Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Recent and subfossil chironomids as a tool for tracing of environmental changes in mountain lakes of glacial origin
Tátosová, Jolana ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šporka, Ferdinand (oponent) ; Brabec, Karel (oponent)
Limnologiclcývýzkum horsloýchoblastnív Českéa Slovenskérepublicemá na nďem pracovišti již dlouholetou tradici a nríšhydrobiologický tým se účastnilmnoha mezinarodních projektu zaněřenýchna studiumhorskýchekosystémů'od roku 2000'kdy jsem se takésta|ačlenemtohoto dmq jsem svévýzkumnéaktivity zaměřila na bentickou faunuhorských vod, zejménana zásfupce čelediChironomidaez řádu Dipter4 jelikožwoří nejpočetnějšia nejpestřejšískupinubenticloých společenstevvod horslcýchoblastí.Jejichživotnicyklus a geografickádistribucejsou ovlivňovrí'ny řadou parametrůprosťedíjakoje teplot4 dosfupnostpotravy,množstvírozpuštěnéhokys|í( pH' sďinita koncentracetěžlcýchkovu ajiných polutantů'lze tuto skupinaorganismůvelmi uspěšně vyuŽítke sledovanízurěn podmínekprostředía vliw klimatickévariability na horskéjezemí ekosystémy.Takévýzkum horskýchoblastímá svéopodstatněni'Vysokohorskájezerapředstavují velmi unikátni a zranitelnévodníekosystémua v současnédobě si|néhov|iw člověkana přírodní prosťedi tato jezer4 díky své odletilosti, fuoří nejméně zasažsnépřírodní systémy.Citlivost vysokohorských jezer ke globáním změniírn_ ďmosferickému mečištění,kyselým sraŽkám a klimaticlcým Úlqrvum - a jejich schopnost reagovat na působenítěchto dopadůvelmi rychle z nich dělá výboméindikátory enviromentalníchzměn. Předkládaná disertačnípráce se...
Identifikace a synchronizace mladšího dryasu v sedimentech evropských jezer
Skurčáková, Anežka ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší zabývající se paleolimnologickým určením mladšího Dryasu (YD), závěrečného chladného výkyvu poslední doby ledové, a jeho různým průběhem v rámci Evropy. Obsahuje popis a zhodnocení jednotlivých metod, pomocí kterých lze Mladší Dryas v jezerních sedimentech identifikovat (kyslíkové izotopy 18 O, varvová chronologie, radiokarbonové datování doplněné analýzou rozsivek, pylu, perlooček, hmyzu a geochemickou a sedimentologickou analýzou). Shrnutí výsledků studií z různých částí Evropy ukázalo, že první polovina Mladšího Dryasu v západní Evropě byla chladnější a vlhčí než jeho druhá polovina. Ve východní Evropě mělo klima během periody YD podobný teplotní průběh, ale jeho zcela opačné fáze humidity, jeho první polovina byla chladnější a sušší, kdežto druhá teplejší a vlhčí. Podle lokality Švarcenberk v České republice měl Mladší dryas ve střední Evropě podobný průběh jako v západní Evropě. Perioda YD proběhla na většině území Evropy synchronně, průměrná doba jeho trvání byla přibližně 1 200 let (od 12 726 do 11 564 let BP). Klíčová slova: Mladší Dryas, paleolimnologie, kyslíkové izotopy, radiokarbonové datování, varvová chronologie, klima v Evropě
Diverzita, distribuce a ekologie epigeických blešivců v České republice
Hrdinová, Monika ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Blešivce (Crustacea, Amphipoda) nalezneme jak ve sladkých tak slaných vodách téměř po celém světě, setkat se s nimi můžeme zcela výjimečně i na souši. Oproti jiným zemím se v České republice sice vyskytuje méně druhů blešivců, i tak se zde ale můžeme setkat s řadou druhů, která se navíc v posledních několika letech rozrůstá. Za poslední dekádu vzrostl počet druhů z 8 na 12. Přesto dosud chybí ucelenější studie, která by shrnovala jejich ekologii a distribuci. Tato práce je přehledem epigeických druhů nalézaných na území České republiky, jejich ekologie a habitatových nároků, zabývá se změnami areálu výskytu a důvody, které k těmto změnám mohou vést. Ze zjištěných vlastností druhů vyplývá, že pro zvětšování areálů druhů je vhodná zejména tolerance k výkyvům teplot, podmínkou je pak dostupnost vhodných habitatů.
Paleoekologická rekonstrukce prostředí Komořanského jezera v pozdním glaciálu na základě analýzy rozsivek
Poštulková, Anna ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
V rámci multi-proxy zpracování sedimentů zaniklé lokality Komořanské jezero byla na bazální části profilu PK-1-L odpovídající pozdnímu glaciálu a časnému holocénu provedena rozsivková analýza. Bylo možné se opřít o již dříve provedené radiokarbonové datování a vytvořený datový model, analýza rozsivek byla také doplněna o další výsledky (ztráta žíháním, přítomnost stomatocyst zlativek). 32 vzorků sedimentu v intervalech 0,4-0,6 cm bylo laboratorně zpracováno, z izolovaných valv byly vytvořeny trvalé preparáty a abundance jednotlivých taxonů byla stanovena pomocí světelné mikroskopie. Byla zjištěna koncentrace valv na gram suchého sedimentu a relativní zastoupení taxonů v jednotlivých vzorcích. Subdominanty a vzácné taxony byly u poloviny vzorků sledovány nezávisle s cílem odfiltrovat rušivý vliv dominant. Na základě relativních četností taxonů byla provedena shluková analýza a vzorky rozděleny do tří rozsivkových akumulačních zón (DAZ). Rekonstrukce saprobity a trofie byla provedena pomocí indexů, hodnoty pH, konduktivity a koncentrace celkového fosforu (TP) byly odhadnuty za použití transferových funkcí. Nejvýraznější změna ve společenstvech rozsivek byla zaznamenána ještě před začátkem holocénu, na jehož nástup dominantní taxony nereagují. Rekonstrukce konduktivity, trofie i saprobity ukázala...
