|
|
Ověření existence zlomu "Čirá - Kopanina" pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod
Findžová, Leona ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Kašing, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá ověřením existence zlomu Čirá-Kopanina pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod. Práce se při ověřování zlomové zóny opírala o analýzy digitálního modelu reliéfu, parametrů říční sítě a vybraných prvků reliéfu, které s velkou pravděpodobností indikují tektonickou aktivitu. Na základě těchto analýz byla provedena identifikace zlomu a jeho následné ověření geofyzikálními metodami. Hledaná tektonická linie prochází obcí Čirá v okrsku Jindřichovická vrchovina (celek Krušné hory), pokračuje východně od obce Kopanina a směřuje na jih do Chebské pánve podél Libockého potoka. Směr zlomu Čirá-Kopanina byl určen jako přibližně severojižní (348ř - 168ř) a odpovídá tak severojižnímu usměrnění hypocenter západočeských zemětřesení. Zlomová zóna Čirá-Kopanina by tak mohla být potenciální zdrojovou oblastí vzniku zemětřesných rojů na pomezí Chebské pánve a krušnohorského krystalinika. Její aktivitu je však nutné ověřit dalším výzkumem. Klíčová slova zlom, tektonika, digitální model reliéfu, morfostrukturní analýza, geofyzikální průzkum, Jindřichovická vrchovina, Krušné hory
|
|
|
Georadarový průzkum v peri/glaciálním prostředí
Bartůšek, Filip ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Tábořík, Petr (oponent)
Měření pomocí georadaru (GPR - z anglického Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, založená na vysílání elektromagnetického signálu do země a jeho vyhodnocování po odrazu od podpovrchových struktur. Georadarová metoda je využívána pro studium velkého množství geomorfologických jevů. Tato práce se zaměřuje na vymezení možností využití georadaru v periglaciálním a glaciálním prostředí. Na základě rešerše odborné literatury byl vytvořen přehled aplikací georadaru v periglaciálním a glaciálním prostředí. Pozornost byla věnována také vhodnosti jednotlivých prostředí pro georadarový průzkum a výhodám a omezením georadarové metody při výzkumu kryogenních jevů. V periglaciálním prostředí je georadar nejčastěji používán pro vymezení činné vrstvy a detekci podzemního ledu, hloubkový dosah metody je ovšem limitován přítomností kapalné vody v činné vrstvě. V glaciálním prostředí je georadar nejčastěji využíván na měření mocnosti ledovců a zobrazování jejich struktury. Led je ze všech materiálů (kromě vzduchu) pro šíření rádiového signálu nejvhodnější a hloubkový dosah signálu v ledu je mnohonásobně větší než u jiných materiálů. Klíčová slova: georadar, elektromagnetické vlnění, periglaciální prostředí, glaciální prostředí, permafrost, ledovce
|
|
|
ANALÝZA SVAHOVÉ DEFORMACE ZÁŘEZU DÁLNICE D11
Rotová, Petra ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Blahůt, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se skládá z rešeršní a praktické části. V části literární rešerše je shrnut problém svahových pohybů. Praktická část se zabývá stanovením příčin svahové deformace v zářezu dálnice D11 na 76. km. Příčiny byly určené na základě laboratorních zkoušek provedených v laboratoři mechaniky zemin PřF UK na odebraných vzorcích zemin z porušeného zářezu dálnice. Byly provedeny zkoušky zrnitostního složení, stanovena plasticita na vzorku L 26 a dále stanovena kritická pevnost rekonstituovaného vzorku L 26 a L 27 v translačním krabicovém přístroji. Zeminy byly zatříděné dle příslušných norem a získaná data byla vyhodnocena. V programu BricsCAD byla vykreslena přehledná situace na lokalitě a příčný řez svahovou deformací podložený geofyzikální řezem ERT. V programu GEO5 byly vytvořeny modely stability svahu podle Spencerovy proužkové metody mezní rovnováhy. Byla určena poloha smykové plochy a hladina podzemní vody při porušení svahu. Praktická část se také zabývá návrhem vhodné sanace pro tuto deformaci a jejím vymodelováním opět v programu GEO5. Pro sanaci je stanoven stupeň stability svahu. Práce se opírá o odbornou literaturu, články, výzkumné zprávy a normy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Polní stanovení pevnosti v prostém tlaku hornin podle ČSN EN ISO14689-1
Kuře, Tomáš ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Tábořík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o stanovení pevnosti v prostém tlaku hornin podle ČSN EN ISO 14689-1. Tato norma ČSN EN ISO 14689-1 je náhradou za normu ČSN 73 1001. V kapitole polní stanovení pevnosti v prostém tlaku je provedeno několik změn v zatřiďování hornin do jednotlivých tříd a v této práci se vlastním výzkumem pokusím horniny zatřídit. V práci jsem porovnával mnou získané hodnoty s daty uváděnými v odborné literatuře.
