Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 123 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stalingrad - obrat ve válce
Pšánský, Jaromír ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Práce "Stalingrad- obrat ve válce" se zabývá pncmami, průběhem a důsledky největší bitvy vojenských dějin. Text je rozčleněn do jedenácti kapitol. Úvod obsahuje stručné zhodnocení použité literatury, následuje stručné vylíčení prvního roku války na východní frontě, až po porážku německé armády před Moskvou. Těžištěm je ale vlastní průběh a výsledek zápasu o pevnost na Volze. Pozornost je věnována i donedávna utajované operaci Mars, která by v případě úspěchu odsunula stalingradskou protiofenzívu až na druhé místo. Práce je zpracována chronologicky s důrazem na každodenní utrpení vojáků a civilistů. Cílem je podat pokud možno plastický obraz východního bojiště, podepřený příslušnými odkazy na publikace, uvedené v seznamu použité literatury. Autor se pokusil překonat černobílé vidění válečného konfliktu a přispět tak k porozumění jedné z klíčových kapitol historie druhé světové války.
Pád Německého císařství a některé aspekty sociálně-kulturního vývoje Výmarské republiky na stránkách vybrané memoárové literatury (Příspěvek ke studiu německých dějin první poloviny 20. století)
Bříza, Aleš ; Kovář, Martin (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Český akademický svět doposud práci, která by komplexně a ve všech aspektech rozkryla (rozkrývala) složitost německých dějin daného období, postrádá; přitom je ale nutno právě v něm hledat příčiny pozdějšího ztroskotání prvního vážně zamýšleného pokusu o demokratické zřízení v nové německé republice. Rok 1918 znamenal mezník v politických, hospodářských a sociálních dějinách Německa. Pro oblast kulturních dějin to neplatí až tak doslova (viz v první kapitole Předmět práce a úvod do teorie memoárové literatury); ty podléhají jiným vlivům, jsou doménou pouze omezené skupinky lidí, kteří jako nositelé určité tradice, mající hluboké kořeny v minulých dobách, zajišťují kontinuitu mezi minulým, přítomným a budoucím a do jisté míry mohou pomáhat zmírnit sociální, hospodářské a politické otřesy. Pojem "na stránkách vybrané memoárové literatury" neznamená, že bych došel kjiným závěrúm, než jaké je možné najít v seriozní odborné literatuře. Jedná se spíše o metodologický problém; moje analýza vybraných událostí vychází ze zápisú memoárového charakteru, jejichž zastoupení je zde v obráceném poměru, tj. převládá nad odbornou literaturou. Úkolem historické vědy však je hledat nové relevantní postupy, metody a rozšiřovat pramennou základnu.
Počátky československo-tureckých vztahů 1918-1926
Novák, Petr ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Poli ti ka mezi válečného Československa vůči mimoevropským zemím není v české a slovenské odborné literatuře prakticky vůbec zpracována. Příčinou, proč tato tematika dosud z valné části leží na okraj i vědeckého zájmu, je patrně s ku tečnost, že československá republika v těchto zemích až na nečetné výjimky neměla žádné zvláštní politické zájmy. Vztahy k mimoevropským státům byly pro meziválečné Československo důležité především po hospodářské stránce. Jednou z uvedených výjimek byla Osmanská říše, respektive Turecká republika. Důvodem byla především skutečnost, že tato země ležela na pomezí oblasti, o kterou Československo projevovalo hluboký zájem - na pomezí Balkánského poloostrova. česká a ve značně menší míře i slovenská politika a veřejné mínění se o oblast Balkánu začaly zajímat již po krymské válce. Období intensivního zájmu však nastalo až v 70. letech 19. století v souvislosti s tzv. dubnovým povstáním na území dnešního Bulharska a s následnou rusko-osmanskou válkou. Tehdejší česká liberální politika neskrývala svůj kladný postoj k emancipačnímu hnutí balkánských národů, které souviselo s obecnějším procesem pozvolného rozkladu mnohonárodnostních říší v druhé polovině 19. století. České (a také slovenské) sympatie Sl získaly hlavně balkánští Slované - Srbové a Bulhaři, částečně pak i Řekové....
