|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Kognitivní a behaviorální změny u neurovývojových a farmakologických animálních modelů schizofrenie
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Vytváření spolehlivých animálních modelů psychiatrických onemocnění, jako je schizofrenie, je klíčové pro zlepšení našeho porozumění neurobiologického, behaviorálního a genetického základu této poruchy a pro vývoj nových léčiv s vyšší terapeutickou účinností. Tyto modely umožňují studovat různé aspekty schizofrenie, včetně pozitivních, negativních a kognitivních schizofrenii podobných příznaků. Všechny dostupné zvířecí modely schizofrenie lze zařadit do čtyř různých kategorií indukce: vývojové, farmakologické, genetické a navozené lézí. Ani jeden z těchto modelů ovšem dokonale nekopíruje všechny aspekty schizofrenie u lidí, a je tak zásadní přesně definovat vliv jednotlivých manipulací. Tato práce se zaměřuje na studium farmakologických a vývojových animálních modelů schizofrenie s důrazem na výzkum kognitivních a behaviorálních změn souvisejících s touto poruchou. Konkrétně se jedná o farmakologické navození schizofrenii podobných příznaků akutní aplikací MK-801, o vývojové two-hit modely kombinující imunitní reakci matky po podání poly (I:C) a následný stres potomků v dospívání a o opakované prenatální a neonatální podání lipopolysacharidu (LPS). U farmakologického modelu jsme zkoumali citlivost časové a prostorové kognice na akutní podání MK-801 v modifikované úloze Kolotočového bludiště. Časová...
|
|
|
Jednorázová asociační úloha jako základní biologický model epizodické paměti
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Jednorázová asociační úloha jako základní biologický model epizodické paměti Abstrakt Velmi důležitou strukturou v mozku zvířete i člověka je hipokampus. Při studiu jedné z jeho mnoha funkcí, epizodické paměti u člověka, se výzkum střetává s omezeními neinvazivních metod. V tomto ohledu jsou velmi nápomocné animální modely. Za účelem detailního studia různých součástí této schopnosti, byla v této práci vyvinuta nová behaviorální asociační úloha pro testování asociace časově blízkých ale oddělených stimulů. Testovaná zvířata byla vystavena sekvenci zvukového podmíněného stimulu a nepodmíněného elektrické šoku, mezi kterými byla prodleva 2 vteřiny. 59 % testovaných zvířat si úspěšně osvojilo testovanou asociaci i správnou útěkovou reakci pro řešení úlohy. Na základě výsledků by mohla být tzv. Jednorázová úloha párovacího učení s prodlevou cenným nástrojem pro detailnější pochopení incidentálního jednorázového učení zvířat důležitého pro epizodickou paměť. Dalším důležitým jevem zkoumaným v této práci je vznik nových neuronů v hipokampu během dospělosti a jeho vliv na učení a flexibilní přeučování. Po zablokování neurogeneze zvířat temozolomidem byla testována schopnost zvířat naučit se vyhýbat neviditelnému sektoru v úloze aktivního vyhýbání se místu. Flexibilita naučeného chování byla následně sledována...
|
|
|
Mechanismy komorbidity metabolických a neurodegenerativních onemocnění
Tauchman, Martin ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Brožka, Hana (oponent)
Populace osob s neurodegenerativními onemocněními je v Česku v řádech statisíců, přičemž celoživotní náklady spojené s léčbou a sociálními dopady onemocnění daného pacienta se pohybují v řádech stovek tisíc eur, a přitom mohou být sníženy včasnou a účinnou intervencí. Jejímu správnému provedení by mohla napomoci znalost příčinných souvislostí mezi metabolickými a neurodegenerativními onemocněními, jejichž výskyt v populaci koreluje. Jedním z důležitých faktorů je zvýšená prozánětlivá imunitní reakce. U osob s obezitou a diabetem mellitus typu 2 dochází k systémové zánětu, který přeroste v neuroinflamaci a ta následně vede k neurodegeneraci. Dalším mechanismem je hyperglykémie, která je následkem inzulinové rezistence. Hyperinzulemie a hyperglykémie vedou k narušení exprese glukózových transportérů a inzulín degradujícího enzymu, což vede ke snížení clearance amyloidu beta. Genetické pozadí je také považováno za velmi vlivný faktor, ovlivňujíc různé mechanismy, a to jak prospěšně, tak škodlivě. Důležitým faktorem je také životní styl. Obecně je zdraví škodlivé kouření a konzumace alkoholu. Jak zvýšená konzumace alkoholických nápojů, tak kouření tabákových výrobků mohou vést k metabolickým poruchám a zároveň i neurodegeneraci. Zdraví prospěšná je naopak fyzická aktivita, která mimo jiné zlepšuje senzitivitu...
