|
|
Syntactical and Lexical Negation in Norwegian and German
Zahradníčková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tato diplomová práce je v nována tématu v tných a lexikálních zápor v n meckém a norském jazyce. V teoretické části práce je popsán zp sob tvo ení a používání zápor v obou jazycích. V jednotlivých kapitolách o lexikálních záporech (záporných afixech) jsou popsány jejich významy a možnosti použití. V praktické části diplomové práce byla provedena analýza toho, jaké zápory se používají nejčast ji a jak se p ekládají z n mčiny do norštiny a naopak. Za tímto účelem byl vytvo en textový korpus vycházející z n kolika beletristických knih v norském a n meckém jazyce a jejich p eklad , který se nachází v p íloze. Klíčová slova: v tný a lexikální zápor, n mecké a norské negativní prefixy a sufixy, domácí a cizí prefixy Abstract The thesis is devoted to the subject of syntactical and lexical negation in German and Norwegian language. In the theoretical part of the thesis, the way of creation and application of the negations in both languages is described. In the following chapters, meanings of lexical negations (negative affixes) and possibilities of their application are depicted. In the practical part of the thesis an analysis was conducted, covering the ways of negations which are used most frequently and also the ways they are translated from German to Norwegian and vice versa. For this reason, a text...
|
|
|
"Kebab Norwegian". A language phenomenon in today's multicultural youth society in Norway
Benýšková, Helena ; Vrbová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
V mnoha zapadoevropskYch zemfch se dnes muzeme setkat se zvlastnf varietou jazyka, ktera se vyznacuje yYskytem yYrazu pi'evzatych z jazyku pi'istehovaleckych mensin, pi'fpadne zjednodusenou yYslovnostf, gramatikou a vetnou skladbou. V Norsku se mluva, ktera mfcha norstinu s yYrazy z arabstiny, berberstiny, pandzabStiny a dalsfch "exotickych" jazyku, nazyva kebab-norsk (norstina kebab). Pouzfva ji hlavne mladez ve vychodnfch ctvrtfch asia, kde zije vysoke procento pi'istehovalcu. Tato prace se opfra o sociolingviskticke teorie, di'fvejsf jazykove pruzkumy, i autorein vlastnf yYzkum, a prezentuje fenomen z jazykoveho i sociologickeho pohledu.
|
|
|
Syntactical and Lexical Negation in Norwegian and German
Zahradníčková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tato diplomová práce je v nována tématu v tných a lexikálních zápor v n meckém a norském jazyce. V teoretické části práce je popsán zp sob tvo ení a používání zápor v obou jazycích. V jednotlivých kapitolách o lexikálních záporech (záporných afixech) jsou popsány jejich významy a možnosti použití. V praktické části diplomové práce byla provedena analýza toho, jaké zápory se používají nejčast ji a jak se p ekládají z n mčiny do norštiny a naopak. Za tímto účelem byl vytvo en textový korpus vycházející z n kolika beletristických knih v norském a n meckém jazyce a jejich p eklad , který se nachází v p íloze. Klíčová slova: v tný a lexikální zápor, n mecké a norské negativní prefixy a sufixy, domácí a cizí prefixy Abstract The thesis is devoted to the subject of syntactical and lexical negation in German and Norwegian language. In the theoretical part of the thesis, the way of creation and application of the negations in both languages is described. In the following chapters, meanings of lexical negations (negative affixes) and possibilities of their application are depicted. In the practical part of the thesis an analysis was conducted, covering the ways of negations which are used most frequently and also the ways they are translated from German to Norwegian and vice versa. For this reason, a text...
|
|
|
Selected aspectual constructions in Norwegian and their equivalents in German in a comparative perspective
Chmelová, Lucie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnat možnosti vyjádřování slovesného vidu v norštině a němčině. Úvodní, obecná část je věnována problematice terminologie a shrnutí rozdílů ve vyjadřování slovesného vidu ve slovanských a germánských jazycích. Následující kapitoly jsou věnovány popisu jazykových prostředků sloužících k vyjadřování vidu v norštině a němčině. V praktické části je na základě analýzy vybraných beletristických textů vypracován přehled způsobů, jak jsou zvolené slovesné vazby vyjadřující vid v norštině nejčastěji překládány do němčiny. Klíčová slova: slovesný vid, slovesa perfektivní, durativní, telická, atelická
|
|
|
Language attitudes in Norway and the Czech Republic from a sociolinguistic point of view
Řezníková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tématem práce jsou postoje k jazyku. Důraz je kladen především na to, jakým způsobem postoje k jazyku ovlivňují současné jayzykové změny, jak jsou formulovány ze strany uživatelů a jaké důležité faktory se účastní jejich utváření. Srovnání postojů, jaké Norové a česi zaujímají ke globalizaci, regionalizaci a dalším procesům, které ovlivňují soušasný vývoj norštiny a češtiny, se zakládá na řadě sociologických a sociolingvistických výzkumů a případových studií provedenách jednak v Řechách, ale především v Norsku. Otázky, které si tato práce klade především, jsou následující: nakolik se liší faktory relevantní při formování jazykových postojů v Norsku a v Čechách? Jak jsou postoje k jazyku ovnivněny historickým vývojem v těchto zemích? Předpokladem je, že faktory spojené s postoji k angličtině jsou jak v Norsku tak v Čechách velmi podobné. Vytah meyi standardními formami jazyka a lokálními dialekty je naopak s největší pravděpodobností znašně odlišný, především z toho důvodu, že je tmto variantám v norských a šeských podmínkách přidělován odlišný status.