Nukleární společnost Spojené státy v letech 1945-1964
Ulvr, Michal ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Michal Ulvr Abstrakt Právě konec druhé světové války definoval vnímání atomové bomby na celé následující desetiletí. Během prvního roku trvání jaderného monopolu ještě nebyly pocit nejistoty a strach z nukleárního konfliktu přítomné ve velké síle. Pocit relativního bezpečí převažoval v americké společnosti až do konce monopolu v roce 1949. Po roznětu první jaderné bomby náhle tisk a další média ovládla atmosféra strachu, která ve skrytu čekala na svůj návrat již od srpna a září 1945. Po letech velmi laxního přístupu náhle vynaložila americká administrativa obrovské úsilí, aby učinila této vlně strachu přítrž. Na konci roku 1950 byla založena agentura Federal Civil Defense Administration, která se jen o měsíc později pustila do výroby více či méně přínosných výchovných a propagačních materiálů, a navíc měla zajišťovat logistickou a věcnou podporu civilistů v případě očekávaného vypuknutí války se Sovětským svazem. Tato agentura, v pevném odhodlání přesvědčit americkou společnost o tom, že je možné přežít jaderný útok, vyprodukovala velké množství výchovných a propagačních letáků, knih a filmů. A možné to vskutku bylo. Při dodržení základních pravidel existovala relativně velká šance přežít jaderný útok bez větších následků. Administrativa se dokonce pokusila přesvědčit Američany, aby zůstali ve...
Determinanty vzniku a vývoje čínské konzumní společnosti
Horňáková, Petra Sofia ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce předkládá studii čínské konzumní společnosti ze dvou úhlů. Jako hlavní determinanty vývoje konsumerismu v Číně identifikuje konfuciánství, maoismus a dengismus. Jelikož konfuciánství stejně jako maoismus zcela odmítly materiální životní styl jako akceptovatelný pouze po ideologické transformaci a redefinisii socialismu bylo možné aby konzumní společnost v Číně vznikla. Tak se stalo v roce 1979 kdy se zrodil takzvaný konsumerismus s čínskými rysy jako systém podporující materiální bohatství jako způsob života.Z ekonomického pohledu pak Čína jako agrární ekonomika s nízkou mírou urbanizace mohla nastoupit na cestu konzumního způsobu života jen po provedení hlubokých strukturálních reforem, ke kterým došlo po roce 1979. Deng Xiaopingovy reformy se tak ukázaly jako zásadní pro rozvoj čínské konzumní společnosti.
Analýza dopadu politiky „Chavismo“ na ekonomický a společenský vývoj ve Venezuele v letech 1999-2016.
Korejs, Marek ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem práce je analyzovat roli chavistické ekonomické a sociální politiky v hospodářském a společenském vývoji Venezuely mezi roky 1999-2016. Práce poskytuje ucelený pohled na výkon venezuelské ekonomiky ve sledovaném období a zasazuje jej do kontextu vnitřních i vnějších hybných faktorů. Práce je psána za použití analýzy, deskripce a komparace. Nejprve se zaměřuje na popis a analýzu okolností, které vedly ke zvolení Huga Cháveze a většinovému přijetí Chavisma. Poté zkoumá konkrétní kroky měnové a fiskální politiky se zvláštním důrazem na změny v politice směnných kurzů, přerozdělování a znárodňování. Na základě analýzy a komparace bylo prokázáno, že ekonomická politika Chavisma je neefektivní, vedla k hyperinflaci a uvrhla zemi do nejhorší ekonomické a společenské krize v její historii.
Federální rozpočet USA jako nástroj k prosazování ideologických principů na počátku 21. století.
