|
|
Komparace na téma: Hospodářství klášterů Obazine a Plasy ve středověku (12.-13. století)
Müllerová, Gabriela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hospodářství cisterciáckého řádu od jeho založení do konce XIII. století. Jedná se o dvě souběžné analýzy klášterů Obazine (Francie) a Plasy (Čechy), které jsou v závěrečné části výzkumu komparovány. Studie nejdříve uvádí fundaci klášterů do historického kontextu dané země a regionu. Posléze se zaměřuje na proces získávání majetku a pokouší se odhalit společné a odlišné znaky v budování hospodářských dvorů a způsobu hospodaření. Práce však může odkrýt skutečný stav jen do té míry, do které jí to historické prameny dovolí. Základním pramenným zdrojem je kopiář Obazinu a listiny dochované z Plas v Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Dále studie čerpá informace z různé cizojazyčné i domácí literatury.
|
|
|
Obraz Elišky Rejčky v české beletrii
Burdová, Karolína ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je vnímána postava Elišky Rejčky v české beletrii. V první části se práce zabývá historickými souvztažnostmi doby. Ve druhé části srovnává historické prameny se zvolenými romány a zabývá se osobností Elišky Rejčky v nich. V závěru této práce je shrnuta a porovnána postava Elišky Rejčky mezi romány a historickými prameny.
|
|
|
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Obraz Elišky Rejčky v české beletrii
Burdová, Karolína ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je vnímána postava Elišky Rejčky v české beletrii. V první části se práce zabývá historickými souvztažnostmi doby. Ve druhé části srovnává historické prameny se zvolenými romány a zabývá se osobností Elišky Rejčky v nich. V závěru této práce je shrnuta a porovnána postava Elišky Rejčky mezi romány a historickými prameny.
|
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
|
|
Gotická móda v českých zemích ve 14. století. Vývoj oděvních prvků v českých zemích v letech 1330 -1410
Kuběnová, Veronika ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se věnuje studiu jedné z oblastí kultury každodennosti - středověké módě a jejím vývojovým tendencím v období vlády Lucemburků Karla IV. a jeho syna Václava v českých zemích v letech 1330 - 1410. Nositelem těchto tendencí a proměn bylo především odívání šlechty, proto se téma soustředí pouze na prostředí aristokracie a panovnického dvora. Kromě písemných pramenů a archeologických nálezů slouží k poznání vývojových tendencí gotické módy též výtvarné umění, které autenticky zachycuje dobové proměny oděvního stylu v rámci času i prostoru v celé Evropě. Tato práce proto analytickou metodou zkoumá, jak nástěnné, deskové a knižní malby české provenience reflektují vývojové tendence a změny módního vkusu dvorského prostředí v době tzv. lucemburské gotiky. Osobní studium těchto ikonografických pramenů v autentických prostorách historických objektů a galerií bylo podpořeno vytvořením rozsáhlého fotoarchivu. Z něho je v práci prezentován reprezentativní vzorek dokumentující zásadní proměny české oděvní kultury a vytváření specifického českého stylu gotické módy, jež v našem prostředí kulminuje na přelomu 14. a 15. století a obohacuje evropskou oděvní kulturu o nové oděvní prvky.
|
|
| |
host ::
RSS.