|
|
Efekt kontinuálního krevního toku na cerebrovaskulární perfuzi a hemokoagulaci u pacientů s implantovanou levostrannou mechanickou srdeční podporou
Koňařík, Miroslav ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Brát, Radim (oponent)
Implantace levostranné mechanické srdeční podpory představuje zavedenou metodu léčby srdečního selhání. V naprosté většině se jedná o přístroje generující kontinuální krevní tok s mitigovaným pulzovým tlakem. Efekt redukované pulzatility na orgánové funkce a homeostatické regulační mechanismy zůstává nadále nejasný. Cílem naší studie bylo zjistit, zdali kontinuální krevní tok generovaný mechanickou srdeční podporou ovlivňuje cerebrovaskulární regulační mechanismy (studie A) a hemokoagulaci ve smyslu výskytu komplikací souvisejících s hemokompatibilitou (studie B). Ve studii A byla využita prstová pletysmografie a TCD ultrasonografie k detekci příp. narušení statické cerebrální autoregulace za rozdílného nastavení otáček LVAD modelující akcentovanou, resp. redukovanou reziduální pulzatilitu. Ve studii B byli pacienti s implantovaným LVAD rozděleni dle záchytu vybraných trombofilních mutací na skupinu s ne/prokázanou mutací. U obou skupin byl aplikován individualizovaný antikoagulační protokol. Hodnoceným parametrem pak byl výskyt tromboembolických a hemoragických příhod a přežívání pacientů. Na základě výsledků naší studie jsme neprokázali narušení statické cerebrální autoregulace, což mj. deklaruje neměnný MAP a střední CBF rychlost navzdory variujícím rychlostem, tj. průtoku LVAD. Sledování...
|
|
|
Protekce ischemického myokardu v časných fázích ontogenetického vývoje
Doul, Jan ; Charvátová, Zuzana (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Neonatální srdce se vyznačují vysokou odolností k ischemicko-reperfuznímu (I/R) poškození a nemohou být dále chráněna pomocí ischemického preconditioningu (IPC). O ischemickém postconditioningu (IPoC) u neonatálních srdcí není doposud nic známo. Potkaní srdce izolována ve stářích 1., 4., 7. a 10. postnatální den byla perfundována dle Langendorffa. Srdce byla vystavena 40-ti nebo 60-ti minutové ischemii a reperfuzi do maxima obnovy síly kontrakce. IPoC byl navozen protokoly 3x10s, 3x30s, 3x60s a 5x10s. Odolnost k ischemii se nezměnila mezi dny 1 a 4, ale klesla ve dnech 7 a 10. 10. den ani jeden z protokolů IPoC 3x10s, 3x30s a 3x60s nevedl k signifikantní protekci, ani při prodloužení délky ischemie na 60 min. Protokol 3x30s (nejúčinnější z předchozích) byl poté aplikován ve dnech 1, 4 a 7 bez signifikantního účinku. Ovšem v další sérii pokusů protokol 5x10s signifikantní protektivní účinek 10. den už měl. IPC a IPoC v dospělých srdcích působí prostřednictvím mito-K-ATP kanálu a oxidu dusnatého (NO). Blokátor mito-K-ATP kanálu (5-HD) podaný 5 min před ischemií a prvních 20 minut reperfuze ovšem neměl efekt na odolnost neonatálních srdcí ani na IPoC 10. den. Další srdce byla použita pro analýzu 3-nitrotyrozinu (3-NT) a byly odebrány vzorky séra pro měření sérových nitrátů. Signifikantní rozdíl byl...
|
|
| |
|
|
Úloha oxidu dusnatého v kardioprotektivním působení chronické hypoxie
Mandíková, Petra ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Předkládaný projekt si kladl za cíl zjistit, jak ovlivní farmakologické zvýšení akutní a chronické produkce oxidu dusnatého (NO) kardioprotektivní efekt chronické hypoxie. Sledovali jsme vliv NO donoru molsidominu na hemodynamické parametry a ischemické poškození srdce. Laboratorní potkani kmene Wistar byli vystaveni kontinuální normobarické hypoxii (10 % O2, 4 týdny). Potkanům byl podáván molsidomin chronicky (15 mg/kg/den) v pitné vodě nebo akutně (10 mg/kg) ve fyziologickém roztoku 5-min infuzí 30 minut před regionální ischemií. Kontrolní potkani byli chováni v normoxii a molsidomin jim byl podán odpovídajícím způsobem. Adaptace potkanů na kontinuální chronickou hypoxii vedla k rozvoji hypoxické plicní hypertenze a chronické podávání molsidominu tyto projevy hypoxie snížilo. Chronické podávání molsidominu významně neovlivnilo zvýšenou ischemickou toleranci myokardu chronicky hypoxických potkanů k akutní ischemii. Naproti tomu akutní podání molsidominu významně snížilo velikost infarktu a zvýšilo arytmogenezi u normoxické i chronicky hypoxické skupiny. Naše výsledky ukazují, že akutní farmakologické zvýšení dostupnosti NO má kardioprotektivní účinek a to jak u normoxických, tak chronicky hypoxických potkanů na rozdíl od chronického zvýšení, u kterého se zdá, že NO nebude mít významnější...
|
|
|
Způsoby a důsledky některých neurochirurgických zákroků v animálním modelu a v humánní klinice. Pinealektomie a intracerebroventrikulární aplikace.