Arktická jezera: současný zooplankton, subfosilní záznam a rekonstrukce minulého vývoje, s důrazem na Svalbard
Sejbalová, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Arktické oblasti mají vlivem malého přísunu energie jednoduché potravní sítě, a proto se zde rychleji projevují změny. V arktických oblastech je mnoho jezer různých typů. Na dně těchto jezer se po dlouhá tisíciletí shromažďují zbytky různých organismů. Nejčastěji jsou to pakomáři (Chironomidae), rozsivky (Diatomeae) a perloočky (Cladocera), kterými se hlavně zabývá moje práce. Perloočky se v sedimentech jezer dobře zachovávají. Nachází se zde hlavně jejich chitinozní krunýře, hlavové štíty, a také efípia. U některých druhů se zachovávají pouze drobné úlomky jejich těl. Tyto zbytky jsou využívány v paleolimnologických studiích. Ze složení společenstev perlooček v současnosti lze vyvodit vztahy určitých druhů nebo skupin druhů k určitým faktorům prostředí a pomocí těchto vztahů lze rekonstruovat vývoj jezera i jeho okolí v minulosti. Nejčastější jsou rekonstrukce teploty, hloubky jezera a úživnosti. Ze znalosti reakce organismů na změny podmínek lze předpovídat, jak budou společenstva reagovat na změny v budoucnosti. Moje budoucí práce se bude zabývat analýzou perlooček z kóru odebraného z jezera Garmaksla, které se nachází v centrální části Svalbardu, proto je Svalbard něj tato práce zaměřena. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Co ovlivňuje šíření invazních druhů vodních bentických bezobratlých v povodích českých řek?
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Stěžejní část diplomové práce se zabývá výskytem a šířením invazních druhů vodních bentických bezobratlých v Labi, přičemž hlavním podkladem jsou dlouhodobá fyzikálně - chemická a biologická data poskytnutá Povodím Labe, státním podnikem. V první řadě bylo zjištěno, že během let 2000 až 2011 došlo ve sledovaném úseku řeky Labe ke snížení obsahu živin ve vodě. Podíl nepůvodních taxonů ve společenstvech makrozoobentosu byl hodnocen pomocí indexu TCI (Taxonomical Contamination Index), jejich relativní abundance pak prostřednictvím indexu ACI (Abundance Contamination Index). Během let 1998 až 2012 došlo ke zvýšení hodnot obou těchto indexů. Další analýza byla zaměřena na čtyři druhy - Dikerogammarus villosus, Corbicula fluminea, Jaera istri a Corophium curvispinum. Nejvyšší hodnota indexu ACI, stejně jako celkové dosažené abundance D. villosus, C, fluminea a J. istri, byla zaznamenána ve Velkém Březně. Rozdíly v hodnotách indexů i v abundancích vybraných invazních druhů dosažených na jednotlivých lokalitách mohou být způsobeny odlišnými podmínkami prostředí. Kruskal - Wallisův test (α = 0,05) prokázal, že se konkrétní sledované lokality v hodnocených fyzikálně - chemických parametrech vzájemně odlišují (kromě teploty vody). Rendundanční analýzou (RDA) však bylo zjištěno, že podstatný vliv na výskyt...
Sezónní vývoj makrozoobentosu, jeho dlouhodobé změny a vliv mimořádných událostí na acidifikovaných tocích pramenné části povodí Litavky v Brdech
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Peltanová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala sezónním vývojem makrozoobentosu během sezóny 2009-2010, jeho dlouhodobými změnami a vlivem mimořádných událostí na acidifikovaných tocích v pramenné části říčky Litavky v Brdech (Česká republika). Mimořádnými událostmi jsou zde míněny vlivy sucha, povodní a odlesnění. Změny ve složení makrozoobentosu byly porovnávány s výzkumem, který zde proběhl v sezóně 1999-2000. Pramenná část povodí Litavky se skládá ze dvou větví: silně acidifikované Litavky- krmelec (LK) a slabě acidifikované Litavky-hlavní (LH), která zároveň slouží jako referenční tok. Naměřené hodnoty pH na lokalitě LK byly v rozmezí 4,00-4,22 (se střední hodnotou 4,10) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 1381-2187 µg.L-1 (se střední hodnotou 1692 µg.L-1 ). Naměřené hodnoty pH na lokalitě LH byly v rozmezí 4,74-6,22 (se střední hodnotou 5,62) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 8-400 µg.L-1 (se střední hodnotou 33 µg.L-1 ). Koncentrace R-Al jsou sledovány z důvodu toxických forem Al3+ iontů pro vodní organismy. Výrazné rozdíly byly pozorovány i v druhovém složení makrozoobentosu. Na silně acidifikované lokalitě LK se nevyskytovaly acidosenzitivní skupiny, kterými jsou jepice, měkkýši a některé druhy chrostíků. Všechny tyto skupiny jsou na slabě acidifikované lokalitě...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.