|
|
|
The language in M. B. Landstad's edition of Norwegian ballads: dialectal and Old Norse features
Korecká, Lucie ; Svevad, Thor (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat jazykové rysy norských středověkých balad ve sbírce M. B. Landstada, které se liší od současné spisovné norštiny, a určit, které z nich odpovídají dialektu užívanému v oblasti Telemark v Landstadově době, a do jaké míry se v baladách zachovaly rysy staroseverštiny a staré norštiny. Práce vychází z předpokladu, že lidová poezie, kterou M. B. Landstad sbíral v oblasti Telemark, nese nejen znaky nářečí užívaného v této oblasti, ale že se v ní díky pevně vázané formě (rytmus, rým) zachovaly i jazykové rysy z doby jejího vzniku (14./15. století) až do doby zápisu (polovina 19. století). Práce je zaměřena na analýzu jednotlivých jazykových rysů v oblasti morfologie, hláskových změn a slovní zásoby. Rozbor a zařazení jazykových rysů bude probíhat na základě odborné literatury podávající přehled o historickém vývoji norských dialektů a na základě srovnání s jinými texty psanými telemarským dialektem a s texty psanými ve staroseverštině a staré norštině.
|
|
|
"Kebab Norwegian". A language phenomenon in today's multicultural youth society in Norway
Benýšková, Helena ; Svevad, Thor (oponent) ; Vrbová, Jaroslava (vedoucí práce)
V mnoha zapadoevropskYch zemfch se dnes muzeme setkat se zvlastnf varietou jazyka, ktera se vyznacuje yYskytem yYrazu pi'evzatych z jazyku pi'istehovaleckych mensin, pi'fpadne zjednodusenou yYslovnostf, gramatikou a vetnou skladbou. V Norsku se mluva, ktera mfcha norstinu s yYrazy z arabstiny, berberstiny, pandzabStiny a dalsfch "exotickych" jazyku, nazyva kebab-norsk (norstina kebab). Pouzfva ji hlavne mladez ve vychodnfch ctvrtfch asia, kde zije vysoke procento pi'istehovalcu. Tato prace se opfra o sociolingviskticke teorie, di'fvejsf jazykove pruzkumy, i autorein vlastnf yYzkum, a prezentuje fenomen z jazykoveho i sociologickeho pohledu.
|
|
|
Norwegian future tense (with emphasis on "vil" and "kommer til å")
Kajerová, Kristýna ; Svevad, Thor (oponent) ; Vrbová, Jaroslava (vedoucí práce)
Mnoho jazykovědců zpochybňuje, zda lze v jazyce vyjádřit budoucnost. Tvrdí totiž, že je obtížné uchopit něco, co se ještě nestalo, a že budoucnost je nejistá. Dalším důvodem k této skepsi je, že u výrazů, respektive sloves, pomocí nichž mluvčí odkazuje k budoucímu ději, jde o slovesa modální. To znamená, že primárně vyjadřují modalitu. V norštině jsou to především slovesa skal a vil, někteří lingvisté tvrdí, že i kommer til může mít modální význam. Jestliže mluvčí použije skal, vyjadřuje tím modální významy jako nutnost, příkaz, slib, domněnku nebo to, že se něco doslechl z cizího zdroje. Úskalí spočívá v tom, že pokud je podmět ve 3. osobě, je obtížné rozlišit mezi významem "děj naplánovaný do budoucna" a domněnkou nebo sdělením, že jde o zprostředkovanou informaci. Totéž platí pro vil. Je-li podmět v 1. nebo 3. osobě, není vždy možné od sebe oddělit modální a temporální významy slovesa. K nejběžnější možnosti pro vyjádření budoucnosti patří použití přítomného času. Rozlišujeme mezi přítomným časem, který je určen příslovečným určením času a přítomným časem, který je podmíněn dokonavým videm slovesa. Pro budoucí situaci, kterou lze charakterizovat jako neukončenou a nepředvídatelnou, není možné použít přítomného času bez jakéhokoliv bližšího časového určení. Výraz kommer til je považován za konstrukci pro...
|
|
|
Epistemic modality in Norwegian with emphasis on modal verbs and modal particles
Pivničková, Jana ; Svevad, Thor (oponent) ; Vrbová, Jaroslava (vedoucí práce)
Pfi vYberu tematu pro svou diplomovou praci jsem se zamefila na nektere gramaticke jevy v norstine, ktere mi jako nerodile mluvCi delajf nejvetSf potize. V procesu osvojovanf dalSfho jazyka se nelze vyhnout srovnavanf s jazykem matefskym, pffpadne jinym cizfm jazykem, ktery ovladame na velmi dobre urovni. Srovnavani vede zejmena k vedomemu i nevedomemu napodobovanf a pfenaseni mluvnickych struktur ulozenych v mysli do noveho jazyka. Timto zpusobem si ucenf na jedne strane usnadnfme v tech oblastech, kde analogie mezi konkretnfmi jazyky funguje, na druhe strane si vsak nikdy nemuzeme by! jisti, ze pravidla, jez si takto vytvaffme, budou platit ve vsech pfipadech. Pak vznikaji chyby typicke pro mluvCi jednotlivYch jazyku, napffklad takzvane "cechismy" apod. Nenf vsak zfejme mozne se pfedchozi zkusenosti uplne "zbavit" a zacft se ucit novy jazyk bez ohledu na jakykoli system, ktery jsme si jiz sami utvofili. Na chyby, jei vznikaji nespravnym uplatiiovanfm znamych gramatickych struktur, narazfme na vsech urovnfch jazyka. Ja jsem se nakonec rozhodla prozkoumat a popsat zpusoby vyjadfovanf modality, a to zejmena uziti lexiklnich prostfedku. Modalita se vyskytuje ve vsech jazycfch, s nimiz jsem mela moznost se alespoii letmo seznamit. Mezi jednotlivYmi jazyky pak muzeme vzdy najft jak spoustu rozdilu a zcela...
|
host ::
RSS.