|
|
Vliv agro-environmentálních opatření na ptáky v podmínkách střední a východní Evropy
Žid, Jeroným ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Szarvas, Filip (oponent)
Polní ptactvo ubývá už desítky let v důsledku intenzifikace zemědělství. Nástrojem EU pro ochranu biodiverzity jsou agro-environmentalní opatření (AEO), jejichž efektivnost není dostatečně prozkoumána v zemích střední a východní Evropy. V zájmu dosažení vysoké účinnosti AEO a úspěšné ochraně polních ptáků je nutné shromáždit dostupné informace z této části Evropy. Mezi nejefektivnější obecná opatření patří biopásy trvalé vegetace (na semena bohaté pásy, pásy kvetoucích rostlin, živé ploty), ale i omezení pesticidů či snížení dávek hnojiv. Další kategorií jsou cílená opatření, která jsou nejvhodnější pro ohrožené druhy. Při používání AEO je nutné vzít v úvahu jak areály rozšíření ptačích druhů, tak i vliv daného opatření na jednotlivé druhy, protože se často liší. Jelikož se nejpoužívanější opatření bez zacílení na konkrétní druhy projevila účinně, bylo by vhodné tato opatření mezi sebou kombinovat, aby byl výsledný vliv na ptáky co nejlepší. Nově, jsou platby zemědělcům za aplikování AEO vypláceny podle dosažení výsledku, což je efektivnější přístup, který je však nutné vylepšit, aby byl pro zemědělce atraktivnější. Pro zlepšení celoevropského trendu polních ptáků je důležité, aby se co nejvíce zemědělců zapojilo do AEO. Jejich zapojení ovlivňuje mimo výše plateb i vědomí o problematice a...
|
|
|
Vývoj početnosti lesních ptáků v České republice
Szarvas, Filip ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jan (oponent)
V současnosti se většina vědecké pozornosti zaměřené na změny početnosti ptáků věnuje ptákům zemědělské krajiny. Výzkumům lesních ptáků je naopak věnováno daleko méně prostoru, a to i přes fakt, že lesy v Evropě tvoří v některých částech podstatnou část krajiny. Navíc v celé Evropě, a zejména v České republice, prochází razantními změnami. Ve druhé polovině 20. století docházelo ke zhoršování jejich kvality znečištěným ovzduším, později porosty regenerovaly, avšak čelily dalším výzvám, jako jsou globální změny klimatu a epidemie dřevokazného hmyzu. Lze tedy předpokládat jejich zásadní vliv na populace lesních ptáků. Většina prací zkoumající vlivy lesního prostředí a lesního hospodaření na ptačí populace je však jen velmi lokální, omezená na ekologicky hodnotná, a tedy dosti specifická, stanoviště, nebo zkoumá pouze malé množství druhů ptáků. Přitom se však údaje o vývoji stavu lesních ptáků v celé Evropě různí. Například ve Finsku lesní ptáci ubývají, kdežto v sousedním Švédsku je tomu naopak. V této práci jsem si dal za cíl lépe zmapovat, jaké vlastnosti lesních porostů ovlivňují konkrétní druhy ptáků, v rámci výzkumu provedeného na celém území České republiky. Rozhodl jsem se prozkoumat všechny typy lesů všech nadmořských výsek, lesy ochranářsky zajímavé, lesy v horských územích i lesy čistě...
|
|
|
Historické změny početnosti ptáků v České republice
Szarvas, Filip ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
V současné době existuje mnoho studií mapující změny ve vývoji početnosti ptáků hnízdících na území České republiky. Tyto práce porovnávají vlivy změn v kvalitě různých složek životního prostředí na skupiny ptáků dělených podle jejich ekologických nároků. Všechny tyto studie pracují s daty od začátku 80. let 20. století, které se považují za jakýsi výchozí stav. Přitom je však velmi pravděpodobné, že faktory ovlivňující ptačí populace působily delší dobu, ovšem pro starší období chybí pro většinu ptačích druhů ucelená data o změnách početnosti. Cílem této práce je tedy vytvořit ucelený přehled změn ptačích populací mezi touto, velmi dobře zmapovanou dobou a dobou od roku 1950-60 do roku 1980, založený na vzpomínkách ornitologů, kteří mají tuto dobu ještě v živé paměti. Dalším cílem je pak zjistit, zda faktory, které v současné době nejvíce decimují naší ptačí říši, jsou otázkou posledních čtyřiceti let, anebo jejich počátky sahají dále do historie. Výsledky mé práce ukazují, že určité skupiny ptáků dle jejich ekologických nároků mizí z České krajiny rychleji, než ostatní. Ze skupin dělených podle jejich nároků na prostředí, mizí nejrychleji druhy zemědělské krajiny a druhy sídelní. Dle potravních nároků nejrychleji ubývají druhy, jejichž strava alespoň částečně zahrnuje hmyz. Z hlediska migrační...
|
host ::
RSS.