|
|
Evoluční dynamika NORů řádu štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Šilhavá, Alena ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Štírci jsou z hlediska cytogenetiky stále poměrně málo prozkoumanou skupinou živočichů. V současné době jsou popsány karyotypy pouze 61 druhů z 8 čeledí, informace o distribuci nukleolárních organizátorů jsou u tohoto řádu známé dokonce pouze pro jediný druh. Karyotypy štírků se vyznačují velkou variabilitou v počtu a morfologii chromozomů a výsledky diplomové práce prokazují, že velká variabilita se týká také počtu a pozice NORů. Celkové rozpětí diploidních počtů se pohybuje od 7 do 143 chromozomů. V rámci této práce bylo analyzováno celkem 68 druhů štírků z 19 čeledí. Práce přináší nové cytogenetické údaje u devíti dosud nezkoumaných čeledí štírků a rozšiřuje rozpětí diploidních počtů u celkem čtyř čeledí. K lokalizaci NORů byla v práci u studovaných druhů využita fluorescenční in situ hybridizace (FISH) pro detekci počtu a pozice 18S rDNA klastrů. Ukazuje se, že počet těchto klastrů se u některých skupin štírků mění hodně dynamicky (od jednoho až po devět párů u čeledi Chthoniiidae). Dále je patrné, že existuje také variabilita v pozici detekovaných klastrů, přičemž nejčastěji byly 18S rDNA klastry lokalizovány v terminální pozici, která je u pavoukovců považována za ancestrální. Změna počtu a pozice 18S rDNA klastrů sledovaná u analyzovaných druhů může v některých případech souviset s...
|
|
|
Karyotypová diferenciace sekáčů z podřádu Laniatores z Jižní Afriky
Marešová, Alexandra ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Dosavadní cytogenetické znalosti o podřádu Laniatores jsou známy pouze u 11 druhů Jižní a Severní Ameriky. Tato práce přináší první cytogenetické analýzy jihoafrických čeledí , které se řadí do tohoto nejpočetnějšího podřádu sekáčů analýze karyotypu byla zjištěna variabilita v diploidním počtu chromozomů, který je u čeledi 52 a u čeledi Triaenonychidae 2n = 28 64. Variabilita byla pozorována také morfologii chromozomů. U obou čeledí sice převládají dvouramenné chromozomy, jednotlivé druhy mají nicméně různé zastoupení jednotlivých morfologických typů. Kromě základních cytogenetických analýz byla provedena také analýza pomocí fluorescentní in situ hybridizace (FISH), která odhalila počtu i lokalizaci klastrů genu pro 18S rRNA Pomocí této metody byl také lokalizován telomerický motiv (TTAGG) , který byl u všech analyzovaných druhů u obou čeledí přítomný vždy pouze na koncích chromozomů. Klíčová slova káči, Laniatores, FISH, 18S r NA, karyotypová variabilita
|
|
|
Archeogenetika ve fylogenetice žab
Teliščaková, Martina ; Symonová, Radka (vedoucí práce) ; Majtánová, Zuzana (oponent)
Klíčová slova: Archeogenetika, paleogenetika, molekulární paleontologie, fylogenetika žab, molekulární evoluce, Anura, zooarcheologie. Bakalářská práce ve své první části uvozuje do problematiky archeogenetického výzkumu s ohledem na historii a významné milníky, při nichž byly archeogenetické metody aplikovány. Zabývá se možnostmi, kterými archeogenetika disponuje a omezeními, která její výzkum limitují, se zvláštním zřetelem na možnost kontaminace fosilního materiálu a degradaci aDNA. Seznamuji s chemickými vlastnostmi DNA a v druhé části práce i molekulární evolucí sekvence DNA. Následně je provedena rešerše věnující se archeogenetickým metodám, za předpokladu, že pomáhají objasnit fylogenezi nižších obratlovců, především žab (Paleobatrachus, Pipa). Upozorňuji na současný stav poznání archeogenetiky žab s možností využití archeologických výstupů.
