Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pojem "demokratický socialismus" v publicistických diskusích roku 1968
Tomka, Petr ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza pojmu "demokratický socialismus" z pohledu mediálních diskusí na stránkách soudobého tisku v průběhu "pražského jara". Dobový termín "demokratický socialismus" se zde vztahuje k problematice hledání možné nové podoby politického systému v okamžiku, kdy stávající komunistický režim se po dvaceti letech své existence nacházel ve vážné krizi, jež postihovala takřka všechny oblasti jeho fungování a vyústila nakonec až v pokus o jeho celkovou reformu během roku 1968. Politické myšlení "pražského jara" je v práci rozděleno do tří základních skupin - reformní politici, komunističtí intelektuálové a zástupci nestranické veřejnosti, přičemž pomocí analýzy soudobého tisku se autor snaží zachytit jistý celkový pohled představitelů těchto tří proudů na smysl a podstatu probíhajících událostí a na tomto základě dokázat, že v jejich tehdejších úvahách o možném cíli politických reforem se skrývají vážné rozdíly se zřetelem k otázce míry demokratičnosti zamýšleného režimu "demokratického socialismu". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Analýza mediálních sdělení: Palachův týden 1989
Vacek, Josef ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná práce analyzuje šest hlavních celostátních deníků, které vycházely v Československu v roce 1989. Sledovaným tématem analýzy jsou události tzv. Palachova týdne, které probíhaly v lednu roku 1989. Mezi hlavní teze patří to, že deníky, které vydávaly politické strany, informovaly o událostech více než jiná periodika. Tento předpoklad se potvrdil jen částečně, když v počtu článků je na prvním místě deník komunistické strany Rudé právo, ostatní stranické deníky však zaostávají. K hlavním zjištěním patří skutečnost, že všechny deníky užívaly mediální prostředky v různém poměru. Kromě toho byly ve sledovaném období shodně u všech listů identifikovány dva zlomové dny, které ohraničovaly nárůst či pokles v počtu článků. Za výzkumnou metodu byla použita kvantitativní analýza doplněná o částečnou komparaci výsledků.
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
První vlna palestinských uprchlíků z období od prosince roku 1947 do 14. května 1948 byla zapříčiněna židovským terorem
Šmucerová, Pavlína ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku palestinských uprchlíků v období první vlny jejich exodu z Palestiny, tj. mezi 1. prosincem 1947 a 14. květnem 1948. Zaměříme se na odhalování příčin masového odchodu ze země a pokusíme se zodpovědět otázku, z jakého důvodu byla celá města v relativně krátkém časovém úseku vylidněna. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 Tůma, Ondřej
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.