Řezáčová, Lenka ; Tichý, Michal (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
Klinické chirurgické techniky pinealektomie a intracerebroventrikulární (i.c.v.) kanylace jsou stále v indikovaných případech v klinice používány. Ve výzkumu je snaha klasické chirurgické techniky nahrazovat jinými způsoby. Tyto nejrůznější nové modely však často neodrážejí komplexitu funkcí probíhajících v živém organizmu jako celku. V práci je ukázáno, že tyto chirurgické techniky by měly být i nadále součástí biomedicínského výzkumu, neboť stále přinášejí potřebné nové informace. V experimentu může sloužit technika pinealektomie jako model resekce či deplece (odstranění přirozené sekrece hormonu), zatímco i.c.v. aplikace účinné látky do mozkových komor naopak jako model adice či substituce. Experimentální část práce je rozdělena do 4 okruhů: A) pinealektomie - animální modely, B) pinealektomie - v experimentu, C) pinealektomie - v klinické praxi a D) intracerebroventrikulární aplikace - v experimentu. V práci je podrobně popsána chirurgická technika a diskutovány možné důsledky provedené pinealektomie u 6 druhů zvířat (a jejich porovnání) a u člověka. Součástí je i provedený experiment s pinealektomií u potkana a klinická studie u pacientů s pineální cystou a následnou pinealektomií. Práce dále obsahuje podrobný popis techniky i.c.v. aplikace, kanylace cév a telemetrického měření funkčních...
|
|
|
Oxygen consumption in awake cardiac surgical patients
Pořízka, Michal ; Stříteský, Martin (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
CÍLE STUDIE: V minulosti se v kardiochirurgii předpokládalo, že standardní průtoky krevní pumpou mimotělního oběhu jsou stejné, jak pro pacienty podstupující výkon v epidurální anestezii při vědomí, tak pro pacienty v anestezii celkové. Nicméně, v porovnání s anestezií celkovou, mohou mít pacienti při vědomí z důvodu chybějícího vlivu celkových anestetik vyšší kyslíkovou spotřebu. To v případě použití standardních krevních průtoků může vést k rozvoji metabolické laktátové acidózy. Primárním cílem naší studie bylo zjistit, zda-li jsou standardní krevní průtoky mimotělního oběhu adekvátní pro pacienty podstupující výkon při vědomí. Sekundárním cílem práce bylo klinické zhodnocení pooperačních komplikací u těchto pacientů. METODY: Čtyřicet sedm pacientů indikovaných k elektivnímu kardiochirurgickému výkonu s použitím mimotělního oběhu bylo rozděleno do tří skupin, a to podstupující výkon při vědomí v epidurální anestezií (Skupina TEA, n=17), v kombinované (skupina TEA-GA, n=15) a celkové (Skupina GA, n=15) anestezii. K monitoraci dostatečnosti krevních průtoků mimotělního oběhu bylo použito měření koncentrace laktátu v tepenné krvi, kyslíkové saturace centrální žilní krve a krve z bulbu vnitřní jugulární žíly a parametry acidobazické rovnováhy, a to šestkrát behěm výkonu u všech skupin pacientů....
|
|
|
Perkutánní elektrogastrografie, princip a možnosti jejího klinického využití v abdominální chirurgii
Fraško, Roman ; Krška, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Autor dizertační práce předkládá v jejím úvodu definici a historické souvislosti vzniku a postupného rozvoje klinického využití metody perkutánní elektrogastrografie. Podrobně je popsán fyziologický, anatomický a embryonální podklad stavby a funkce trávicího traktu se zvláštním ohledem na stavbu a funkci žaludku. Dále jsou rozebrány současné znalosti lokalizace a funkce žaludečního pace-setteru. Je popsána použitá technika záznamu perkutánního elektrogastrogramu. Ve druhé části jsou rozebrány vlastní výsledky původních studií sledujících obnovu peristaltiky v perioperačním období u nemocných podstupujících klasickou a laparoskopickou cholecystectomii a laparoskopickou neadjustabilní bandáž žaludku. Dále jsou prezentovány výsledky měření EGG záznamu u nemocných s mechanickým, cévním a paralytickým ileem v korelaci s měřenými hladinami interleukinu 1β, interleukinu-6, prokalcitoninu a C-reaktivního proteinu. Klíčová slova: Perkutánní elektrogastrografie, laparoskopická cholecystectomie, labaroskopická žaludeční bandáž, zánětlivé mediatory, neprůchodnost střevní.