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
|
|
|
Mikroanatomie a cytogenetika lasturnatek ve vztahu k evoluční biologii jejich reprodukčních způsobů
Symonová, Radka ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Keyser, Dietmar (oponent) ; Weyda, František (oponent)
SOUHRNDIZERTAENiPRACE HlavnlmcilempiedklSdan6pr6cebylopiispdtk obecndlepsimupochopenibiologre lasturnatek a vyplnit tak nekte16 hlavni mezery v dosavadnich znalostech. Lasturnatkypatii mezi velmi dobie zdokumentovanouskupiny korfs0. To plati zejm6nao ekologicklicha morfologickfchaspektechjejich biologie,na ktereje ji2 tradidn6kladen velk17dfrraz,protozetyto znalostijsou uplatiov6ny v taxonomii lasturnatek a tak6 v ekologii, kter6 tvoii zilklad pro hojn6 vyu2ivan6 paleoekologick6rekonstrukce.Tato situacem0ze bit ilustrov6naskutednosti,Ze dosudchybdlydetailn6jgiinformaceo hepatoprankreatuu lasturnateka nic nebyro zndmoo jejichtzv. volnlch buik6ch (hemocytech).Rovn62detailnicharakteristika stavbysamidihorozmnozovacihoapar6tu(ktenije velmislozit6utv6ien)a pr0b6hu inseminacea n6sledn6hooplozenivajidekz&st6valdlouhomimo pozornost.Velmi podobndsituaceexistovalav piipaddkaryologiesladkovodnichlasturnatek.Ndkotik st62ejnichpracl na toto t6ma vzniklojiz ve 30. a 40. letech minulehostoteti s ndkolikadal5imivliimkamiz pozddjsidoby.vsechnytytopracese opirajipouzeo deskriptivnikaryologii.Jiz v 60. a 70. Ietechbyla u partenogenetickichsamic zji5t6naneobvykl6variabilitav podtechchromozom0.piesto vsakbylytyto aspekty cytogenetikylasturnatek,kter6jsou zvldst relevantnlve vztahuk typu reprodukce, po dlouhodobuopomijeny Z...
|
|
|
Evoluční dynamika NORů řádu štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Šilhavá, Alena ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Štírci jsou z hlediska cytogenetiky stále poměrně málo prozkoumanou skupinou živočichů. V současné době jsou popsány karyotypy pouze 61 druhů z 8 čeledí, informace o distribuci nukleolárních organizátorů jsou u tohoto řádu známé dokonce pouze pro jediný druh. Karyotypy štírků se vyznačují velkou variabilitou v počtu a morfologii chromozomů a výsledky diplomové práce prokazují, že velká variabilita se týká také počtu a pozice NORů. Celkové rozpětí diploidních počtů se pohybuje od 7 do 143 chromozomů. V rámci této práce bylo analyzováno celkem 68 druhů štírků z 19 čeledí. Práce přináší nové cytogenetické údaje u devíti dosud nezkoumaných čeledí štírků a rozšiřuje rozpětí diploidních počtů u celkem čtyř čeledí. K lokalizaci NORů byla v práci u studovaných druhů využita fluorescenční in situ hybridizace (FISH) pro detekci počtu a pozice 18S rDNA klastrů. Ukazuje se, že počet těchto klastrů se u některých skupin štírků mění hodně dynamicky (od jednoho až po devět párů u čeledi Chthoniiidae). Dále je patrné, že existuje také variabilita v pozici detekovaných klastrů, přičemž nejčastěji byly 18S rDNA klastry lokalizovány v terminální pozici, která je u pavoukovců považována za ancestrální. Změna počtu a pozice 18S rDNA klastrů sledovaná u analyzovaných druhů může v některých případech souviset s...
