdy dochází na základě testů biologické aktivity k největší produkci sekundárních metabolitů s antimikrobiální aktivitou. Po kultivaci bylo fermentační médium extrahováno metodou kapalina-kapalina roztokem 5% kyseliny octové v ethylacetátu. Po odpaření a rozpuštění získaného extraktu byl extrakt analyzován metodou UPLC-DAD-TOF-MS. Analýzy probíhaly na koloně Acquity UPLC BEH C18 a extrakt byl separován za použití lineární gradientové eluce s mobilními...
|
|
| |
|
|
Studium kinetiky trypsinového štěpení peptidů a chirálních separací biologicky aktivních látek metodou HPLC
Šlechtová, Tereza ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Mikšík, Ivan (oponent)
Dizertační práce se skládá ze dvou tematických částí; první část se zabývá charakterizací trypsinu, enzymu využívaného v proteomickém výzkumu k identifikaci proteinových sekvencí, a rychlostí trypsinového štěpení peptidů. Druhá část je zaměřena na chirální separace biologicky aktivních látek. V první části projektu byla studována kinetika štěpení syntetických peptidů trypsinema vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) pro detekci těchto peptidů a jejich fragmentů. Za použití enzymové reakce v roztoku a metody HPLC byly stanoveny relativní rychlostní konstanty štěpné reakce problematických sekvenčních motivů. Bylo objasněno, které aminokyseliny v okolí štěpného místa zpomalují enzymovou reakci a v jaké poloze vůči štěpnému místu je jejich vliv největší. Dále bylo zjištěno, že trypsin je schopen nízké exopeptidázové aktivity, především při štěpení na konci peptidového řetězce. Dále byly zjištěny a porovnány účinnosti tří chromatografických kolon s imobilizovaným trypsinem. Imobilizace na pevný nosič se využívá pro zvýšení množství enzymu účastnícího se katalytické reakce a pro zajištění lepší opakovatelnosti a reprodukovatelnosti výsledků. Účinnost kolony syntetizované na University of North Carolina at Chapel Hill byla porovnána s účinností dvou komerčně dostupných kolon. Jako...
|
|
| |
|
|
Optimalizace stanovení endokrinních disruptorů v čistírenských kalech a aplikace metody v reálných vzorcích.
Medková, Jaroslava ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Tesařová, Eva (oponent)
Hormonálně aktivní látky v odpadních vodách jsou vážným problémem v posledních letech. Současný čistící proces v čistírnách odpadních vod není schopen účinně odstraňovat tyto látky. Předpokládá se, že tyto látky se ve velké míře sorbují na pevné částice kalu a sedimentu. Tato práce se zabývá stanovením 7 endokrinních disruptorů v kalech z čistíren odpadních vod. Byla vypracována vhodná metodika umožňující citlivou detekci 7 vybraných endokrinních disruptorů (4-nonylfenol, bisfenol A, estron, 17β-estradiol, estriol, 17α- ethynylestradiol, irgasan) v čistírenském kalu. Metodika využívá vysokotlakou extrakci rozpouštědlem (ASE), gelovou permeační chromatografii (GPC) a extrakci na pevnou fázi (SPE) k přečištění extraktu. Jakožto koncová analytická metoda byla použita plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí GC/MS. Účinnost této metody byla ověřena na uměle kontaminovaném kalu a následně použita na reálné vzorky z několika čistíren odpadních vod v rámci České republiky. Také byl prováděn pokus vlivu stáří kalu na stanovitelnost jednotlivých cílových analytů. Naměřené koncentrace endokrinních disruptorů dosahovaly až hodnot kolem 1 µg/g. Tyto hodnoty jsou srovnatelné nebo vyšší v porovnání se zahraniční literaturou. Tyto výsledky nabádají k dalším výzkumům v oblasti endokrinně aktivních...
|
host ::
RSS.