Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kardiorenální syndrom a detekce časných změn funkce ledvin a myokardu včetně stanovení rizikových faktorů u asymptomatických pacientů s arteriální hypertenzí
Svěcený, Jakub ; Charvát, Jiří (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Jakabčin, Jozef (oponent)
Kardiorenální syndrom a detekce časných změn funkce ledvin a myokardu včetně stanovení rizikových faktorů u asymptomatických pacientů s arteriální hypertenzí Cílem předkládané práce bylo, zda i u pacientů s uspokojivě kompenzovanou arteriální hypertenzí je možné zjistit změny, které mohou souviset s vývojem kardiorenálního syndromu. U souboru 96 pacientů bylo během dvouletého sledování opakovaně provedeno 24hodinové monitorování krevního tlaku, sonografické vyšetření (echokardiografie, renální rezistivní index), řada laboratorních vyšetření kardiálních a renálních funkcí a byly analyzovány vztahy mezi hodnotami krevního tlaku a sledovanými kardiálními a renálními parametry. Při vstupním vyšetření byla zjištěna asociace mezi 24hodinovým diastolickým tlakem a glomerulární filtrací. Hlavním zjištěním během následného sledování byl vzestup renálního rezistivního indexu a jeho významná korelace s poměrem diastolického/ systolického tlaku bez závislosti na úpravách antihypertenzní medikace. Naproti tomu nebyly zjištěny žádné významné změny při posouzení kardiálních parametrů. Výsledky práce ukazují na význam sledování nejen systolického, ale i diastolického tlaku pro potenciální rozvoj poruch renální funkce. Vzhledem ke zjištěným výsledkům uzavíráme, že případný vývoj kardiorenálního syndromu závisí u...
Nejčetnější poruchy pohybového systému u pacientů s chronickým selháním ledvin léčených hemodialýzou
Jurová, Klára ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent)
Diplomová práce pojednává o poruchách pohybového systému hemodialyzovaných pacientů s chronickým selháním ledvin. Souhrně uvádí teoretické poznatky o nejčetnějších poruchách pohybového systému uremických pacientů, o jejich patofyziologických příčinách, klinických projevech, možnostech vyšetření a nejběžnějších léčebných postupech. Dále se zabývá odběrem anamnestických dat, fyzioterapeutickým vyšetřením hemodialyzovaných pacientů a vyhodnocením těmito postupy nasbíraných dat. Cílem této práce je potvrdit důležitost fyzioterapeutické intervence a začlenění fyzioterapeuta do multidiscilipnárního týmu zabývajícího se dlouhodobě hemodialyzovanými pacienty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Příspěvek ke studii etiologie a klinického významu jaterní steatózy v experimentu.
Žaloudková, Lenka ; Živný, Pavel (vedoucí práce) ; Dlouhý, Pavel (oponent) ; Teplan, Vladimír (oponent)
SOUHRN Disertační práce se zabývá časnou fází jaterní regenerace u potkanů s navozenou steatózou jater, zjištěním vlivu kyseliny ursolové a jejich hepatoprotektivních účinků na jaterní tkáň po částečné hepatektomii a zjištěním vlivu této kyseliny na metabolismus lipidů. První část disertační práce byla zaměřena na studium jaterní regenerace po částečné hepatektomii u potkanů s nutričně navozenou steatózou jater s využitím tří experimentálních diet. Pro posouzení jaterní regenerace byly zvoleny dva potkaní modely, zdravý potkan kmene Wistar a potkan s vysokou bazální cholesterolémií tzv. Pražský hereditárně hypercholesterolemický potkan. Zavedený model nealkoholového ztukovatění jater (NAFLD) podáváním vysokocholesterolové diety a diety s kyselinou orotovou po dobu čtyř týdnů u obou kmenů potkanů potvrdil rozvoj jaterní steatózy bez známek zánětu, nekrózy či fibrotických změn. Dieta methionin-cholin deficitní nepotvrdila histologickým vyšetřením přítomnost steatózy, ačkoli bylo potvrzeno narušení syntézy VLDL částic. Průběh jaterní regenerace prokázal na základě inkorporace 3 [H]-thymidinu do DNA hepatocytů zpoždění jaterní regenerace s vysokocholesterolovou dietou i dietou s kyselinou orotovou. Model s kyselinou orotovou se pro studium jaterní regenerace neosvědčil, u potkanů došlo k těžkému poškození...