Joukl, Petr ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V diplomové práci pojednávám o federálním rozpočtu USA jako nástroji určeném k prosazování stranických politik na příkladu administrativ George W. Bushe a Barracka Obamy s cílem zjistit zda na počátku 21. století existují ideologické rozdíly v rozpočtové politice demokratů a republikánů. Stěžejní část práce je věnovaná analýze příjmových a výdajových stran rozpočtů obou prezidentů a vývoji salda, se kterým hospodařili. Analýza naznačuje, že ačkoliv povaha doby, fáze hospodářského cyklu a další vnější vlivy mají na podobu rozpočtů výrazný vliv, stále lze v současnosti federální rozpočet považovat za efektivní nástroj k projevení stranických preferencí.
Analýza americko-německých obchodních vztahů v letech 1933–1945
Wachal, Viliam ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemným obchodem mezi Spojenými státy americkými a Třetí říší v letech 1933 - 1945 a analyzuje působení amerických firem, které měly své pobočky nebo jiné obchodní zájmy v Německu během nacismu. V práci je analyzován mezinárodní obchod a jeho vývoj mezi oběma státy v předválečném období, stejně jako mezinárodní obchod v období války. Práce se dále zabývá přispěním amerických firem do německé válečné ekonomiky a analyzuje jejich působení a proměnu chování po vypuknutí války. Hypotéza o snižování obchodní spolupráce s blížící se válkou na státní úrovni byla potvrzena, stejně jako hypotéza o neukončení spolupráce amerických firem po vypuknutí války.
Zavedení programů Medicare a Medicaid a první zkušenosti s jejich fungováním (do roku 1967).
Křivánek, Jan ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zavedením programů Medicare a Medicaid a zkoumá jejich fungování v letech 1966 a 1967. Dále shrnuje historický vývoj amerického zdravotnictví do roku 1965 a všímá si možných příčin vedoucích ke vzniku tržního zdravotnictví. Poukazuje na rozdílný pohled řešení zdravotnictví představiteli Republikánské a Demokratické strany. Podrobná analýza jednotlivých programů ukazuje na jejich nedostatky a možné problémy. Klíčovou částí práce je analýza empirických dat z let 1964, až 1967. Tato část potvrzuje hlavní hypotézu o nemožnosti samofinancování již v prvních letech fungování. Pomocí grafů znázorňuje nezbytnost reformy a procentuální změny v různých typech nákladů na zdravotnictví. Zároveň také poukazuje na marginálnost výdajů na dané programy v kontextu celého federálního rozpočtu. Zavedení Medicare a Medicaid se ukazuje jako zlomový a počáteční bod nárůstu celkových výdajů na zdravotnictví v USA.
Hospodářská politika USA a Německa v letech 1933 - 1939
Johnson, Zdenka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Slaný, Antonín (oponent)
Disertační práce předkládá analýzu, zhodnocení a komparaci selektivních oblastí hospodářské politiky Spojených států amerických a Německa mezi lety 1933 a 1939 s kontextuálním přesahem do období 20. let, Velké hospodářské krize a druhé světové války. Na základě důkladné analýzy určených cílů, nástrojů a zamýšlených i nezamýšlených dopadů jejich fiskálních politik, měnových politik a zahraničně-obchodních politik je cílem disertační práce verifikovat základní hypotézu, že hospodářské politiky Spojených států amerických a Německa byly do značné míry podobné, jelikož odpovídaly na obdobné problémy, s nimiž se obě vyspělé ekonomiky musely potýkat. Autorka se při verifikaci spolehla především na původní zpracování a analýzu originálních statistických pramenů. V jednotlivých kapitolách disertační práce jsou představeny podstatné shodné, ale i rozdílné rysy ve vybraných typech hospodářských politik. Na základě komparace těchto hlavních trendů lze i přes některé odlišnosti v dílčích charakteristikách vybraných typů hospodářské politiky konstatovat, že ekonomické politiky centrálních vlád Německa a Spojených států amerických byly v překvapivě mnoha aspektech podobné.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 123 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.