|
|
|
Funkční změny a kognitivní deficit v modelu psychotických relapsů
Ledvinková, Michaela ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Schizofrenie je vážné neurodevelopmentální onemocnění s mnohými komplexními symptomy. Jedním z jeho charakteristických znaků jsou relapsy, o kterých v současnosti existuje konsenzus, že každý další relaps způsobuje další prohloubení onemocnění, a to prohlubováním strukturálních a funkčních deficitů, které mohou vést až k úbytku šedé hmoty mozkové. V poslední době se do popředí dostal výzkum kognitivních deficitů, který přidal další metody, jimiž lze onemocnění studovat. Pro výzkum těchto procesů se používají animální modely, na kterých se dají pozorovat jednotlivé neurobiologické procesy a buněčný metabolismus a jejich výzkum je zásadní pro rozšiřování možností léčby a porozumění schizofrenie. Tato práce se zaměřuje zejména na relapsy a jejich vliv na progresi choroby. Klíčová slova: schizofrenie, psychóza, relaps, neurobiologická progrese, energetický metabolismus, kognitivní deficit, animální modely
|
|
|
Role mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě
Pospíšilová, Eva ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a jež je charakteristické především problémy s paměťovými schopnostmi. S neustále stárnoucí populací postupně narůstá i počet pacientů s touto nemocí, proto se výzkum Alzheimerovy choroby stává jednou z hlavních priorit současného zdravotnictví. Přestože má výzkum tohoto onemocnění již více než stoletou tradici, přesné příčiny rozvoje Alzheimerovy choroby jsou stále nejasné. Dlouhou dobu se přisuzovala hlavní role patologii amyloidu β a tau proteinu, tj. základním patofyziologickým rysům tohoto onemocnění, v posledních letech se však ukazuje, že významnou roli hrají rovněž mikroglie a astrocyty. Tyto gliové buňky ovlivňují množství amyloidu β i hyperfosforylovaného tau proteinu, jsou však zásadní i pro udržování homeostáze centrální nervové soustavy. Aktivace mikroglií a astrocytů v rámci Alzheimerovy choroby může vést k narušení fyziologických funkcí těchto neuroglií, a tedy i k problémům s odstraňováním amyloidu a tau proteinu, ale také k navození chronického neurozánětu, který je rovněž typickým projevem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Tato práce si klade za cíl shrnout a utřídit základní poznatky o roli mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě, a to především se zaměřením na jejich úlohu...
|
|
|
Poruchy energetického metabolismu v mozku v Alzheimerově a Parkinsonově chorobě
Řezáčová, Adéla ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Alzheimerova a Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní poruchy, které ovlivňují nejen pacienta, ale i jeho okolí. Pacienti těchto onemocnění postupně ztrácejí neurony. V obou chorobách jsou přítomné proteiny, které svou patofyziologickou akumulací narušují funkce neuronů. Pro tyto poruchy je typická mitochondriální senescence a poškození, které se projevuje například dysfunkcí různých komplexů. Dále se u těchto chorob projevuje inzulinová rezistence, která vede ke špatné inzulinové signalizaci, obě choroby navíc doprovází narušené metabolismy aminokyselin. U Alzheimerovy choroby je pak výrazně snížený metabolismus glukózy, zatímco u Parkinsonovy choroby se dostatečně nepřenáší akční potenciál v dopaminergních neuronech v substantia nigra. Tato poškození v Alzheimerově chorobě ústí ke kognitivním dysfunkcím, u pacienta s Parkinsonovým onemocněním pak především vyústí s problémy s motorikou. Studiem energetických změn v těchto chorobách by pak mohlo přispět k tvorbě účinnějších medikamentů.