|
|
|
Sdružené interpretace geofyzikálních měření jako klíč k pochopení vývoje reliéfu
Tábořík, Petr ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Kněz, Jaroslav (oponent) ; Putiška, René (oponent)
Užitá geofyzika představuje rychlý, efektivní a nedestruktivní způsob získávání informací o složení a stavu horninového prostředí, jakož i o studovaných geologických či geomorfologických procesech. Kombinování různých metod geofyzikálního průzkumu přináší ve srovnání s použitím pouze jedné geofyzikální metody výrazně širší rozsah měřených fyzikálních parametrů, což umožňuje získání mnohem podrobnějších informací o zkoumaném geologickém prostředí. K interpretacím geofyzikálních dat je vždy potřeba přistupovat obezřetně, protože jde mnohdy jen o jedno z pravděpodobných, nikoli však jediných možných řešení. Předkládaná disertační práce na několika vybraných případech ilustruje, jak snadno může dojít k nepřesné, nebo dokonce mylné interpretaci. V řadě případů přitom nemusí jít o problém kvality dat nebo chybného nastavení parametrů výpočetního modelu. Problém nastává při interpretaci výsledků, kdy dochází k přiřazení určité geologické kvality ke konkrétní měřené nebo modelované hodnotě nebo pozorované anomálii. Sdružené interpretace geofyzikálních metod (ideálně doplněné informacemi "negeofyzikálního" charakteru) mohou nejen přinést zásadní informace o studovaných geologických či geomorfologických fenoménech, ale také přispět metodickými poznatky, a to jak k metodám jednotlivým, tak zejména k jejich...
|
|
|
Komplexní geofyzikální průzkum pro archeologické účely v prostoru Zámecké zahrady v Teplicích
Vošvrdová, Eliška ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Tábořík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aplikací geofyzikálních metod v archeologii, konkrétně v první části přehledem metod používaných při lokalizaci a průzkumu historických antropogenních dutin pro archeologické účely, v druhé části jejich aplikací na konkrétní lokalitě. Úvodní část práce shrnuje informace týkající se geofyzikální lokalizace historických antropogenních dutin, tedy podzemních objektů vytvořených lidskou činností. Jsou zde uvedeny jejich obecné a fyzikální vlastnosti, dále specifika spojená s jejich geofyzikálním vyhledáváním a zásady volby metody na základě parametrů daného objektu. Mezi popsané nejčastěji využívané metody při průzkumu antropogenních dutin jsou zde zařazeny gravimetrie, geoelektrické stejnosměrné odporové metody (symetrické odporové profilování a elektrická odporová tomografie), metody elektromagnetické (georadarová metoda a dipólové elektromagnetické profilování) a termometrie. Stěžejní část diplomové práce je věnována komplexnímu geofyzikálnímu průzkumu archeologické lokality. Místem provedení průzkumných prací byla Zámecká zahrada v Teplicích v Čechách, pod níž se nachází historická sklepení. Pro geofyzikální průzkum byly vybrány metody georadar, mikrogravimetrie, elektrická odporová tomografie a dipólové elektromagnetické profilování. Metody byly voleny na základě...
|
|
|
Geophysical imaging of landslides in various geological settings
Haile, Ezra Tadesse ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Tábořík, Petr (oponent)
Pro zjištění detailní stavby těla sesuvů v okolí města Mekele v severní Etiopii bylo, jakožto součást většího objemu geologických prací, provedeno měření pomocí mělké refrakční seismiky. Zájmová oblast je hornatá s hluboce zaříznutými údolími s prudkými svahy, do kterých je zaříznuta hlavní silnice spojující města na severu Etiopie s hlavním městem, Addis Abebou. Sesuvy jsou zde jedním z hlavních inženýrsko- geologických problémů. Především během období dešťů způsobují značné škody nejen na infrastruktuře oblasti, ale i na polích a plodinách. Hlavním cílem prací bylo zjistit geotechnické parametry geologického prostředí a stanovit konkrétní příčiny vzniku sesuvů. Získané informace budou použity pro územní plán rozvoje oblasti. Dalším z cílů prací je je získat informace o potenciálním výskytu stavebních surovin a případných dalších geohazardů ohrožujících stávající či plánované stavby. Výsledky měření ukazují, že tělesa sesuvů jsou tvořena materiálem s velmi nízkými hodnotami rychlostí P-vln (nesoudržný, nekonsolidovaný materiál). Podloží sesuvů tvoří pevné sedimenty charakterizované zvýšenými (relativně) hodnotami rychlostí šíření P-vln. Povedlo se identifikovat geometrii sesuvů a zjistit mocnosti nestabilních sedimentů. Zjistilo se, že akumulovaný materiál na úpatí skal, ve kterém je vedeno těleso...
