|
|
Křest kněžny Olgy z hlediska byzantských misií
Gkantzios Drápelová, Pavla ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
Křest a návštěvu kněžny Olgy tedy není možné jednoznačně chápat jako součást christianizační politiky Konstantinopole. Většina autorů, z jejichž děl jsem při psaní této práce čerpala, umisťuje křest kněžny Olgy do Konstantinopole. Pokud tedy ke křtu opravdu došlo v centru byzantské říše, je možné jej chápat jako "pasivní" misii, tedy že úsilí vzešlo nikoli ze strany byzantského panovníka, ale z podnětu kyjevské kněžny. Byzanc pak misií a christianizace využívala pro své diplomatické zájmy, a proto je z byzantského pohledu křest kněžny Olgy možné vnímat spíše jako projev obratné zahraniční politiky. Není možné zcela s jistotou říci, zdali bylo cílem kněžny Olgy při její návštěvě v Konstantinopoli vyjednat zřízení samostatné církevní organizace anebo navázání úzkých politických vztahů, které by byly potvrzeny sňatkem byzantské princezny se Svjatoslavem, popřípadě obojí. V konečném důsledku však křest jako takový nepřinesl ve své podstatě Kyjevské Rusi žádný dlouhodobější výsledek. K šíření christianizace nedošlo a neexistují žádné zprávy o tom, že by vůbec byly projeveny nějaké snahy o pokřesťanšťování na území Kyjevské Rusi v této době. Křest kněžny Olgy, ať již k němu došlo v Kyjevu či Konstantinopoli, je spíše možné vnímat jako projev sílícího vlivu té části kyjevské elity, která již dříve přijala...
|
|
|
Vliv ukrajinského konfliktu na mobilitu obyvatelstva
Křen, Jan ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
Od jara 2014 probíhá ve východní části Ukrajiny ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinským státem. Následkem tohoto ozbrojeného konfliktu byl proud nucené migrace. Statistiky hovoří až o 1,7 milionu vnitřně vysídlených osob a o dalších statisících osob, kteří hledali mezinárodní ochranu v zahraničí. Z těchto osob, hledajících mezinárodní ochranu, jich více než 200 tisíc získalo dočasný azyl v Rusku. Předložená diplomová práce zkoumá vlivy ukrajinského ozbrojeného konfliktu na mobilitu těchto vysídlených osob. První způsob, kterým je zkoumán vliv vybraného konfliktu na mobilitu obyvatelstva, je kvantitativní analýza dat. V této analýze jsou dána do souvislosti data o intenzitě konfliktu s daty o vnitřní migrací na Ukrajině a mezinárodní migraci do států Rusko, Polsko a Česko. Druhý způsob, jak tato diplomová práce prověřuje vliv konfliktu na mobilitu obyvatelstva, je postaven na výzkumu deseti Ukrajinců, kteří odešli do Česka z oblastí, kde probíhá konflikt a zároveň jejichž primární důvod k odchodu byl vojenský konflikt. Výsledky prokazují propojení intenzity vojenského konfliktu s migrační strategií obyvatel východní Ukrajiny.
|
|
|
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice
Kopal, Petr ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Téra, Michal (oponent)
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice Tato práce se zaměřuje na obraz politického národa v nejstarší české kronice, tedy na literární a ideologický konstrukt, který vytvořil Kosmas - pokládaný za "prvního českého historika", ale i za "jednoho z nejvýznamnějších autorů středověku" (Robert Bartlett, Univerzita St Andrews). Kosmova kronika (Kroniku Čechů) náleží do kontextu "národních dějin". Kosmas napsal učené, zábavné, ale také politicky angažované dílo, předkládající jakýsi "národní program". Nejde přitom o žádnou českou výjimku. Pokud si totiž představíme Evropu 11.-12. století, spatříme zahradu pučících nových národů, středověké "jaro národů". A první národní státy, které již nejsou pouhými svazky osob, nýbrž teritoriálně vymezenými institucionálními útvary, dostávají své dějepisce. Podstata nacionalismu 11. a 12. století spočívá právě ve vzniku "politických lidů" zdůvodňovaných dějinami. Vytvářené obrazy minulosti odpovídají aktuálním potřebám současného nacionalismu. V minulosti je hledána optimální podoba vztahu panovníka a šlechty. Národ má být jejich jednotou, zároveň však dochází k jejich pozvolnému oddělování a uzavírání do vlastních institucí, k procesu, v němž významná úloha připadne národním světcům a který skončí tím, že panovník přestane být...
