|
|
Fotosyntetická aktivita fytoplanktonu eutrofních vod
TESAŘOVÁ, Blanka
U přirozených populací sinic a sinicových kmenů z kultur byla sledována fotosyntéza. Ve vzorcích přirozeného rybničního fytoplanktonu převládaly druhy rodu Microcystis a drobné {$\mu$}-cyanobakterie. Z kultur byly pro experimenty vybrány různé kmeny Anabaena mendotae a Anabaena lemmermannii. Fotosyntéza byla měřena jako rychlost produkce kyslíku s využitím zařízení Illuminova (Sweden AB) umožňující řídit světelný režim v experimentu. Během měření jsou kontinuálně zaznamenávána data o koncentraci kyslíku, teplotě a intenzitě světla a následně odeslána do počítače. Výsledky byly vyhodnoceny jako závislost fotosyntetické aktivity na intenzitě ozáření (P-I křivky). Celkem bylo uskutečněno 13 experimentů. U přirozených populací, stejně jako u kultivovaných kmenů sinic byla zjištěna vysoká fotosyntetická účinnost při nízkých ozářenostech. V některých případech u přirozených populací sinic, které vytvářejí vodní květ, jako jsou druhy rodu Microcystis, výsledky ukázaly také vysokou fotosyntézu i při silných intenzitách světla. Je zřejmé, že tyto sinice jsou schopné zabránit poškození fotosyntetického aparátu i v situacích, kdy hrozí fotooxidace (fotoinhibice). Tyto závěry ukazují na možný mechanismus, který umožňuje sinicím zvítězit v kompetici nad chlorokokálními řasami v mělkých eutrofních vodních nádržích.
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Mapování invazních rostlin v CHKO Křivoklátsko
Popová, Karolína ; Tesařová, Blanka (vedoucí práce) ; Petrus, David (oponent)
V této práci jsem se zabývala invazními rostlinami, které byly mapovány v létě roku 2015 na vymezeném zájmovém území Křivoklátsko. Rostliny druhu Impatiens glandulifera, Solidago canadensis, Solidago gigantea, Reynoutria japonica, které se na daném území vyskytují, patří mezi nejvíce rozšířené invazní druhy v České republice.
V části literární rešerše se věnuji obecné definici invazních rostlin, bližší charakteristice sledovaných invazních druhů, metody boje s invazními druhy a charakteristice mapovaného území, které je z většiny tvořené Evropsky významnou lokalitou Berounka.
V praktické části práce je popsána metodika výzkumu a terénního sledování. V kapitole výsledky je zhodnocen výskyt daných druhů s porovnáním s rozlohou území. Bylo zjištěno, že největší plochu zaujímá druh Impatiens glandulifera v okolí řeky Berounky, což je jeho zdroj šíření. Další druhy tvoří minimální část pokryvnosti na tomto území.
|
|
|
Invazní rostliny v CHKO Křivoklátsko
Drhlíková, Kristýna ; Tesařová, Blanka (vedoucí práce) ; Petrus, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem invazních rostlinných druhů Heracleum mantegazzianum, Solidago canadensis a gigantea, Impatiens glandulifera, Reynoutria japonica, sachalinensis a bohemica., které patří mezi nejobávanější rostliny v České republice. Invaze jsou ekologický problém v globálním měřítku, který je čím dál, tím více diskutovaný.
Mapování proběhlo v létě 2015 na části území chráněně krajinné oblasti Křivoklátsko, kde se vyskytují ve velké míře evropsky významné lokality. Práce je také zaměřená na charakteristiku oblasti a vyskytujících se evropsky významných lokalit.
Byl hodnocen výskyt lokalit rostlin, jejich plošné zastoupení a procentuální výskyt druhů v různých biotopech. Nejvíce plošně byla zastoupena Impatiens glandulifera v okolí řeky Berounky, která je jejím hlavním zdrojem šíření. Dalším vyskytujícím se druhem byl Solidago canadensis a jen dva jedinci Reynoutria japonica.
Rozloha invadovaných ploch na zájmovém území je minimální.
|
|
|
Postoje žen k domácímu porodu
TESAŘOVÁ, Blanka
Bakalářská práce "Postoje žen k domácímu porodu" se zaměřuje na aktuálně poměrně často diskutovanou problematiku domácích porodů, případně porodů v nelékařských zařízeních. Domácí porody mají svůj historický, legislativní, ale také osobní aspekt. Zjištění postojů žen k domácím porodům a důvodů, které je k této volbě vedou, nebo naopak zcela odrazují, je cílem této práce. V teoretické části je popsán historický vývoj porodnictví a porodní asistence ve světě i v České republice, včetně postupného přesunu porodů z domácností do lékařských zařízení, kde bylo hlavním důvodem zajištění dostupnosti lékařské péče a snížení rizik z případných porodních komplikací pro matku i dítě. Patřičný prostor je tak věnován i aktuální situaci a legislativě v České Republice, protože v současné době není problematika domácího porodu, či porodu v porodním domě uspokojivě vyřešena. Taktéž je zde zmíněn aktuální nátlak určité části odborné i laické veřejnosti na větší svobodu rozhodování při porodu a výběru jeho místa. Jsou shrnuty názory zastánců i odpůrců této možnosti. Nastíněny jsou výhody, nevýhody, komplikace a rizika porodů nejen mimo zdravotnické zařízení. Zmíněna je role porodních asistentek či jejich kompetence zakotvené v legislativě. Praktická část je kvalitativním výzkumem na vzorku čtyř žen, které byly formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru dotazovány na svůj postoj k problematice domácího porodu, či porodu v nelékařském zařízení. Tyto rozhovory jsou zpracovány a vyhodnoceny. Výsledkem je postoj uvedeného vzorku žen k této problematice, jenž ovšem zcela neodpovídá ani zastáncům, ani odpůrcům domácího porodu. Všechny dotazované ženy oceňují intimitu domácího porodu, jeho průběh v důvěrně známém civilním prostředí a určitou možnost svobody pohybu při samotném porodu. Na druhou stranu si však také uvědomují možné komplikace související s porodem a fakt, že pozdě, nebo vůbec dostupná lékařská péče může být příčinou zvýšeného rizika pro matku i dítě. Z mého šetření tak u uvedeného vzorku respondentek vyplynulo, že by všechny tyto ženy uvítaly možnost rodit v porodnici, s okamžitě dostupnou lékařskou péčí v případě komplikací, avšak na pokoji s civilnějším vybavením, soukromím, s možností volného pohybu, určité svobody rozhodování o postupu. Některé z žen by při fyziologickém porodu bez komplikací uvítaly porod s předem zvolenou porodní asistentkou, tedy porod bez lékaře.
|
host ::
RSS.