|
|
|
Valley evolution of the Biala Lądecka drainage network during late Cenozoic, Lower Silesia, Poland
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra ; Tábořík, Petr ; Coubal, Miroslav
Biala Lądecka (Biala Kłodzka) river is located in Lower Silesia (Poland) and its valley separates Góry Złote Mts.\n(Rychlebské hory Mts.) on the NE from Góry Bialskie Mts. on the SW. We conducted geomorphic investigations on the Biala\nLądecka river basin, in order to determine if Quarternary tectonic activity at the Bělský fault (or near Marginal Sudetic fault) is\ncontributing to the river’s asymmetry. Our research was focused on analysis of selected landforms, DEM parameters,\nmorphometric indexes and their spatial distribution which could potentially indicate recent tectonic activity in the area. At\nselected places geophysical measures were used to discover proper location and structure of Bělský fault or presence of\nsuggested morpholineaments. Preliminary results suggest a Quaternary tectonic activity for the Bělský fault. Moreover we tried\nto clarify nowadays stress regime in study area based striae measurement on fault planes and precise monitoring of selected\nfaults using TM-71 device.
|
|
|
Late Quaternary activity of slow-slip intraplate Mariánské Lázně fault as revealed by trenching and shallow geophysical survey; Bohemian Massif (Czech Republic, central Europe)
Štěpančíková, Petra ; Fischer, T. ; Hartvich, Filip ; Tábořík, Petr ; Rockwell, T. ; Stemberk, Jakub ; Široký, J. ; Sana, Hamid
The NNW-SSE trending Mariánské Lázně Fault (MLF) zone is situated in the western part of the Bohemian Massif (Czech\nRepublic, central Europe) where it intersects NE-trending Cenozoic Eger rift. The northern segment of the MLF controls the\nmorphologically pronounced mountain front of Krušné hory Mts. and eastern limit of Cenozoic Cheb basin, which is famous for\nearthquake swarms (max. ML=4.6) and CO2 emanation. We performed 2D and 3D geophysical survey (electric resistivity\ntomography, ground penetration radar) and 3D trenching to look for large surface-rupturing prehistoric earthquake responsible\nfor pronounced moutain range front. Seven excavated and six hand-dug trenches revealed a complex geology and deformation\nat the study site probably as a result of right-lateral transpression during Late Quaternary. Two Holocene earthquakes 1150-590\nBC and 780-1000 AD were inferred from 14C dating of faulted Holocene colluvium with corresponding magnitudes Mw=6.7-7.0.\nThe latter one is the youngest documented surface-rupturing event in central Europe.\n
|
|
|
Interpretace georadarových měření s využitím kombinovaného geoelektrického průzkumu
Široký, Jakub ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Valenta, Jan (oponent)
Interpretace georadarových měření je často ztížena složitými geologickými podmínkami, nejednoznačností zaznamenaných odrazů a nejistotou převodu časové osy na hloubkovou. Díky provázanosti geofyzikálních polí je ale možné porovnávat výsledky příbuzných průzkumných metod. Radargramy ze tří modelových lokalit byly zpracovány a interpretovány běžným postupem s cílem rovnoměrně zesílit všechny odrazy. Výsledky byly porovnány s datasety metod ERT a DEMP formou sdružené interpretace, která přispěla k rozšíření popisu radargramů a přinesla nové poznatky ohledně geologicko-geomorfologické interpretace. Algoritmus zpracování radargramů byl na základě poznatků ze sdružené intepretace modifikován a zjednodušen tak, aby usnadňoval vzájemnou komparaci výsledků jednotlivých metod. Zpřesnění určení hloubek odrazů na radargramech pomocí adaptace na rychlostní model nepřineslo zásadní zlepšení výsledku. Klíčová slova: georadar, elektrická odporová tomografie, dipólové elektromagnetické profilování, sdružená interpretace, sdružená inverze, optimalizace zpracování GPR dat, sedimentární prostředí, rychlostní model
|
host ::
RSS.