Změny metabolismu železa a jeho regulace u nemocných v konečné fázi onemocnění ledvin léčených hemodialýzou a transplantací ledviny
Turková Sedláčková, Terezie ; Racek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zima, Tomáš (oponent) ; Teplan, Vladimír (oponent)
SOUHRN Železo je důležitý biogenní stopový prvek, který se v organismu významně účastní mnoha buněčných pochodů. Zároveň se však díky svým vlastnostem může účastnit tzv. Fentonovy reakce, při které vzniká toxický hydroxylový radikál. Jeho vzniku je třeba zabránit, a proto je metabolismus železa v organismu velice pečlivě regulován. Na buněčné úrovni se regulace účastní systém IRPs-IREs (Iron Responsive Proteins-Iron Responsive Elements) a na systémové úrovni se regulace účastní peptidový hormon hepcidin. Hepcidin byl objeven v roce 2000 jako peptid s antimikrobiálními vlastnostmi. Později se ukázalo, že hraje klíčovou roli v regulaci metabolismu železa. Cílem účinku hepcidinu je ferroportin-jediný buněčný exportér železa. Exprese hepcidinu je snižována anémií a hypoxií a zvyšována nadbytkem železa a zánětem. Hemodialyzovaní pacienti často trpí anémií, která je způsobena mnoha faktory, např. nedostatečnou tvorbou erythropoetinu, chronickým zánětem, chronickým oxidačním stresem, krevními ztrátami při hemodialýze či sníženou životností červených krvinek. Na našem pracovišti jsme provedli celkem tři studie na pacientech s terminálním onemocněním ledviny a naším cílem bylo zjistit vztah hepcidinu a dalších parametrů metabolismu železa, zánětu a erythropoesy. Předpokládali jsme, že tento vztah bude úzký. Naše...
Asymetrický dimethylarginin a jeho vztah k aterogenezi
Široká, Romana ; Racek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Hyánek, Josef (oponent)
Autorka ve své práci porovnává rizikové faktory aterosklerozy s hladinou ADMA s cílem zjistit sílu prevalence ADMA jako prediktoru úmrtí u hemodialyzovaných pacientů. U pacientů s poruchou funkce ledvin pak porovnává hladiny ADMA před dialýzou a po ní v závislosti na různém typu dialýzy.
Cytokiny a adipocytokiny u chirurgických pacientů: role tukové tkáně
Teplan, Vladimír ; Gürlich, Robert (vedoucí práce) ; Adamec, Miloš (oponent) ; Herget, Jan (oponent)
SOUHRN Cytokiny a adipocytokiny významně ovlivňují pooperační prognózu nemocných. U obézních pacientů dochází k signifikantně vyšší exprimaci prozánětlivých mediátorů. V první části vědeckého projektu se zaměřujeme na cytokinovou odpověď organismu po elektivním chirurgickém abdominálním výkonu. Operační výkon byl vybrán jako model stresové reakce pro organismus. Výsledky ukázaly, že prozánětlivá cytokinová odpověď byla u obézních pacientů signifikantně vyšší a zejména brzká elevace adipocytokinu visfatinu by mohla být novým ukazatelem časných pooperačních zánětlivých komplikací. Související publikace přináší podrobný popis metodiky, designu a výsledků studií. Druhá část projektu se věnuje pacientům po transplantaci ledviny v souvislosti s obezitou, typem předchozí dialýzy, časným pooperačním pohybovým režimem a výživou. Naše výsledky ukázaly, že po transplantaci ledviny dochází ke zvýšené prozánětlivé expresi cytokinů neovlivněnou předchozím typem dialýzy. Naopak časný pohybový režim expresi cytokinů pozitivně ovlivňuje a rovněž snižuje hladinu ADMA. Související publikace přináší popis metodiky a výsledky několika studií.
Oxidační a karbonylový stres, mikrozánět a kardiovaskulární riziko u pacientů s onemocněním ledvin.
Peiskerová, Martina ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Racek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Vysoké kardiovaskulární riziko u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je částečně způsobeno poruchou minerálové rovnováhy, mikrozánětem a oxidačním stresem. Pacienti s CKD kumulují tradiční i netradiční KV rizikové faktory. Mezi netradiční biomarkery spojené s KV rizikem patří i FGF23, matrix-metaloproteinázy a placentární růstový faktor. FGF23 je fosfaturický hormon a inhibitor syntézy kalcitriolu, je asociován s cévními kalcifikacemi. Matrix-metaloproteinázy ( MMP-2, MMP-9), jsou proteolytické a prozánětlivé enzymy, přispívající k remodelaci myokardu. Placentární růstový faktor (PlGF) je proangiogenní cytokin, který je ve zvířecím modelu spojen s hypertrofií levé komory. Hladiny FGF23, MMPs i PlGF jsou u CKD nemocných zvýšené. Cíl: Cílem naší práce bylo popsat dynamiku změn vybraných nových biomarkerů KV rizika (FGF23, MMP-2, MMP-9 a PlGF) v různých stádiích CKD 1-5 a popsat jejich asociace s tradičními markery KV rizika. Dále jsme zjišťovali, zda existuje vztah mezi těmito markery a echokardiografickými parametry u nemocných s CKD stádia 2-4. Metody: Do průřezové studie jsme zahrnuli 80 nemocných s CKD stádia 1-5 a 44 zdravých kontrol. V další, prospektivní studii, byl sledován vývoj echokardiografických parametrů u 62 subjektů s CKD 2-4, po průměrnou dobu 36±10 měsíců. Hladiny FGF23,...