|
|
|
Archaické slovanské náboženství z pohledu komparativní mytologie Georgese Dumézila
Dynda, Jiří ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
ARCHAICKÉ SLOVANSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Z POHLEDU KOMPARATIVNÍ MYTOLOGIE GEORGESE DUMÉZILA JIŘÍ DYNDA ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá použitím Dumézilovy komparativní metody na náboženství pohanských Slovanů. Chci zde stručně nastínit život, metodu a dílo Gergese Dumézila a podívat se na vlivy, jaké na jeho práci měla Durkheimova sociologická škola a Lévi-Straussovský strukturalismus. Krátce také představím jádro autorovy ústřední teorie o trojfunkční ideologii. Dále se pokusím o trojfunkční analýzu stratifikace slovanské společnosti a zdůrazním důležitost prvofunkčních náboženských specialistů, stejně jako nutnost hledání (předpokládaných) jasně artikulovaných tripartitních struktur slovanského pohanství, zejména v kultické praxi. V poslední třetině této práce budou představeny čtyři možné dumézilovské přístupy ke slovanskému pantheonu. Každá funkce bude popsána na základě čtení primárních pramenů a sekundární literatury. V závěrečné kapitole pak bude předveden antitetický, ale komplementární charakter předložených akademických teorií a interpretací a poté zhodnocen dumézilovský přístup jako takový. Jeho přínos stejně jako jeho vnitřní obtíže budou zváženy i z hlediska známých problému religionistického studia slovanského náboženského systému obecně.
|
|
|
Křest kněžny Olgy z hlediska byzantských misií
Gkantzios Drápelová, Pavla ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
Křest a návštěvu kněžny Olgy tedy není možné jednoznačně chápat jako součást christianizační politiky Konstantinopole. Většina autorů, z jejichž děl jsem při psaní této práce čerpala, umisťuje křest kněžny Olgy do Konstantinopole. Pokud tedy ke křtu opravdu došlo v centru byzantské říše, je možné jej chápat jako "pasivní" misii, tedy že úsilí vzešlo nikoli ze strany byzantského panovníka, ale z podnětu kyjevské kněžny. Byzanc pak misií a christianizace využívala pro své diplomatické zájmy, a proto je z byzantského pohledu křest kněžny Olgy možné vnímat spíše jako projev obratné zahraniční politiky. Není možné zcela s jistotou říci, zdali bylo cílem kněžny Olgy při její návštěvě v Konstantinopoli vyjednat zřízení samostatné církevní organizace anebo navázání úzkých politických vztahů, které by byly potvrzeny sňatkem byzantské princezny se Svjatoslavem, popřípadě obojí. V konečném důsledku však křest jako takový nepřinesl ve své podstatě Kyjevské Rusi žádný dlouhodobější výsledek. K šíření christianizace nedošlo a neexistují žádné zprávy o tom, že by vůbec byly projeveny nějaké snahy o pokřesťanšťování na území Kyjevské Rusi v této době. Křest kněžny Olgy, ať již k němu došlo v Kyjevu či Konstantinopoli, je spíše možné vnímat jako projev sílícího vlivu té části kyjevské elity, která již dříve přijala...
|
|
|
Perun. Historie a typologie slovanského hromovládce
Téra, Michal ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Podolinská, Tatiana (oponent)
Studie o Perunovi si klade za cíl systematizovat dosavadní poznání o uvedené problematice, představit hlavní prameny, závažné teorie a pokusit se nalézt stopy kultu slovanského hromovládce v lidové kultuře slovanských národů. Práce se dělí na dvě části: Historie Peruna a Typologie Peruna. První část uvádí hlavní písemné prameny o Perunovi, etymologie jeho teonyma, stopy jeho kultu u středoevropských a balkánských Slovanů a portrét staroruského pohanství. Druhý díl předkládá portréty indoevropských hromovládců, hlavní atributy slovanského hromovládce, transformace Peruna do postav slovanského folklóru a hlavní teorie o Perunově roli ve slovanském archaickém náboženství, které se objevily za posledních čtyřicet let. V kapitole o pramenech jsou uvedeny texty z období kyjevské Rusi, které se jako jediné z raného středověku o Perunovi zmiňují. Dále jsou uvedeny polské raně novověké prameny, které se staly zdrojem některých omylů o Perunově kultu. Kapitola o etymologii konstatuje indoevropský původ kořene, z něhož je Perunovo jméno odvozeno, a jeho široký sémantický záběr, který v řadě tradic indoevropských národů souvisí s kultem hromovládců. Kapitola, která hledá stopy kultu hromovládce mezi středoevropskými a balkánskými Slovany, uvádí řadu dokladů o tom, že Perunova postava byla známa i Slovanům z těchto...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.