Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychologické pojetí viny v díle Karla T. Jasperse
Hartlová, Klára ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí viny v díle německého psychologa a filosofa Karla T. Jasperse. V první části se věnuje představení Karla Jasperse jakožto autora a myslitele, v druhé kontextu vzniku Jaspersova vlastního myšlení s přihlédutím k důležitým myslitelům, kteří jej ovlivnili. Třetí část podrobně rozebírá Jaspersovo zásadní dílo Otázka viny, přičemž je kladen důraz na morální a metafyzickou vinu. Čtvrtá část se věnuje problematice kolektivní viny a Jaspersově uchopení této otázky, jakož i reakcemi dalších autorů. V páté části je rozpracován pojem svědomí a jsou tak doplněny některé otázky vyvstávající z Jaspersova díla. V empirické části je proveden návrh výzkumu s názvem Vnímání pojmu svědomí u psychologů. Klíčová slova: vina, Karl Jaspers, svědomí, psychologie, filosofie
Působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu na subjektivní vnímání jejich vztahu
Kolumpková, Michaela ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato práce sleduje působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu na emoční naladění matky ve vztahu k dítěti. Teoretická část se zabývá problematikou situace porodu, dalším vývojem po porodu s důrazem na samotný raný kontakt a cestami navázání vztahu mezi matkou a dítětem. Závěr teoretické části se týká kvality vztahu mezi matkou a dítětem a interakcí mezi nimi. Empirická část zjišťuje, zda raný kontakt bezprostředně po porodu, případně celkový kontakt mezi matkou a dítětem v porodnici a další faktory na straně matky nebo dítěte, působí na emoční naladění matky na její dítě. Výzkum byl postaven na výpovědích matek, které se vyjadřovaly o svém dítěti. Předpokládalo se, že naladění matky souvisí s volbou adjektiv popisující dítě nebo celou situaci. Výzkum však neprokázal významné působení výskytu raného kontaktu na další emoční naladění matky na dítě. Na základě výsledků výzkumu lze tedy vyvodit závěr, že bezprostřední raný kontakt po porodu nemá významný vliv na kvalitu vztahu mezi matkou a dítětem a i bez raného kontaktu je možné být pozitivně naladěn na dítě. Tento výzkum tedy podporuje fakt, že nelze jasně dokázat, že je to právě raný kontakt, který napomáhá vzniku vazby mezi matkou.
Hodnocení psychosociálního klimatu rodičkami v malé porodnici.
Žipajová, Věra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování a hodnocení psychosociálního klimatu porodnice v Česko- německé horské nemocnici s.r.o. rodičkami. Je teoreticko-empirického charakteru. Teoretická část práce přináší poznatky o psychických změnách, kterými žena prochází v době těhotenství, porodu i krátce po porodu. Prostor je dále věnován problematice potřeb rodičky, stresu v perinatálním období a psychopatologii ženy ve zmíněných obdobích. Probrány jsou zde také sociokulturní souvislosti perinatální péče. Stěžejní je popis psychosociálních aspektů perinatální péče a komunikace se ženou v perinatálním období. Výzkumná část práce se zaměřuje na analýzu psychosociálního klimatu porodnice ve Vrchlabí. Pro analýzu je využit Dotazník psychosociálního klimatu porodnice KLI-P, který vyplnilo 51 rodiček, a doplňující kvalitativní dotázání 10 rodiček. Analýza je doplněna o pohled dvou porodních asistentek na přístup k rodičkám v porodnici ve Vrchlabí. Výsledky z dotazníku KLI-P jsou srovnávány statistickou metodou testování hypotéz. Rodičky z porodnice ve Vrchlabí jsou na základě těchto testování statisticky významně spokojenější ve všech proměnných v porovnání s rodičkami ze všech vybraných typů porodnic. Pouze rozdíl celkové spokojenosti s oddělením šestinedělí ve srovnání s rodičkami z menších typů porodnic nebyl...
Dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte
Škrdová, Barbora ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dopady prenatálního stresu na psychický vývoj dítěte v předškolním věku. Teoretická část popisuje typy stresu v těhotenství, jejich prevalenci, možnosti screeningu a prevenci či redukci stresu. Dále se soustředí na dopady prenatálního stresu na vývoj dítěte včetně faktorů, které tento efekt moderují a mediují. Empirická část se zaměřuje na dopady prenatálního stresu na kognitivní, psychomotorický a socioemoční vývoj u dětí ve věku pěti let, a zároveň na to, zda je efekt prenatálního stresu na vývoj dítěte mediován stresem matky v období po narození dítěte. Výzkumný soubor zahrnuje 218 matek, jejichž děti byly ve věku pěti let vyšetřeny pomocí Inteligenční a vývojové škály (IDS). Pre- a postpartální stres byl měřen pomocí The Perceived Stress Scale (PSS) ve třetím trimestru těhotenství, a dále v období 9 měsíců a 3,4 a 5 let po porodu. Výsledky path analýz neukázaly signifikantní efekt pre- a postpartálního stresu na vývoj dětí v uvedených oblastech. Prenatální stres byl signifikantním prediktorem postpartálního stresu. Ze zařazených kovariátů se ukázal pozitivní efekt vzdělání matky na verbální kognitivní a socioemoční vývoj. Chlapci měli nižší skór v oblasti motorického vývoje ve srovnání s dívkami. Nižší sociální opora v těhotenství zvyšovala prenatální i...
Formování vztahu matky k dítěti během těhotenství a časného poporodního období
Blažková, Kristýna ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Juríková, Laura (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na formování vztahu matky k dítěti (bonding) během těhotenství a časného poporodního období. Cílem práce je prozkoumat, jaké faktory ovlivňují tento vztah a jaký je jeho význam pro další vývoj dítěte. Literárně přehledová část se dělí na pět kapitol, které pokrývají výzkum a teoretické přístupy v oblasti bondingu. První kapitola se věnuje definici pojmu bonding a počátkům jeho zkoumání. Druhá kapitola popisuje formování bondingu během těhotenství a soustředí se na faktory, které v tomto období ovlivňují formování bondingu, včetně faktorů, jako jsou hormonální změny a stres. Třetí kapitola se zabývá vlivem porodu na proces bondingu. Čtvrtá kapitola popisuje formování bondingu v časném poporodním období a zaměřuje se na faktory, jako je raný kontakt a péče o novorozence, ve vztahu k bondingu. Poslední kapitola se věnuje relativně stálým faktorům mimo perinatální období, které ovlivňují bonding, především jde o psychosociální charakteristiky matky. Empirická část práce představuje návrh výzkumu, který se zaměřuje na identifikaci rozdílných trajektorií bondingu a analýzu faktorů jako je podpora partnera a sociální opora, které ovlivňují příslušnost matek do dané trajektorie bondingu. Klíčová slova mateřský bonding; vztah matky a dítěte; prenatální bonding; postnatální...
Vybrané perinatální rizikové faktory poporodní deprese
Tenglerová, Hana ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku poporodní deprese (PPD) a souvisejících rizikových faktorů. Cílem teoretické části bylo vytvořit přehled těchto faktorů, s důrazem na rizikové faktory vyskytující se v perinatálním období. Cílem empirické části bylo zjistit, zda symptomy PPD mohou souviset s psychosociálním klimatem porodnice, a které konkrétní aspekty tohoto klimatu jsou pro rozvoj symptomů PPD klíčové. Pro tuto analýzu byla využita data z prospektivní longitudinální studie The Mother and Child Vysočina Cohort Study. Výzkumný soubor zahrnoval 755 žen. Pro měření symptomů PPD byla použita Edinburská škála postnatální deprese (EPDS), psychosociální klima porodnice ženy hodnotily s využitím dotazníku Dotazník psychosociálního klimatu porodnice (KLI-P). Pro analýzu rizikových faktorů PPD byla použita zobecněná lineární regrese. Výsledky ukazují, že horší hodnocení psychosociálního klimatu na porodnickém oddělení i oddělení šestinedělí souvisí s vyšší hladinou depresivních symptomů v šesti týdnech a devíti měsících po porodu. Analýza zaměřená na jednotlivé aspekty psychosociálního klimatu ukázala, že míra depresivních symptomů souvisela zejména s přístupem zdravotníků, podáváním informací, a prostředím porodnice. Výsledky této práce poukazují na význam nejen lékařské, ale i...
Citová vazba matek a jejich emoční regulace v komunikaci s dětmi
Klempířová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi způsoby emoční regulace, které využívají matky v komunikaci se svými dětmi a jejich citovou vazbou. V literárně přehledové části jsou vymezeny základní pojmy pro tuto práci, kterými jsou citová vazba, emoční regulace a jejich vzájemná souvislost a interakce matky se svým dítětem. Výzkumu se účastnilo 288 respondentek. Výzkum je kvantitativní povahy. Výsledky i metody zpracování dat jsou popsány v empirické části. Ke sběru dat byl použit především Dotazník prožívání blízkých vztahů ECR-R16 a Dotazník emoční regulace ERQ. Otázka ke zmapování četnosti prožívání emocí byla inspirována částí dotazníku autorů Zaouche-Gaudron et al. Ze zjištění vyplývá, že statisticky významné výsledky byly zjištěny u nezpracované citové vazby. Souvislost byla prokázána u nezpracované citové vazby a potlačení jako způsobu regulace emocí. Bylo také prokázáno, že se u tohoto stylu citové vazby liší frekvence prožívání pýchy a smutku v porovnání s ostatními styly citové vazby. Výsledky výzkumu otevírají možnost k dalšímu zkoumání, a to především v oblasti nezpracované citové vazby, u které byly prokázány statisticky významné výsledky.