|
|
|
Karyotypová variabilita sekáčů čeledi Nemastomatidae (Arachnida: Opiliones)
Alaverdyan, Argam ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Diplomová práce se soustředí na cytogenetickou analýzu a porovnání karyotypové variability čeledi Nemastomatidae (Žlaznatkovití). Tato čeleď zahrnuje morfologicky uniformní sekáče drobných rozměrů s nízkou mobilitou s centrem rozšíření v Evropě. Zjištěné karyotypové rozdíly by mohly hrát důležitou roli při detekci kryptické diverzity této skupiny. Provedená karyotypová analýza žlaznatek se soustředí převážně na alpské a pyrenejské endemické druhy a zároveň na široce rozšířené taxony v rámci střední Evropy. Cílem je identifikování nejen rozdílů, které se vyskytují mezi jednotlivými rody a druhy, ale případně i mezi populacemi. K detekci konkrétních chromozómových přestaveb v evoluci karyotypu u žlaznatek byla využita i fluorescenční in situ hybridizace (FISH) pro lokalizaci počtu a pozice klastrů genu pro 18S rRNA. Z výsledků vyplývá, že čeleď Nemastomatidae má celkový rozsah počtu chromozómů 2n = 12- 30. Dále se zjistilo, že v karyotypech Nemastomatidae převládají dvouramenné chromozómy a u druhů s nižšími počty chromozómů dochází k nápadné velikostní diferenciaci chromozómů (pravděpodobně jako důsledek chromozómových fúzí). Dosavadní výsledky naznačují, že u některých morfologicky uniformních druhů může být znalost karyotypu využitelná k taxonomickým účelům. Klíčová slova: cytogenetika, sekáči,...
|
|
|
Mikroanatomie a cytogenetika lasturnatek ve vztahu k evoluční biologii jejich reprodukčních způsobů
Symonová, Radka ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Keyser, Dietmar (oponent) ; Weyda, František (oponent)
SOUHRNDIZERTAENiPRACE HlavnlmcilempiedklSdan6pr6cebylopiispdtk obecndlepsimupochopenibiologre lasturnatek a vyplnit tak nekte16 hlavni mezery v dosavadnich znalostech. Lasturnatkypatii mezi velmi dobie zdokumentovanouskupiny korfs0. To plati zejm6nao ekologicklicha morfologickfchaspektechjejich biologie,na ktereje ji2 tradidn6kladen velk17dfrraz,protozetyto znalostijsou uplatiov6ny v taxonomii lasturnatek a tak6 v ekologii, kter6 tvoii zilklad pro hojn6 vyu2ivan6 paleoekologick6rekonstrukce.Tato situacem0ze bit ilustrov6naskutednosti,Ze dosudchybdlydetailn6jgiinformaceo hepatoprankreatuu lasturnateka nic nebyro zndmoo jejichtzv. volnlch buik6ch (hemocytech).Rovn62detailnicharakteristika stavbysamidihorozmnozovacihoapar6tu(ktenije velmislozit6utv6ien)a pr0b6hu inseminacea n6sledn6hooplozenivajidekz&st6valdlouhomimo pozornost.Velmi podobndsituaceexistovalav piipaddkaryologiesladkovodnichlasturnatek.Ndkotik st62ejnichpracl na toto t6ma vzniklojiz ve 30. a 40. letech minulehostoteti s ndkolikadal5imivliimkamiz pozddjsidoby.vsechnytytopracese opirajipouzeo deskriptivnikaryologii.Jiz v 60. a 70. Ietechbyla u partenogenetickichsamic zji5t6naneobvykl6variabilitav podtechchromozom0.piesto vsakbylytyto aspekty cytogenetikylasturnatek,kter6jsou zvldst relevantnlve vztahuk typu reprodukce, po dlouhodobuopomijeny Z...
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
|
|
|
Archeogenetika ve fylogenetice žab
Teliščaková, Martina ; Symonová, Radka (vedoucí práce) ; Majtánová, Zuzana (oponent)
Klíčová slova: Archeogenetika, paleogenetika, molekulární paleontologie, fylogenetika žab, molekulární evoluce, Anura, zooarcheologie. Bakalářská práce ve své první části uvozuje do problematiky archeogenetického výzkumu s ohledem na historii a významné milníky, při nichž byly archeogenetické metody aplikovány. Zabývá se možnostmi, kterými archeogenetika disponuje a omezeními, která její výzkum limitují, se zvláštním zřetelem na možnost kontaminace fosilního materiálu a degradaci aDNA. Seznamuji s chemickými vlastnostmi DNA a v druhé části práce i molekulární evolucí sekvence DNA. Následně je provedena rešerše věnující se archeogenetickým metodám, za předpokladu, že pomáhají objasnit fylogenezi nižších obratlovců, především žab (Paleobatrachus, Pipa). Upozorňuji na současný stav poznání archeogenetiky žab s možností využití archeologických výstupů.
|
host ::
RSS.