|
|
Život rodiny s dítětem se sluchovým postižením před, při a po kochleární implantaci
TUZOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pohlíží na rodinu s dítětem se sluchovým postižením, které je uživatelem kochleárního implantátu. Klade si za cíl zjistit názory, postoje a pocity rodičů před, při a po kochleární implantaci. Kochleární implantát je technickou pomůckou, která umožňuje osobám s těžkým sluchovým postižením nejen vnímání zvuků, ale i rozumění řeči a zlepšení nebo vytvoření vlastních řečových schopností. Stal se nadějí tam, kde již sluchadla nejsou dostatečným přínosem. V současnosti se již provádí kochleární implantace bilaterální. Kandidát na kochleární implantaci musí splnit řadu podmínek. Kochleární implantace je procesem, který je náročný jak pro dítě se sluchovým postižením, tak pro jeho rodinu. Aby došlo k naplnění cíle, byl proveden kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnily čtyři komunikační partnerky matky dětí, které již podstoupily kochleární implantaci. Data získaná v průběhu neřízených rozhovorů s komunikačními partnerkami byla zpracována pomocí metody vytváření trsů a poté vyhodnocena. Výzkum přinesl řadu zajímavých skutečností zmapoval postoje, pocity a v neposlední řadě emoce matek v průběhu implantace. Vyplynulo z něj, že pro komunikační partnerky byl proces kochleární implantace náročný, necítily se dostatečně informované, nevěděly, jakou značku implantátu zvolit, během spolupráce s některými odborníky postrádaly empatii, porozumění a v neposlední řadě lidský přístup. Taktéž ze strany své rodiny se vždy nesetkávaly s podporou a výjimkou nebyly ani zcestné názory některých odborníků, s nimiž se setkávaly. Výsledky bakalářské práce mohou být přínosem pro rodiče, kteří uvažují nad kochleární implantací jejich dítěte a chybí jim dostatek informací, nebo pro širokou veřejnost, která má zájem dozvědět se bližší informace o této problematice.
|
|
|
Domácí násilí z pohledu studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity
TUZOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá problematikou domácího násilí. V současnosti se o domácím násilí hovoří stále častěji, osvěta je však vždy výrazným přínosem, jelikož stereotypní představy ve společnosti neustále přetrvávají. Často jsou jednou z překážek, v jejichž důsledku je znemožněna eliminace sociálně patologického jevu. V teoretické části práce popisuji současný stav, formy, znaky, průběh a nejčastější mýty a předsudky veřejnosti o problematice domácího násilí. V závěru teoretické části se zaměřuji na prevenci sociálně patologického jevu a pomoc obětem. Pro diplomovou práci byly stanoveny tři následující hypotézy: H1: "Studenti ZSF JČU vnímají agresora jako iniciátora domácího násilí." H2: "Studenti ZSF JČU vnímají agresora jako nevzdělaného." H3: "Studenti ZSF JČU jsou přesvědčeni, že domácí násilí se častěji vyskytuje u jiného etnika." V empirické části nejprve charakterizuji výběrový soubor. Do výzkumu se zapojilo celkem 512 studentů. Z toho 450 žen a 62 mužů. Jednalo se o studenty bakalářských a magisterských studijních programů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity denní i dálkové formy studia a různé věkové kategorie. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu, pomocí dotazníkového šetření s využitím sémantického diferenciálu. Studenti tak měli možnost zaznamenat jejich pozitivní či negativní pohled na oběť a pachatele, popř. zůstat nestrannými. Cílem práce bylo zjistit názory a postoje studentů ZSF JČU na oběť a pachatele domácího násilí. Nejčastěji vnímají studenti oběť jako submisivní, introvertní, ustrašenou ženu, které násilí nevyhovuje. Pachatele vnímají jako dominantního jedince se sklony k žárlivosti. Stanovená hypotéza H1 se potvrdila. Hypotézy H2 a H3 se nepotvrdily a v důsledku toho byly přijaty hypotézy alternativní.
|
|
|
Stereotypizace vnímání oběti domácího násilí
TUZOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce s názvem "Stereotypizace vnímání oběti domácího násilí" poukazuje na problematiku domácího násilí. Zaobírá se tím, jak vnímají vysokoškolští studenti, kteří bydlí v Českých Budějovicích, oběť domácího násilí. Zkoumá tedy názory, postoje a pohledy zmíněných studentů. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány pojmy, které se vztahují k danému tématu. Např. pojem domácí násilí, znaky, příčiny a důsledky domácího násilí. Dále je zde charakterizována oběť i agresor. V závěru teoretické části bakalářské práce je popsána laická i odborná pomoc oběti. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímají vysokoškolští studenti oběť domácího násilí. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy: H1: "Vysokoškolští studenti jsou přesvědčeni, že oběti domácího násilí iniciují agresora k domácímu násilí". H2: "Oběti domácího násilí vnímají vysokoškolští studenti jako hloupé a nevzdělané". V praktické části práce je charakterizován výzkumný soubor, který byl tvořen českobudějovickými vysokoškolskými studenty. Celkový počet respondentů, kteří se zapojili do výzkumu, je 457. Přesněji 82 mužů a 375 žen. Do výzkumu se zapojili studenti jak magisterského, tak bakalářského programu studia. Věk respondentů je 19 25 let. Do výzkumu se mohli zapojit studenti denní i dálkové formy studia. Respondenti byli osloveni mnou, mými přáteli a známými, kteří taktéž studují vysoké školy. Díky nim se dotazníky podařilo dostat do většího počtu vysokých škol, a tudíž k poměrně vysokému počtu českobudějovických studentů. Osloveni byli studenti například z těchto vysokých škol: VŠE, VŠTE, Karlovy univerzity a dalších. Co se týče Jihočeské univerzity, snažila jsem se, aby se dotazník objevil na všech fakultách. Což se, myslím, podařilo. V dotazníkovém šetření, které bylo prováděno pomocí sémantického diferenciálu, respondenti zaškrtli svůj názor a pohled na oběť domácího násilí. Na jedné straně sémantického diferenciálu byla uvedena pozitivní vlastnost či pohled, na druhé naopak negativní. Ti respondenti, kteří se nepřikláněli k pozitivní či negativní straně, byli nestranní a volili střed. Jejich pohled a postoj byl tedy neutrální. Data jsem sbírala v období 7 týdnů. Po sesbírání dotazníků následovalo zpracování dat do grafů a ověření hypotéz. Statistické vyhodnocování nebylo nutné, jelikož výsledky byly markantní. Mnoho respondentů zaujalo neutrální postoj. Vysvětluji si to tím, že vysokoškolští studenti se bojí samostatného rozhodnutí, raději se tedy uchylují k rozhodnutí neutrálnímu. Stanovené hypotézy se nepotvrdily.
|
host ::
RSS.