|
| |
|
| |
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
|
| |
host ::
RSS.