|
|
|
Early stages of neurodegenerative diseases and their diagnosis using experimental cognitive tests with a specific focus on spatial cognition
Laczó, Martina ; Laczó, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Časná stádia neurodegenerativních onemocnění a jejich diagnostika pomocí experimentálních kognitivních testů se specifickým zaměřením na prostorovou kognici Abstrakt Tato disertační práce je zaměřena na časnou a diferenciální diagnostiku Alzheimerovy nemoci (AN) pomocí experimentálních kognitivních testů. AN začíná jako preklinické stadium, poté přechází do mírné kognitivní poruchy (MCI) a nakonec do stadia demence. Pro zpomalení progrese AN je zásadní časná diagnostika. Využití specifických biomarkerů AN, jako jsou amyloidová a tau pozitronová emisní tomografie a biomarkery AN v likvoru, je velmi limitované. Experimentální testy prostorové navigace a separace prostorových informací jsou závislé na oblastech mozku postižených v časných stadiích AN, a proto mají na rozdíl od tradičních kognitivních testů velký potenciál diagnostikovat AN. První studie ve virtuální realitě ukázala, že kognitivně zdraví starší senioři preferují navigaci závislou na okolním prostředí, zatímco účastníci s časnou AN preferují strategii závislou na poloze těla, čímž si kompenzují neurodegenerativní změny. Druhá studie používající navigační test ve virtuální realitě prokázala rozdílné profily poruch navigace u účastníků s MCI při AN a v důsledku jiné etiologie (tj. non- AN) a také prokázala, že vyšetření navigace odliší účastníky s...
|
|
|
Psychofyziologické koreláty vyvolané vizuálními potravinovými stimuly během hladu a sytosti
Schlezingerová, Nicol ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Obezita a její narůstající prevalence přispívá k rozvoji řady závažných civilizačních problémů, včetně cukrovky druhého typu, metabolického syndromu, a řady kardiovaskulárních, onkologických i neuropsychiatrických onemocnění. Je proto důležité porozumět řízení příjmu potravy člověka na behaviorální úrovni včetně vlivu maladaptivních faktorů, jakým je například časté vystavení moderního člověka vizuálním vysokokalorickým potravinovým podnětům. V této práci byly zkoumány změny zrakové pozornosti a vybrané psychofyziologické koreláty (elektrodermální odpověď a slinné biomarkery alfa-amylázu a kortizol) v odpovědi na vizuální potravinové podněty u zdravých, dospělých neobézních (BMI <25) dobrovolníků obou pohlaví. Po úvodním dotazníku na sebehodnocení stavu nasycení, odběru vzorku slin a instruktáži byly subjektům prezentovány na monitoru počítače vizuální podněty třech kategorií - vysokokalorické, nízkokalorické a nepotravinové. Vizuální pozornost k podnětům byla zjišťována pomocí sledování očních pohybů metodou eye-tracking a na závěr sezení byla testována pomocí modifikovaného Stroopova testu (tzv. Food Stroop test). V průběhu sezení byla měřena elektrodermální aktivita a na závěr sezení byl odebrán druhý vzorek slin a vyplněn závěrečný dotazník o vnímaném stavu nasycení. Ve studii se nenašly...
|
|
|
Tracking the progression of Alzheimer's like-pathology in transgenic rat model TgF344-AD
Foltýnová, Alice ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění postihující zejména starší populaci a je nejčastější příčinou demence. Je charakterizované mnoha patologickými událostmi jako jsou amyloidové plaky, neurofibrilární klubíčka, zánět, deregulace neurotransmiterů a mnoho dalších. Tyto disruptivní procesy v konečném důsledku vedou ke ztrátě synapsí a buněk. Podle literatury jsou buněčné ztráty pozorovatelné především v kortexu a hipokampu. Není jasné, v jakém časovém bodě je ztráta buněk signifikantní a v jakých dalších strukturách. Je mnoho dalších důležitých struktur jako jsou čichové laloky nebo entorhinální kortex, kde ztráta buněk nebyla dostatečně kvantifikována. S novými metodami jako je izotropní frakcionace je nyní možné kvantifikovat větší počet struktur mnohem rychleji. Vzhledem k tomu, že není jednoduché získat lidský mozek ihned po smrti, použití transgenních animálních modelů, zejména hlodavčích, je dobrý způsob, jak získat více informací o buněčném a především neuronálním úbytku u Alzheimerovy choroby. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, ztráta buněk, izotropní frakcionátor, hippocampus, neurofibrilární klubíčka, beta amyloid
|
host ::
RSS.