Screening symptomů sociálních a emočních obtíží prostřednictvím české verze Brief Infant - Toddler Social Emotional Assesment (BITSEA): pilotní ověření na české populaci
Hrdá, Kristýna ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pilotní zkoumání dotazníku Brief Infant-Toddler Social Emotional Assesment (BITSEA), který je určen ke screeningu sociálních a emočních obtíží spolu s problémy v chování u dětí ve věku od jednoho roku do tří let. Cílem teoretické části je seznámit čtenáře se socio-emočním vývojem dítěte a s některými poruchami, které se k dané oblasti pojí. Součástí literárně-přehledové části je i popis screeningových a diagnostických metod zaměřených na socio-emoční oblast a popis dotazníku BITSEA. Výzkumná část se věnuje překladu dotazníku a jeho pilotnímu ověření na české populaci. Hlavním cílem práce je pak kromě překladu zjistit, jaká je vnitřní konzistence jednotlivých škál a zda dokáže český překlad dotazníku odlišit děti s podezřením na obtíže od dětí s předpokladem normálního vývoje.
Nefarmakologické intervence pro snížení stresu v těhotenství a jejich dopad na mateřský bonding
Němcová, Hana ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Míková, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi stresem v těhotenství, nefarmakologickými intervencemi, které je možné použít pro jeho snížení, a mateřským bondingem po porodu. Literárně-přehledová část popisuje v první kapitole jednotlivé typy stresu, které se v těhotenství mohou vyskytovat, dále mechanismy, prostřednictvím kterých působí na plod, a dopady na matku i dítě. Druhá kapitola shrnuje principy a efektivitu jednotlivých intervencí pro snížení stresu v těhotenství, jako např. různých forem psychoterapie, jógy nebo intervencí založených na mindfulness. Ve třetí kapitole se práce věnuje mateřskému bondingu, jeho odlišení od konceptu attachmentu a jeho korelátům. Čtvrtá kapitola pojednává o dosavadních vědeckých poznatcích o vztahu všech těchto fenoménů. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu, jehož cílem bude zjistit dopad intervence Mindfulness-Based Childbirth and Parenting v těhotenství na kvalitu mateřského bondingu po porodu s případnou mediací sníženou hladinou prožívaného stresu anebo zmírněnou depresivní symptomatikou.
Rodičovské vyhoření a validizační studie české verze Parental Burnout Assessment
Kročková, Nikola ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Rodičovské vyhoření představuje mladý psychologický koncept. Teoretická část práce popisuje přehled výzkumu rodičovského vyhoření, včetně jeho prevalence, projevů, mechanismů a faktorů rozvoje, odlišení od příbuzných konceptů, důsledků a možností diagnostiky. Cílem výzkumu realizovaném při této práci byla validizace české verze Parental Burnout Assessment (PBACZ). Výzkumný vzorek tvořilo 285 rodičů. Konfirmační faktorová analýza poukázala na slabou úroveň shody mezi teoretickou čtyř faktorovou strukturu originálního dotazníku (vyčerpání, kontrast, pocity znechucení, emocionální distancování) a daty. Reliabilita PBACZ byla excelentní (α= .97). Celkový skór PBACZ nekoreloval s pracovním vyhořením, avšak vykazoval silnou korelací se stresem, úzkostí, depresí a nejlépe predikoval míru rodičovského odmítnutí. Můžeme tedy předpokládat, že nástroj jako celek podává validní informace o míře rodičovského vyhoření. Nicméně nelze ho vyhodnocovat na úrovni jednotlivých škál. Prevalence rodičovského vyhoření na vzorku českých rodičů byla 12,6 %. Vyšší míru vyhoření vykazovali matky, rodiče na mateřské nebo otcovské dovolené, matky, které vnímají, že o dítě pečují více v porovnání s partnerem a rodiče, kteří tráví s dítětem denně více času. Dítě ve věku pod 5 let, neplánovaně nebo nechtěně počaté či vnímané jako...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.