Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mikroanatomie a cytogenetika lasturnatek ve vztahu k evoluční biologii jejich reprodukčních způsobů
Symonová, Radka ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Keyser, Dietmar (oponent) ; Weyda, František (oponent)
SOUHRNDIZERTAENiPRACE HlavnlmcilempiedklSdan6pr6cebylopiispdtk obecndlepsimupochopenibiologre lasturnatek a vyplnit tak nekte16 hlavni mezery v dosavadnich znalostech. Lasturnatkypatii mezi velmi dobie zdokumentovanouskupiny korfs0. To plati zejm6nao ekologicklicha morfologickfchaspektechjejich biologie,na ktereje ji2 tradidn6kladen velk17dfrraz,protozetyto znalostijsou uplatiov6ny v taxonomii lasturnatek a tak6 v ekologii, kter6 tvoii zilklad pro hojn6 vyu2ivan6 paleoekologick6rekonstrukce.Tato situacem0ze bit ilustrov6naskutednosti,Ze dosudchybdlydetailn6jgiinformaceo hepatoprankreatuu lasturnateka nic nebyro zndmoo jejichtzv. volnlch buik6ch (hemocytech).Rovn62detailnicharakteristika stavbysamidihorozmnozovacihoapar6tu(ktenije velmislozit6utv6ien)a pr0b6hu inseminacea n6sledn6hooplozenivajidekz&st6valdlouhomimo pozornost.Velmi podobndsituaceexistovalav piipaddkaryologiesladkovodnichlasturnatek.Ndkotik st62ejnichpracl na toto t6ma vzniklojiz ve 30. a 40. letech minulehostoteti s ndkolikadal5imivliimkamiz pozddjsidoby.vsechnytytopracese opirajipouzeo deskriptivnikaryologii.Jiz v 60. a 70. Ietechbyla u partenogenetickichsamic zji5t6naneobvykl6variabilitav podtechchromozom0.piesto vsakbylytyto aspekty cytogenetikylasturnatek,kter6jsou zvldst relevantnlve vztahuk typu reprodukce, po dlouhodobuopomijeny Z...
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u leguánů (Squamata: Iguanidae sensu lato)
Altmanová, Marie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Symonová, Radka (oponent)
Leguáni jsou značně diverzifikovanou skupinou šupinatých plazů (Reptilia, Squamata). Ačkoliv existuje dostatek fylogenetických studií, vztahy mezi hlavními liniemi jsou stále nejasné. Z cytogenetického hlediska je skupina poměrně konzervativní a vysoká karyotypová diverzita se vyskytuje pouze u tří druhově bohatých rodů: Anolis, Liolaemus a Sceloporus. Diploidní počet se pohybuje mezi 19 a 48 chromozomy. Za ancestrální je považován karyotyp 2n=36, s 12 makrochromozomy a 24 mikrochromozomy. Tvar makrochromozomů je převážně metacentrický, vzácněji se vyskytují akrocentrické či telocentrické chromozomy. Při přestavbách patrně dominují Robertsonovské přestavby, kdy počet ramének zůstává zachován. Byla zaznamenána nejen mezidruhová, ale i mezipopulační variabilita. Určení pohlaví se zdá být pro celou skupinu genotypické (GSD). Napříč skupinou pravděpodobně došlo několikrát nezávisle k diferenciaci pohlavních chromozomů. U 75 druhů z 219 karyotypovaných byly detekovány pohlavní chromozomy typu XX/XY nebo odvozený neopohlavní typ X 1X 1X 2X 2/X 1X 2Y. U jednoho druhu se vyskytl přechod z neopohlavních chromozomů zpět k typu XX/XY. Chromozom Y vykazuje morfologickou variabilitu ve velikosti i tvaru, od mikrochromozomu až po velký metacentrický makrochromozom. Homologii pohlavních chromozomů by bylo potřeba...
Archeogenetika ve fylogenetice žab
Teliščaková, Martina ; Symonová, Radka (vedoucí práce) ; Majtánová, Zuzana (oponent)
Klíčová slova: Archeogenetika, paleogenetika, molekulární paleontologie, fylogenetika žab, molekulární evoluce, Anura, zooarcheologie. Bakalářská práce ve své první části uvozuje do problematiky archeogenetického výzkumu s ohledem na historii a významné milníky, při nichž byly archeogenetické metody aplikovány. Zabývá se možnostmi, kterými archeogenetika disponuje a omezeními, která její výzkum limitují, se zvláštním zřetelem na možnost kontaminace fosilního materiálu a degradaci aDNA. Seznamuji s chemickými vlastnostmi DNA a v druhé části práce i molekulární evolucí sekvence DNA. Následně je provedena rešerše věnující se archeogenetickým metodám, za předpokladu, že pomáhají objasnit fylogenezi nižších obratlovců, především žab (Paleobatrachus, Pipa). Upozorňuji na současný stav poznání archeogenetiky žab s možností využití archeologických výstupů.
Molecular cytogenetics of selected actinopterygian fishes: insight from repetitive sequences to whole genome analyses
Majtánová, Zuzana ; Symonová, Radka (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Paprskoploutvé ryby, Actinopterygii, skupina s nejvyšší taxonomickou diverzitou mezi všemi obratlovci, představují v posledním období atraktivní objekt evolučních studií. S pokrokem v oblasti molekulární cytogenetiky a cytogenomiky roste i význam těchto metod ve studiu uspořádání a evoluce rybích genomů jako základu této diverzity. Má dizertační práce se zabývá studiem evoluce genomu vybraných skupin ryb, a to jak bazálních linií parskoploutvých (Lepisosteidae a Amiidae) a kostnatých (Pantodontidae), tak i "vyšších" kostnatých ryb z čeledí Cobitidae a Coregonidae. Využila jsem metody konvenční a molekulární cytogenetiky společně s fylogenetickými a statistickými přístupy. V rámci své dizertační práce popisuji cytogenetickou variabilitu blízce příbuzných druhů síhů (Coregonus), a roli repetitivních úseků genomu v ekologické speciaci. V kontrastu s recentní cytotaxonomickou diverzitou síhů, jsme odhalili relativně dlouhodobou karyotypovou stabilitu ve spojení s asexuálním rozmnožováním u sekavců rodu Cobitis. V další publikaci detailně popisujeme překvapivé uspořádání AT/GC bazí na chromozomech a v genomu kostlínů (Atractosteus a Lepisosteus) a bioinformaticky analyzujeme jejich uspořádání v genomu těchto bazálních paprskoploutvých ryb v kontextu hlavních linií obratlovců. V návaznosti na práci o...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.