|
|
Oberhollabrunnský systém spisové služby v 1. polovině 20. století.
Holub, Pavel ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Sviták, Zbyněk (oponent)
Cílem práce je analyzovat kancelářskou reformu, která byla realizována v prvních dvou desetiletích 20. století v prostředí rakousko-uherské monarchie. Protože její počátky jsou spjaty s Okresním hejtmanstvím v Oberhollabrunnu (dnes v Hollabrunnu) ležícího v Dolních Rakousích, je běžně označována jako tzv. oberhollabrunnský systém, případně jako dolnorakouský systém, nebo také jako tzv. Kielmanseggova reforma. V roce 1905 se její užívání rozšířilo na všechna okresní hejtmanství v Dolních Rakousích a také byla zavedena u jednoho z hejtmanství v Haliči, v Přímoří a na Moravě. Na základě prakticky vyzkoušené normy byla hledána cesta, jak zlepšit úřadování také u zemských úřadů (místodržitelství). Proto např. pražský úřad druhé instance státní správy přistoupil na vlastní formu řešení. Podle svého autora nese tato varianta (odvozená od původní oberhollabrunnské normy) označení Raprrichův systém. Úvodní část předložené práce je věnována rozboru literatury týkající se novověké diplomatiky v kontextu kancelářských reforem. Zvláštní kapitolu tvoří pojednání o metodách novověké diplomatiky a jejich využití k výzkumu kancelářské reformy jako takové. Třetí kapitola zachycuje proměnu správy na úrovni okresních hejtmanství v Čechách a v Dolních Rakousích od roku 1868 do roku 1918. Cílem bylo upozornit na možné...
|
|
|
Krajští hejtmané v Čechách (1537 - 1848)
Sedláčková, Helena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Drašarová, Eva (oponent) ; Sviták, Zbyněk (oponent)
disertační práce Disertační práce se zabývá nejnižším článkem správy v Čechách - krajskými úřady se zřetelem na jejich personální obsazení v letech 1537-1848. Časové vymezení práce předurčilo dochování pramenů centrálních institucí a tištěných kalendářů a schematismů, které umožnily s výjimkou části problémových let třicetileté války sestavit řadu, krajských hejtmanů v tomto období. První dvě kapitoly práce si stručně všímají vývoje krajů a povinností krajských hejtmanů, vymezují tak jejich působení ve společnosti. Jádro práce představují následující dvě kapitoly, které sledují v chronologickém sledu účast šlechty na vedení kraje. Nejdříve se sleduje podíl vyšší šlechty a v jejím rámci aristokracie na zastávání úřadu, přičemž se období rozděluje na tři úseky, první na dobu před Bílou horou, poté na léta 1631-1713 a poslední vymezují roky reforem krajů v roce 1714 a 1751. Důvodem dělení na časové úseky je přijatá metoda, pomocí níž se vyčleněním největší majitelů pozemkové držby v krajích v době pobělohorské, osvětlí podíl aristokracie na krajské správě. Další kapitola si všímá druhého krajského hejtmana vybíraného z rytířů, který podle zásad zemských zřízení v letech 1508- 1751 stál spolu se zástupcem z vyššího stavu v čele úřadu. Závěrečné období působení krajských hejtmanů v letech 1751-1848, v...
|
host ::
RSS.