Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Post-communist Hungary as an opportunity: from the transfer of urban intervention models by the Caisse des Dépôts et Consignations to its abortion, the case of Ferencváros district in Budapest (1988-2014).
Saïsset, Paul ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
Název práce : Postkomunistické Maďarsko jako příležitost: od transferu modelu urbánní intervence prostřednictvím Caisse des Dépôts et Consignations k jeho opuštění. Případ čtvrti Ferencváros v Budapešti (1988-2014) Abstrakt Diplomová práce je postavena na aplikaci etnografického a historického přístupu při studiu procesu rekonstrukce jedné městské čtvrti v širším kontextu pádu komunismu, jenž je v Maďarsku definován jako období nejistoty. Na příkladu Budapešťské čtvrti Ferencváros autor studuje její transformaci při níž francouzská instituce, Caisse des Dépôts et Consignations zahájila šíření městského intervenční modelu, ale po určité době svůj projekt zrušila. Analýza sleduje zpětně průběh vytváření sítě aktérů a jejich rozhodování na místě v Maďarsku. Tento úhel pohledu odhaluje různé roviny (lokální, národní a transnacionální), které se uplatnily v průběhu zamýšleného transferu a projevily v rozhodování, jež také charakterizují kdy, jak a proč zamýšlený transfer selhal. Tento dílčí proces ukotvený v mezidobí od pádu komunismu po vstup do Evropské Unie poukazuje na zvláštnosti post-komunistického kontextu v jeho spojení s nadnárodními vlivy. Klíčová slova Budapešť, Ferencváros, Caisse des Dépôts et Consignations, post-komunismus, příležitost, transfer urbánního modelu, mikro-analýza, Evropská Unie,...
Representation of the socialist heritage in Prague city guidebooks
Paulik, Róza ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Takács, Ádám (oponent) ; Turgeon, Laurier (oponent)
Klíčová slova: Praha, Budapešť, průvodce, kulturní stezka, socialistické dědictví, architektonické dědictví Diplomová práce se zaměřuje na otázku herit gizace socialistického kulturního dědictví: jak se proměnila reprezentace socialistického dědictví během několika desítek let od nástupu socialistické modernistické architektury ve Střední Evropě, a jak se mění přístup socialistickému dědictví v rámci současného procesu heritigizace. Asymetrický srovnávací rozbor Prahy a Budapešti vyzdvihuje podobnosti a rozdíly v dějinách obou měst, především období socialismu. Volba měst vycházela ze skutečnosti, že obě města jsou hlavními městy, přičemž ani budapešťské ani pražské historické jádro nebylo během socialistického období dramaticky proměněno. Výzkum se věnuje procesu herit gizace socialistického dědictví ze dvou úhlů: analytické a praktické cíle. Teoretická část práce se zabývá procesy herit socialistického dědictví, dějinami turistických průvodců a zrodem kulturních stezek jakožto důležité součásti nového turismu. Analytická rovina práce se zaměřuje na vizuální analýzu reprezentací socialistické turistických průvodcích a na rozdíl v prezentaci socialistického dědictví před a po změně režimu. Základní pramen představují oficiální a konvenční průvodce Prahou a Budapeští pro domácí a anglicky čtoucí návštěvníky....
Constructing Heimat in the Silesian Giant Mountains, Organization and Discourse 1880-1914
Schlosser, Ludovic Bernard Nicolas ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ducreux, Marie Elizabeth (oponent) ; Graber, Frédéric (oponent)
v českém jazyce Německo se vyznačuje dlouhou tradicí politické fragmentace, během níž lokální a regionální identity hrály důležitou roli v utváření němectví. V posledních desetiletích historická věda popsala proces sjednocování lokálních identit s národními cíli. Diskuse o tomto tématu je zásadní, neboť poukazuje na rozmanitost pojmu Heimat (domov či rodný kraj) v různých oblastech císařského Německa. Nicméně tento proces odehrávající se v lokální úrovni nebyl dosud důkladně zkoumán v případě krkonošského regionu v období před první světovou válkou. Vzhledem ke geografické poloze Krkonoš a silné místní soudržnosti, jež utvářela tuto užší vlast, umožňuje případová studie daného regionu posunout výzkum v uvedené oblasti bádání, které se dosud soustředilo na německé historické regiony, spíše než na studium území, jež bylo utvářeno turismem. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat významy, jež byly ideji Heimat přisuzovány ze strany místních aktivistů a obyvatel slezské části Krkonoš, a touto cestou sepsat dějiny utváření Heimatu. S pomocí metodologie nejrůznějších vědních disciplín (francouzská "géohistoire", literární teorie, sociologie) výzkum analyzuje několik fenoménů, jež se pojí s některými dalšími a v současnosti aktuálními historiografickými obory, jako např. environmentální dějiny. Hlavní...
