|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
host ::
RSS.