|
|
Technologická etapa spodní stavby - Obchodní centrum Ostrava
Toman, Jan ; Štěrba, Martin (oponent) ; Henková, Svatava (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je technologie provedení spodní hrubé stavby nákupního centra v Ostravě. Tato práce obsahuje technickou zprávu, technologický předpis, zařízení staveniště, návrh strojní sestavy, časové plánování, rozpočet, kontrolní a zkušební plán, bezpečnost práce a ochranu životního prostředí.
|
|
| |
|
|
Spekulativní evoluce: anatomická a fyziologická specifika organismů obývajících planety typu superzemě
Šefrna, Radek ; Toman, Jan (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Práce je věnována spekulativní evoluci na planetách typu superzemě, podrobněji je v ní probíráno, jak by mohly větší poloměr a přitažlivost planety, popřípadě spojené se zvýšenou hustotou atmosféry, ovlivnit směr anageneze, jestliže by ostatní parametry byly ponechány na pozemské úrovni. Nejdříve se věnuje bližší charakterizaci superzemí. Dále se zabývá problematikou lokomoce tamních hypotetických organismů a jejích anatomických a fyziologických korelátů. Dochází k závěrům, že by organismy žijící na povrchu měly nejspíše robustní stavbu těla, a očekává převahu biosféry ve vzdušném sloupci na superzemích s hustou atmosférou, kde by organismy mohly připomínat oceánský život na Zemi. Jako poslední řeší otázku životních strategií se zaměřením na metabolismus, disperzi a způsoby získávání energie. V případě existence komplexního ekosystému založeného na fotosyntéze předpokládá vznik ekologických nik obdobných těm, které existují na Zemi, což by mohlo vést ke vzniku symbióz, které se zdají být univerzálním rysem jakékoliv biosféry. Práce vzhledem ke své spekulativní povaze vychází především ze studií pozemských organismů a jejich prostředí. Drží se tak fenoménu konvergentní evoluce, aby mohla vytyčit možné analogie a současně poukázat na případné odlišnosti mezi pozemskou biosférou a hypotetickými...
|
|
|
Vztah věku perlorodky říční a počtu přírůstků na řezu lastury
TOMAN, Jan
Cílem této diplomové práce bylo stanovit souvislost mezi věkem uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a počtem přírůstkových linií na řezu lastury jedince. Celkem bylo shromážděno 124 ks lastur perlorodek známého věku z několika českých, německých a finských lokalit. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi skutečným věkem a věkem dle přírůstkových linií na obarveném řezu lastury. V průměru byl věk určený dle přírůstků na obarveném řezu větší než skutečný věk o 2,6 roku, což je o 42 ? 25% (? S.D.). Přírůstkové linie na řezu lastury perlorodky tedy neodpovídají ročním přírůstkům. Potvrdilo se, že odečet přírůstkových linií na povrchu lastury či odhad věku dle velikosti lastury jsou méně spolehlivými přístupy ke zjištění skutečného věku jedinců.
|
|
|
Cambarellinae: Trpaslíci ve světě račích spermií?
TOMAN, Jan
V poslední době se ultrastruktura račích spermií stává stále více studovaným tématem. Doposud byla ultrastruktura prozkoumána u asi patnácti druhů sladkovodních druhů ze všech čtyř račích čeledí , nicméně doposud nebyla studována u skupiny trpasličích raků (podčeledi Cambarellinae). Cílem této práce bylo detailně popsat ultrastrukturu spermii dvou trpasličích druhů raků, konkrétně raka mexického Cambarellus patzcuarensis a raka brazoského C. texanus. Tyto druhy byly následně porovnávány s druhy již studovanými za pomocí morfologických znaků a biometrických údajů. Ultrastruktura jejich spermií vykazuje obecně známý vzorec, který zahrnuje v přední části akrozom a subakrozom a v protilehlé části jádro. Dále pak jsou přítomna pro nadčeleď Astacoidea typická radiální ramena, která se obalují kolem jádra s akrozomem, celá buňka je pak uzavřena v extracelulární kapsli. Výsledky ukazují, že velikost akrozomů u zástupců Parastacidae je nejmenší, zatímco raci čeledi Astacidae vykazují největší akrozom. Zjištění současné studie poukazují na střední velikost akrozomu trpasličích raků, tak Cambaridae obecně, byť se zde studovaní zástupci velikostně nacházení na spodní hranici této čeledi a rak brazoský byl blízký zástupcům čeledi Parastacidae. Závěrem je důležité říct, že kombinace morfologických znaků a biometrických údajů akrozomů spermií je do značné míry schopna rozlišit jednotlivé račí skupiny. Tato studie tak může napomoci k vymezení dalších doposud nestudovaných druhů a může být hodnotným podkladem pro navazující výzkum ultrastruktury a biometrie račích spermií.
|
|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
|
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
|
|
|
Teorie víceúrovňové selekce
Mihulka, Tomáš ; Švorcová, Jana (vedoucí práce) ; Toman, Jan (oponent)
Víceúrovňová selekce je pokusem o sjednocení rozdílných přístupů k problému úrovně selekce. Tato práce zkoumá principy, východiska, varianty a problémy této koncepce. Zvláštní důraz je kladen na vztah této teorie ke genocentrizmu a prezentaci evidence obhajující užitečnost víceúrovňové selekce při analýze evolučních změn.
|
|
|
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
|
host ::
RSS.