Management of Jewish Community's Lieux de Mémoire, between Conflict and Collaboration: Case of Parisian district Marais
Creach, Margot Julie ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Verdier, Nicolas (oponent) ; Takács, Ádám (oponent) ; Sandrine, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na výzkum prezentace historie židovské komunity Marais v Paříži prostřednictvím prohlídek s výkladem o její historii. Po několika vlnách migrací pocházejících z různých částí světa je le Marais vnímána především jako židovská čtvrť. Díky svým četným památkám a muzeím spojeným s židovskou komunitou a jejími folklórními obchody je le Marais židovskou čtvrtí Paříže pro mnoho Pařížanů a turistů. Díky výzkumu historiků, sociologů a antropologů však uvidíme, že přítomnost této židovské komunity není tak silná, jak bychom si představovali. Kromě své bohaté historie byl okres jedním z prvních chráněných jako celek díky novému zákonu o ochraně kulturního a historického dědictví. Použitím těchto dat a díky případové studii prohlídky s průvodcem v le Marais uvidíme, proč je okres obzvláště vhodný pro prohlídky židovské historie s průvodcem a jak jeho složitost dovoluje průvodci ji používat mnoha různými způsoby.
Post-communist Hungary as an opportunity: from the transfer of urban intervention models by the Caisse des Dépôts et Consignations to its abortion, the case of Ferencváros district in Budapest (1988-2014).
Saïsset, Paul ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
Název práce : Postkomunistické Maďarsko jako příležitost: od transferu modelu urbánní intervence prostřednictvím Caisse des Dépôts et Consignations k jeho opuštění. Případ čtvrti Ferencváros v Budapešti (1988-2014) Abstrakt Diplomová práce je postavena na aplikaci etnografického a historického přístupu při studiu procesu rekonstrukce jedné městské čtvrti v širším kontextu pádu komunismu, jenž je v Maďarsku definován jako období nejistoty. Na příkladu Budapešťské čtvrti Ferencváros autor studuje její transformaci při níž francouzská instituce, Caisse des Dépôts et Consignations zahájila šíření městského intervenční modelu, ale po určité době svůj projekt zrušila. Analýza sleduje zpětně průběh vytváření sítě aktérů a jejich rozhodování na místě v Maďarsku. Tento úhel pohledu odhaluje různé roviny (lokální, národní a transnacionální), které se uplatnily v průběhu zamýšleného transferu a projevily v rozhodování, jež také charakterizují kdy, jak a proč zamýšlený transfer selhal. Tento dílčí proces ukotvený v mezidobí od pádu komunismu po vstup do Evropské Unie poukazuje na zvláštnosti post-komunistického kontextu v jeho spojení s nadnárodními vlivy. Klíčová slova Budapešť, Ferencváros, Caisse des Dépôts et Consignations, post-komunismus, příležitost, transfer urbánního modelu, mikro-analýza, Evropská Unie,...
Understanding Nation from an African Vantage Point. The Oromo polity during the 16th century as a point of reference
Megersa Dirirsa, Sisay ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Takács, Ádám (oponent) ; Búr, Gábor (oponent)
Práce se snaží řešit dva hlavní problémy v procesu porozumění fenoménu národa. Za prvé, do jaké míry se modernistický názor, založený na pojetí původu národa v evropském historickém kontextu je platný i v kontextu africkém? Za druhé, do jaké míry se stávající normativní vědomostní základ týkající se fenoménu národa a etnického celku přiměřeně vymezuje koncepční a empirické hranice mezi těmito jevy. Ústředním tématem této práce je proto odhalit základní vnitřní rozpor, který je neodmyslitelnou součástí existujícího koncepčního pojetí národa. Použití případu Oromo jako výjimečného úhlu pohledu je založeno na přesvědčení, že pojem národa je "Evropocentrický" a zanedbává historická specifika mimo Evropu, jako je tomu v případě lidu Oromo. Práce generuje své epistemologické předpoklady z filosofické hermeneutiky Hans-Georg Gadamera. Protože práce se odchyluje od předpokladu, jenž považuje národ za koncept, pokusila se využít některé metodické a koncepční poznatky z dějin konceptů Reinhharta Kosellecka. Práce využívá dva druhy pramenů: evropskou teoretickou literaturu o pojmu národ, a etnografické a historické materiály týkající se Oromo v 16. století a později. Nakonec jsou v práci formulovány některé návrhy. Za prvé, není metodologicky vhodné použít koncept kmene pro reprezentaci sociální a politické...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.