31P MR Spektroskopie transplantovaných ledvin Sledování MR parametrů transplantovaných orgánů a jejich korelace s klinickým stavem pacientů
Vyhnanovská, Pavlína ; Hájek, Milan (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Mechl, Marek (oponent)
Tato práce je zaměřená na studium transplantovaných ledvin pomocí MR fosforové spektroskopie. MR fosforová spektroskopie je moderní zobrazovací metoda, která umožňuje neinvazivním způsobem zobrazit biochemické procesy a sledovat metabolizmus orgánu. Cílem této práce je zjistit možnosti a využití této metody u pacientů po transplantaci s dysfunkcí ledviny. Na 1,5 T MR tomografu bylo metodou 2D-CSI vyšetřeno celkem 68 pacientů po transplantaci ledviny. Pacienti byli podle klinického a histologického nálezu rozděleni do skupin: akutní tubulární nekróza (ATN), epizoda akutní rejekce (AR) a pozdní dysfunkce štěpu (LGD). Kontrolní skupinu tvořili pacienti s dobrou funkcí štěpu ledviny. Během vyšetření, které trvalo 20 minut, byla měřena intenzita signálů odpovídající metabolitům: fosfomonoestery (PME), anorganický fosfát (Pi), fosfodiestery (PDE), gama, alfa a beta adenosintrifosfát (-, -, - ATP). ATP bylo měřeno s příspěvky - a - adenosindifosfátu. U pacientů s epizodou akutní rejekce bylo zjištěno signifikantní zvýšení poměrů metabolitů PME/-ATP, PME/Pi a PDE/Pi v porovnání s kontrolní skupinou. U skupiny s ATN bylo pozorováno snížení parametrů PDE/-ATP a PDE/Pi oproti kontrolní skupině. U skupiny s LGD bylo zjištěno signifikantní snížení poměru PME/Pi oproti kontrolní skupině. Skupina pacientů s AR se...
Lupusová nefritida- nové diagnostické a terapeutické postupy
Pešičková, Satu ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Krejčí, Karel (oponent)
Klíčová slova: anti-mCRP protilátky, cyklofosfamid, cyklosporin A, lupusová nefritida, systémový lupus erythematodes Systémový lupus erytematodes (SLE) je systémové autoimunitní onemocnění, v jehož patogenezi je klíčová produkce autoprotilátek proti vlastním jaderným a cytoplazmatickým antigenům a tvorba imunokomplexů. Protilátky proti monomeru C-reaktivního proteinu (anti- mCRP) mohou hrát roli v patogenezi lupusové nefritidy (LN). Cílem této práce bylo najít souvislost mezi hladinami anti-mCRP a aktivitou LN a odpovědí na léčbu. Metody: Anti-mCRP protilátky byly stanoveny u 57 pacientů s biopticky prokázanou LN (M/Ž 10/47, medián věku 32), 29 pacientů bylo vyšetřeno v době diagnózy a dále sledováno po medián 5,9 let. Anti-mCRP byly stanovovány in house ELISA metodou, aktivita onemocnění byla hodnocena skórem SLEDAI. Výsledky: Hladiny anti-mCRP byly vyšší u pacientů s aktivitou LN (26,78 vs 7,5 AU; p=0,009), korelovaly s celkovou aktivitou onemocnění SLE (rs=0,406, p=0,002). Zjištěna byla souvislost těchto protilátek s horší odpovědí po dvou letech terapie, OR (95% CI)=13,7 (1,22-770,87); p=0,014. Závěr: Přítomnost sérových anti-mCRP by mohla být užitečným markrem aktivity onemocnění a prediktorem dlouhodobé odpovědi na standardní léčbu. V druhé části práce byla porovnávána standardní léčba...
Studium změn proteinů u pacientů s nefrotickým syndromem a Andersonovo-Fabryho chorobou
Vojtová, Lucie ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Úvod: Závažná proteinurie může být způsobena jednak zvýšenou permeabilitou glomerulární bazální membrány, porušením struktury membrány či podocytů, tak také porušením sekrečně-reabsorpčních tubulárních procesů. Metodou 2D elektroforézy jsme analyzovali 60 pacientů s nefrotickou proteinurií a jinými diagnózami (lupusová nefritida, membranózní nefropatie, IgA nefropatie, Wegenerova granulomatóza) a 20 pacientů s Andersonovo-Fabryho chorobou (AFD), jenž je X-vázané genetické onemocnění postrádající aktivitu α-galaktozidázy A. Hlavním cílem této práce bylo nalézt možné rozdíly močových proteinů u nefropatií, mezi zdravými kontrolami a AFD pacienty a identifikovat abnormální proteiny jako potenciální biomarkery nemoci. Metodika: Močové proteiny byly děleny metodou izoelektrické fokusace s použitím polyakrylamidových stripů (pH 3-10 lineární). SDS elektroforéza byla provedena v 12% polyakrylamidovém gelu. Proteiny byly vizualizovány stříbrem a identifikovány MALDI- TOF MS. Gely byly hodnoceny softwarem Phoretix 2D expression verze 2005. Výsledky: Zjistili jsme, že bez přídavku inhibitorů proteáz můžeme detekovat proteolýzu se zvýšeným množstvím proteinů nacházejících se v oblasti kolem 10 kDa a sníženým množstvím proteinů vyskytujících se v oblasti kolem 50 kDa. Odstranění albuminu zlepšilo přehlednost...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.