|
|
Cell culture-based model for the evaluation of adhesive properties of probiotic bacteria
Theodorou, Vasiliki ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tauchen, Jan (oponent)
Probiotické mikroorganismy, definovány jako živé mikroorganismy, které jsou při podání v přiměřeném množství zdraví přínosné pro hostitele, a jejich přilnavost a kolonizace střevního epitelu, jsou rozhodujícími faktory pro udržení probiotické účinnosti. Polyfenoly jsou velká a heterogenní skupina fytochemikálií, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, jako je čaj, káva, víno, kakao, obilí, sója, ovoce a bobule. V posledním desetiletí se zvedl zájem o zdravotní přínosy potravinových rostlinných polyfenolů, které vyplývají z jejich potenciální schopnosti podporovat přilnavost probiotických bakterií v lidském střevním epitelu.
Účelem této studie bylo zkoumat účinek čtyř polyfenolů: isoquercitrin, phloretin, prokyanidin B2 a rutin na schopnost adheze dvou potenciálně probiotických kmenů (Lactobacillus casei, Lactobacillus gasseri) v in vitro modelu lidského střevního epitelu skládajícího se ze směsné kultury buněčných linií Caco-2 a sliz-produkujících HT29-MTX.
Adheze Lactobacillus casei se po ošetření směsné kultury buněčných linií s isoquercetrinem, phloretinem a rutiemu zvýšila o 49,76; 72,97; 63,66% v tomto pořadí, zatímco prokyanidin B2 potlačil adhezi o 20,25% ve srovnání s kontrolním vzorkem. Adheze Lactobacillus gasseri se po ošetření směsné kultury s isoquercetrinem, phloretinem, prokyanidinem B2 a rutinem zvýšila o 35,45; 31,28; 45,69; 25,01 % ve srovnání s kontrolním vzorkem.
|
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
|
In vitro antioxidative effect of medicinal plants from Ghana
Addai, Benjamin Berkoh ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Tauchen, Jan (oponent)
The in vitro antioxidative activity of crude extracts derived from sixteen Ghanaian plant species (Allophylus spicatus, Cnestis ferruginea, Ficus thonningii, Indigofera hirsuta, Indigofera pulchra, Launaea taraxacifolia, Leea guineense, Mikaniopsis tedliei, Millettia thonningii, Philenoptera cyanescens, Salacia senegalensis, Senna occidentalis, Stachytarpheta indica, Tiliacora warneckei, Triumfetta rhomboidea, Vernonia colorata) were tested in frame of this study using 1,1-diphenyl-2-picrylhydrazyl radical scavenging capacity assay. The extract from the bark of Indigofera hirsuta has been found as the most active sample (IC50 = 12.84 more or less 0.82 microgram per millitres), because its activity is very close to the positive control Trolox and ascorbic acid. We expect that this finding may be used by pharmaceutical industry for development of new herbal-based nutraceuticals and pharmaceutical preparations.
|
host ::
RSS.