Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role of microbes in the decomposition in headwater streams.
Kociánová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Rozklad organické hmoty v horních tocích je klíčovým procesem v ekologii toků a důležitou součástí globálního cyklu uhlíku. Rychlost rozkladu závisí na abiotických a biotických faktorech, zahrnujících teplotu, průtok, chemii živin, a strukturu a aktivitu společenstev makro- bezobratlých a mikrobů. Mikrobiální rozkladači hrají v potocích zvláště důležitou roli při rozkladu chemickou degradací sloučenin a přenosem živin a energie k vyšším trofickým úrovním. Tyto procesy jsou zvláště náchylné ke změnám v důsledku současného a budoucího oteplování, které ovlivní jak komunity rozkladačů, tak související rychlosti rozkladu. Tato práce poskytuje přehled hlavních faktorů, které řídí rychlost rozkladu v tocích, včetně biotických faktorů, jako je mikrobiální aktivita, abiotických faktorů, jako je teplota vody a dostupnost živin, a jak se tyto faktory mohou v budoucnosti změnit v důsledku teplejšího klimatu. Konkrétně předpovídám, že mikrobiální příspěvek k rozkladu v horních tocích by se mohl v důsledku zvýšených teplot vody, změnách v okolní vegetace, zvýšené dostupnosti živin a posunech v hydrologickém režimu v důsledku globálního oteplování zvýšit. .
Biomarkery n-alkany a GDGTs v jezerních sedimentech jako nástroj pro kvantitativní rekonstrukci klimatu
Machová, Tereza ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Rešerše je rozdělena do dvou velkých podcelků, přičemž první se věnuje sedimentárním n- alkanům a druhý GDGTs. U n-alkanů je důležitá především délka uhlíkového řetězce a převažující sudost nebo lichost, podle které je možné rozpoznat zdrojový organismus. Problematická je ale vysoká druhová i mezidruhová variabilita délky řetězce spojena s enviromentálními podmínkami prostředí nebo rozdílné množství produkce n-alkyl lipidů. Jelikož se n-alkany skládají z uhlíků a vodíků, lze je zkoumat i z na základě jejich izotopového složení. Rostliny při tvorbě organických molekul diskriminují těžší stabilní izotopy uhlíku a vodíku, což ve výsledku vede k produkci ochuzenějších sloučenin. Pomocí δ13 C, lze například zjistit jaká byla dostupnost vody nebo jestli se jedná o C3 nebo C4 rostlinu, aplikovatelnost omezuje zeměpisná šířka lokality nebo bakteriální produkce n-alkenů. Analýza δ2 H C17 alkanů může odhalit evapotranspiraci jezera anebo hodnoty δ2 H jezerní vody, ale pro určení nutné znát zdroj vodíku jezerní vody a musíme mít dostatečné koncentrace daného n-alkanu. GDGTs analyzujeme především na základě jejich struktury, která se může měnit se změnou okolní teploty, což se jeví jako poměrně schopný klima-proxy. Pomocí různých výpočtů lze relativně přesně rekonstruovat povrchovou teplotu jezera, průměrnou...
Interpretace stabilních izotopů uhlíku v archivech jezerních sedimentů
Lánová, Zuzana ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Jezerní sedimenty jsou tvořeny směsí terestrického rostlinného materiálu, primární produkcí jezerního planktonu a mikrobiální biomasy jezera. Všechny tyto skupiny organismů diskriminují během fixace C-substrátu a/nebo jeho následné asimilace v určité míře těžší a stabilnější 13 C uhlík, což se odráží v obsahu 13 C v jejich biomase a následně i v sedimentech. Důvodem diskriminace v těchto enzymaticky řízených biochemických reakcích je kinetická frakcionace kontrolovaná vazebnou energií chemických látek. Izotopový podpis obsažený v organické hmotě jezerních sedimentů může ovlivnit intenzita fotosyntézy, vznik anoxické zóny umožňující aktivitu metanogenních a metanotrofních bakterií, úživnost jezera nebo také hydrologická izolace (dlouhé období sucha). Klíčová slova: Paleolimnologie, izotopy uhlíku, diskriminační procesy, jezerní sedimenty
Kategorizace tůní v CHKO Broumovsko
Mňuková, Veronika ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou uměle vybudovaných tůní a jejich významem v krajině. Charakterizuje jejich základní vlastnosti, zabývá se jejich osidlováním, rolí v udržování biodiverzity a významem v ochranářské praxi. V praktické části se zaměřuji na tůně v CHKO Broumovsko a analyzuji je v souvislosti s potenciálním charakterem osidlování, které v nich může probíhat. Hlavní hlediska, která přitom beru do úvahy jsou jejich prostorové rozložení a vzájemná vzdálenost, věková struktura tůní, rozdílnosti biotopů, v nichž se nacházejí, příslušnosti k vodním tokům, a reliéf terénu v jejich okolí. Výsledkem práce je kategorizace tůní, která zkoumané lokality reflektuje a vymezuje tak skupiny potenciálně podobných a odlišných tůní. Hypotézy, které z této kategorizace vzešly, budou dále použity při výzkumu biodiverzity v rámci navazující diplomové práce. Klíčová slova: tůně, biodiverzita, osidlování, mapování, kategorizace
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.