|
|
|
Hemodynamic adaptation mechanisms of heart failure to percutaneous venoarterial extracorporeal circulatory support
Hála, Pavel ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Havránek, Štěpán (oponent)
Úvod: Venoarteriální mimotělní membránová oxygenace (VA ECMO) je široce využívaná metoda v léčbě závažného oběhového selhání, avšak opakovaně byl pozorován také její negativní vliv na levou komoru srdeční (LV). Cílem práce je zhodnotit vliv průtoku mimotělní podporou (EBF, extracorporeal blood flow) na systémovou hemodynamiku během VA ECMO terapie dekompensovaného srdečního selhání. Metody: Biomodel (prase domácí) srdečního selhání s nízkým srdečním výdejem byl vytvořen dlouhodobou rychlou stimulací myokardu (chronické srdeční selhání) a koronární hypox- emií (akutní srdeční selhání). Známky dekompensovaného srdečního selhání byly defi- novány sníženým srdečním výdejem a tkáňovou hypoperfusí. Následně bylo v celkové anestezii zavedeno VA ECMO a během různých průtoků mimotělní podporou byla po- mocí PV diagramu hodnocena práce levé komory. Orgánově specifické parametry byly monitorovány regionální tkáňovou oxygenací a měřením průtoku krve v karotické a sub- klaviálí arterii. Výsledky: Závažné dekompensované srdeční selhání vedlo k systémové hypotensi, nízké tkáňové oxy- genaci, nízké saturaci smíšené venosní krve a ke zvýšení end-diastolického tlaku v levé komoře. Zvyšováním EBF od minimálního průtoku až na 5 l/min došlo k výraznému zvýšení systolického tlaku v levé komoře, snížení pulsatility v...
|
|
|
Protekce ischemického myokardu v časných fázích ontogenetického vývoje
Doul, Jan ; Charvátová, Zuzana (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Neonatální srdce se vyznačují vysokou odolností k ischemicko-reperfuznímu (I/R) poškození a nemohou být dále chráněna pomocí ischemického preconditioningu (IPC). O ischemickém postconditioningu (IPoC) u neonatálních srdcí není doposud nic známo. Potkaní srdce izolována ve stářích 1., 4., 7. a 10. postnatální den byla perfundována dle Langendorffa. Srdce byla vystavena 40-ti nebo 60-ti minutové ischemii a reperfuzi do maxima obnovy síly kontrakce. IPoC byl navozen protokoly 3x10s, 3x30s, 3x60s a 5x10s. Odolnost k ischemii se nezměnila mezi dny 1 a 4, ale klesla ve dnech 7 a 10. 10. den ani jeden z protokolů IPoC 3x10s, 3x30s a 3x60s nevedl k signifikantní protekci, ani při prodloužení délky ischemie na 60 min. Protokol 3x30s (nejúčinnější z předchozích) byl poté aplikován ve dnech 1, 4 a 7 bez signifikantního účinku. Ovšem v další sérii pokusů protokol 5x10s signifikantní protektivní účinek 10. den už měl. IPC a IPoC v dospělých srdcích působí prostřednictvím mito-K-ATP kanálu a oxidu dusnatého (NO). Blokátor mito-K-ATP kanálu (5-HD) podaný 5 min před ischemií a prvních 20 minut reperfuze ovšem neměl efekt na odolnost neonatálních srdcí ani na IPoC 10. den. Další srdce byla použita pro analýzu 3-nitrotyrozinu (3-NT) a byly odebrány vzorky séra pro měření sérových nitrátů. Signifikantní rozdíl byl...
|
|
|
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce.
Smetana, Michal ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce Úvod: Mnoho metabolických i strukturálních funkcí kardiovaskulárního systému je ovlivněno pohlavím jedince. Cílem naší práce bylo zjistit citlivost dárcovského ženského a mužského myokardu k perioperační ischémii, jak organizmus ovlivňuje dárcovský myokard druhého pohlaví (sledovaným faktorem byla apoptóza) po transplantaci srdce a zda sledované biomarkery mohou predikovat primární selhání srdečního štěpu (PGD). Materiál a metodika: Výzkum byl rozdělen do třech prospektivních studií. Studie 1 zahrnovala 81 pacientů, kteří podstoupili transplantaci srdce od září 2010 do ledna 2013 a byli rozděleni do dvou skupin podle pohlaví dárce. K průkazu myokardiální nekrózy jsme použili metodu "high sensitive cardiac TnT" (hs-cTnT). Apoptóza byla stanovována imunohistochemickou detekcí kaspázy-3, Bcl-2 a metodou TUNEL z bioptických vzorků. Studie 2 zahrnovala 58 pacientů rozdělených do čtyř skupin podle pohlaví příjemce a dárce. Během dvouletého sledování byla analyzována apoptóza (kaspáza-3, Bcl-2, TUNEL) v jednotlivých skupinách. Ve Studii 3 bylo 64 pacientů. Pomocí uvedených biomarkerů jsme zjišťovali souvislost s rozvojem PGD po transplantaci. Výsledky: U dárců ženského pohlaví byla hladina hs-cTnT významně vyšší již před...
|
host ::
RSS.